fbpx

Na tabákové společnosti se upíná možná ještě větší pozornost než na ostatní podniky, aby plnily všechny možné formy regulací a dobrovolných aktivit, zaznělo na pražském Foru 2000 od Alexandra Kryvošejeva, viceprezidenta společnosti JTI. Co to v měřítku celosvětové tabákové společnosti znamená? Nejen na to jsme se ptali šéfa tohoto předního mezinárodního výrobce tabákových výrobků

Zveřejněno: 30. 11. 2021

Řídíte tabákovou společnost. Je docela těžké si na první dobrou představit, že právě udržitelnost patří do slovníku vašeho podnikání. Patří tam?

Udržitelnost je součástí všeho, co děláme. Je součástí naší filozofie, našich postojů, našeho nastavení a je součástí toho, jak se rozhodujeme. Tabákové firmy tu jsou s námi, nejde si je jen tak odmyslet. Je to legitimní podnikání a jako takové musí být vedené odpovědně a udržitelně.

Musíme pečovat o naše zaměstnance a musíme přispívat k rozvoji komunit, ve kterých podnikáme. Jsou to ty samé věci, které platí pro každý podnik. Na druhou stranu, jsme tabáková společnost, takže bych tvrdil, že jsme pod obzvláštní kontrolou a musíme se snažit dvojnásob a být o to ostražitější.

Jak se to projevuje v běžném provozu společnosti?

Žádná společnost nedokáže kompletně plnit všechny Cíle udržitelného rozvoje definované OSN. Zvolili jsme si proto oblasti, na které se zvlášť soustředíme. Zaměřujeme se na dodavatele, na naše zaměstnance, na naše produkty a služby, na regulatorní požadavky a na potírání nelegálního obchodu s tabákem.

V České republice například už řadu let spolupracujeme s organizací Život 90.

Máme řadu aktivit, které se týkají farmářů, prodejců a samozřejmě i naší hlavní činnosti, tedy výroby a prodeje. Když vezmu například náš program pro farmáře. Je velmi důležité zajistit, aby využívali moderní postupy, aby věděli, jak nejlépe pěstovat a rotovat plodiny. Poskytujeme jim vzdělání, rady a součástí jsou i investice do modernizace pěstování tabáku. Pomáháme jim vybírat vhodné osivo a ukazujeme nejefektivnější pěstební metody, aby měli vyšší výnosy, byli efektivnější, spotřebovávali méně vody a dřeva. V Brazílii nebo v Malawi i v dalších zemích jsme zavedli opatření, která snižují spotřebu dřeva, a podporujeme obnovu lesů. V tomto programu je zapojených 58 procent farmářů, se kterými přímo spolupracujeme, zúčastní se ho také 98 procent obchodníků s tabákovými listy.

Myslíte, že jednou uvidíme tabákové výrobky označené jako “bio”, “green” nebo “eco friendly”, tedy podobně, jako je to třeba u potravin, kosmetiky nebo módy?

Faktem je, že udržitelnost se všude na světě stává stále významnější součástí legislativy a regulace. Takže je možné, že vlády začnou mít požadavky z této oblasti, ať už na denní fungování našeho podnikání, anebo na značení našich výrobků.

Naše programy pro udržitelnost pravidelně vyhodnocují uznávané nezávislé instituce. A získali jsme od nich už řadu ocenění. Ono je to velmi důležité právě proto, že vás posoudí audit nezávislé třetí strany. Takže to není tak, že si jenom řeknete, jak jste skvělí, že se staráte. Hodnocení vám umožní ověřit si, jak si vedete, jestli třeba nepotřebujete něco zlepšit. Poskytne vám doporučení a vodítka a pak také potvrzení kvality od třetí strany. Je to ten nejlepší způsob, jak prokázat lidem kolem vás i vašim obchodním partnerům, že to děláte správně, že se staráte a že myslíte na budoucnost.

A jakou certifikací si JTI prošla?

Například za rok 2020 jsme byli posedmé za sebou vybráni do Dow Jones Sustainability Asia Pacific Indexu, tedy do souboru akcií pro udržitelné investování neboli investování podle environmentálních, sociálních a governance kritérií (ESG). Za rok 2020 jsme se také umístili na prestižním A-listu nevládní organizace CDP, která představuje globální zlatý standard pro transparentní zveřejňování informací o dopadech podnikání na životní prostředí, za naše opatření proti změně klimatu a ochranu vodních zdrojů.

