Touha po fyzické kráse dávno překročila mantinely „nevinné“ desetikrokové péče o pleť, kterou korejské ženy dokázaly rozšířit po celém světě. Místní kosmetika už přinejmenším jedno desetiletí válcuje své západní konkurenty, v Číně už se jí prodává více než té francouzské. Nebudu se pouštět do hlubších rozborů toho, proč je tak populární, či v čem je inovativní. Pravdou je, že mě vůbec nepřekvapuje, že se zrodila právě tady. Kde je poptávka, je i nabídka.
Když jsem se kdysi před lety zeptala zahraničních studentů češtiny, jaký dárek by je potěšil od rodičů za úspěšné absolvování bakalářského studia, korejská studentka nezaváhala. Řekla, že už má s maminkou domluveno, že dostane operaci očních víček. Vzala jsem to jako roztomilý asijský výstřelek, než mi dovysvětlila, že už je na to v podstatě pozdě. Že jiné její kamarádky takový dárek dostaly už ke svým dvacetinám, ne-li k osmnáctinám.
Darina IvanovováDarina Ivanovová učila češtinu pro cizince v programu Česká studia na FF UK v Praze a na Beijing International Studies University, odkud psala pro Lidovky.cz příspěvky pod názvem Čínský šok. Krátkodobě působila i na jiných univerzitách v zahraničí, nejčastěji ve Finsku. Je spoluautorkou učebnic Basic Czech I. a II., spoluzakládala program Czech Studies_online, kde působila jako akademická koordinátorka. Od září pracuje na Hankuk University of Foreign Studies v Soulu. Baví ji cestování, design a architektura.  Darina Ivanovová |
Taky jsem pochopila, že kosmetická chirurgická úprava není nic, za co by se Korejky styděly. Lépe řečeno Korejci a Korejky. Muži s nimi v péči o sebe rozhodně drží krok. U „své“ soulské kadeřnice jsem si mohla hlavu ukroutit, tedy obrazně. Snažila jsem se tvářit, že všechny ty muže v oblecích s natáčkami na hlavě vídám celkem běžně. Barvení vlasů je mezi muži stejně rozšířené jako mezi ženami a samozřejmě někdy jeho zjevnost působí až komicky, zvlášť u starších mužů.
Nějakou tu kosmetickou úpravu prý má každá pátá korejská žena a Korea si drží pátou pozici ve světě v počtu plastických operací. Stahuje se sem klientela z celé Asie, tedy stahovala před pandemií. Nezapomenu na obrázek, když jsem se před třemi lety vracela ze Soulu do Pekingu, a v letadle se mnou bylo pár v obličeji zabandážovaných čínských žen, které mířily domů ze svého vylepšovacího výletu do Koreje. Tehdy mi nejvíc vrtalo hlavou, jak je na letišti ztotožní.
Pandemie sice měla dopad na návštěvnost kadeřnictví, ne však na počet chirurgických úprav zevnějšku. Naopak, řada místních využila výhod práce z domova k tomu, aby podstoupili nějaký ten zákrůček. Pokud nepracovali z domova, všude povinné nošení roušek pomohlo zakrýt hojící se rány. Podle Hana Institute of Finance v Soulu v prvních deseti měsících roku 2020 počet „prodaných“ kosmetických zákroků poskočil oproti předcházejícímu roku o 10 procent, a to bez dříve početných „kosmetických turistů“ ze zahraničí. Jsou to přesně první pandemické měsíce. Skoro to vypadá, jakoby se tehdy Korejci rozhodli být v postcovidové době (která se tenkrát zdála být za rohem) krásnější.
Korejská společnost je hyper soutěživá a zdá se, že honba za umělou dokonalou krásou se stala takřka celonárodním sportem. Nejvíc se to projevuje u těch nejmladších (a jsme zpátky u studentů), kteří se snaží následovat idoly K-popu, kde ženy vypadají jako obživlé panenky nebo postavičky z manhwa komiksů. Nedá mi to necitovat výrok kdysi populární korejské dívčí skupiny LPG (Lovely Pretty Girls), že celkový počet všech operací plastické chirurgie, které členky podstoupily, byl 27.
Netuším, o kolikačlenném obsazení byla tehdy řeč, což je vlastně jedno. Výsledkem ovlivňování mladé generace podobnými pochvalnými výroky o plastických operacích je to, že podle Korea JoongAng Daily počátkem minulého desetiletí 41% korejských teenagerů vyslovilo přání podstoupit zkrášlující chirurgický zákrok. Novým velkým trhem pro kosmetické procedury se stal segment náctiletých. Klinikám během nastávajících zimních prázdnin jistě poskočí tržby.
