Článek
Hlavní výhoda paušální daně spočívá v tom, že živnostník platí každý měsíc jen jeden paušální poplatek, ve kterém je započtena platba zdravotního pojistného, sociálního pojistného a daně z příjmu.
Pro živnostníky to znamená méně papírování, nemusejí vyplňovat daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. U živnostníků s paušální daní také odpadají důvody pro většinu kontrol Finanční správy.
PŘEHLEDNĚ: Jak se v příštím roce změní daně
Pro letošek stoupla na 5994 korun měsíčně
Paušální daň, která byla zavedena od roku 2021, pro letošek stoupne na 5994 korun měsíčně z loňských 5469 korun. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 korun, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 korun a samotná daň z příjmu 100 korun.
K paušální dani se zatím přihlásilo zhruba 80 tisíc podnikatelů. „Zájem o paušální daň loni zaostal za očekáváním, což se i kvůli rapidní inflaci zřejmě zopakuje také letos,“ míní ekonom Lukáš Kovanda. Celkově se paušální daň podle některých předloňských odhadů měla vyplatit až 140 tisícům poplatníků.
Komu se vyplatí
Poplatník, který se rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, však ztrácí možnost například uplatnit slevu na poplatníka, slevu na manžela či manželku či slevu na invaliditu.
„Nemůže také uplatnit úroky z hypoték nebo příspěvky na životní či penzijní pojištění a další. Každá OSVČ si tedy musí důkladně propočítat, zda se jí režim paušální daně vyplatí,“ doplnil Kovanda.
Pro živnostníky znamená méně papírování, nemusejí vyplňovat daňové přiznání a přehledy
Paušální daň se tedy zdaleka nevyplatí všem. Hlavním důvodem je to, že se týká jen neplátců DPH, tedy jen OSVČ, které mají nižší roční obrat než milion korun.
„I kvůli současné rapidní inflaci, nejrychlejší od roku 2008, představuje takto stanovená hranice, jež je již tak poměrně nízká, stále zásadnější překážku pro vstup do režimu. Pokud by ČR ovšem získala od EU výjimku na zvýšení ročního limitu obratu, třeba na dva miliony korun, okruh by se mohl zvýšit až k úrovni počtu 200 tisíc OSVČ,“ věří Kovanda.
Paušální daň se podle něj například nevyplatí řemeslníkům či zemědělcům, kteří využívají osmdesátiprocentní výdajový paušál. „Z těch živnostníků, kteří uplatňují šedesátiprocentní výdajový paušál, se paušální daň vyplatí hlavně těm s vyššími příjmy (nepřesahujícími ovšem milionový limit, pochopitelně), kteří zároveň nemají děti ani manželku. Doslova ternem ale může být paušální daň pro mnohé OSVČ, resp. živnostníky, kteří uplatňují čtyřicetiprocentní výdajový paušál, např. autory textů a podobně,“ dodal Kovanda.