V neposlední řadě jsme také jedním z pouhých 16 globálních top zaměstnavatelů, tohle ocenění jsme od Top Employers Institute získali už posedmé v řadě. Toto ocenění máme i pro jednotlivé regiony Asie a Pacifiku, Evropy, Severní Ameriky, Afriky, Středního východu nebo Latinské Ameriky.

Věnujete se i programům, které se netýkají přímo vašeho podnikání?

Ano, je to tak. Pomáháme lidem, komunitám v místech, kde podnikáme. Snažíme se přispívat k řešení sociálních záležitostí nebo ke zlepšování životního prostředí. V České republice tak například už řadu let spolupracujeme s organizací Život 90, což je vynikající a uznávaná organizace pomáhající starším spoluobčanům. I s naším přispěním pomáhá seniorům žít aktivní život tak, jak si ho představují oni, a ne tak, jak jim ho vnější možnosti dovolují. Konkrétně například podporujeme tísňovou pomoc, aby mohli senioři bezpečně bydlet doma, pokud chtějí. Životu 90 jsme například také pomohli zrekonstruovat zahradu ve vnitrobloku jejich sídla.

Alexander Kryvošejev

Je viceprezidentem pro vnější vztahy společnosti Japan Tobacco International pro region východní Evropy. Do JTI, tehdy ještě do společnosti R.J. Reynolds, nastoupil v roce 1994 jako PR specialista a od té doby pracoval na různých pozicích v několika zemích a regionech. V roce 2002 se přesunul do centrály JTI v Ženevě, kde působí v oblasti vnějších vztahů a regulace. Vystudoval Institut zahraničních jazyků v Kyjevě.

Věnujeme se také lidem, kteří měli v životě o trochu méně štěstí. V České republice je to například Akademie podnikání pro rodiče samoživitele. Tento projekt navíc přišel přímo od našich zaměstnanců, to oni chtěli, abychom se vydali tímto směrem. Na tomto programu je důležité, že lidem neposkytuje okamžitou pomoc, ale ukazuje jim směr, jak mohou být soběstační. Jinými slovy, nedává lidem rybu, ale učí je rybařit. Na Slovensku velmi intenzivně pracujeme společně s několika nevládními organizacemi se znevýhodněnými komunitami. Během pandemie jsme například obratem pomohli několika chráněným dílnám začít vyrábět roušky. Lidé tak šili potřené výrobky a zároveň si něco vydělali.

S čím dalším ještě zaměstnanci přišli?

Především je potřeba říct, že všemu, o čem jsem mluvil, se naši zaměstnanci sami věnují. Jsou díky tomu na svůj podnik hrdí. A taky je to důležitá věc při hledání nových zaměstnanců. Zaměstnanci přicházejí i s malými vylepšeními, která jsou ale ve svém součtu velmi významná. Od toho, jak uspořit vodu a energii, až po vylepšení ve správě vozového parku. V kancelářích pečujeme o správné nakládání s odpady.

Máme taky nesčetně dobrovolnických programů. Naši lidé pomáhají v komunitách kolem sebe, věnují se ekologickým aktivitám, jako je sázení stromů nebo úklid v sousedství. V časech, kdy jsou povinně omezené sociální kontakty, pokračují v dobrovolnictví prostřednictvím darů, jejichž výši pak JTI ještě dorovná vlastním příspěvkem. V Česku to bylo například na pomoc obcím zasaženým tornádem.

Působíte v celé řadě zemí světa, vidíte napříč kulturami významné rozdíly v tom, jak se staví k udržitelnosti? Není ta různorodost na překážku?

Máme nastavené priority a obecná pravidla na globální úrovni, v jednotlivých zemích a v jednotlivých komunitách pak pracujeme s lidmi a partnery, kteří jsou v nich doma. Na nich pak už je, aby vybrali, na co je potřeba se zaměřit. Místní souvislosti, místní kulturu je vždycky potřeba mít na paměti. Příkladem jsou země, které se potýkají s výpadky elektrické energie. Než se můžete zaměřit na úsporu elektrické energie, musíte se nejdřív věnovat tomu, aby elektrická energie vůbec byla a byla stabilní. Ale principy a hlavní oblasti zůstávají stále stejné.

Související…

Tech & Sustainability Summit: Změny klimatu jsou globální výzvou, pomoc nabízí moderní technologie
Komerční článek

foto: JTI, zdroj: Japan Tobacco International

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...