NOMÁDI: Umění pivní diplomacie. Proč je dobré mít na palubě plechovky se zlatavým mokem

8 fotografií

Do vesnice Angelokastro jsme nikdy neměli dorazit. Ale minuli jsme správný exit na řecké dálnici A5, takže se spouštíme po lehce zanedbané silnici směrem k ní. Už několik hodin na kontrolním panelu naší obytné dodávky Weinsberg CaraBus 630 ME poblikává ikona signalizující, že nádrž s čistou vodou bude brzy prázdná. Je říjen, hlavní turistická sezóna tady na západě Řecka skončila. A ta vedlejší doznívá. Řada kempů už má zavřeno a tak sehnat čerstvou vodu je trochu oříšek.

A Angelokastru narážíme na moderní benzinku s myčkou a malým barem. Zastavujeme a nakonec najdeme někoho, kdo rozumí anglicky. Prosba o zhruba šedesát litrů čisté vody tady nezazní každý den. Majitel nám ukáže ten správný kohoutek a když chceme zaplatit kavu objednanou na baru a vodu, jen mávne rukou. Vylovíme z nejhůře dostupné skříňky plechovky se silným švédským pivem - má 7,5 voltů - a srovnáme účty touto měnou. Pohostinný majitel pumpy vypadá příjemně zaskočen. 

Když od benzinky odjíždíme, mávne na rozloučenou. Říkáme tomu pivní diplomacie a funguje to. Pivo jako platidlo jsme použili ve Španělsku, když nás palubní počítač hnal do servisu a mechanik žádnou závadu neobjevil i v Řecku, když jsme potřebovali vylít chemické WC a jediný kemp široko-daleko už zavíral. Je vysoce pravděpodobné, že se na místa, kde nám pomohli nikdy nevrátíme, ale stejně máme dobrý pocit, když se rozloučíme malým dárkem vyrobeným ve skandinávském pivovaru.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Aneta, Tomáš a Adam Málkovi (@adamova_velka_cesta_big_way)

Ostatně nákup alkoholu ve Švédsku, odkud pochází piva, kterými “platíme” během balkánské etapy naší cesty, je zážitek. V zemi je možné jej koupit pouze v monopolních obchodech Systembolaget, které nabízí pivo, víno i tvrdý alkohol. U každého nápoje je v regálu jeho “etiketa”, kde se kupující dozví podrobné informace, jako na etiketách kvalitních vín. Tedy i k jakému jídlu se nápoj hodí.

V Česku se říká: “Pije jako Dán!”, ale možná by bylo přesnější používat: “Pije jako švédský karavanista”. Jasně, sklenka vína nebo pár piv k cestování obytňákem prostě patří. To samé platí i o něčem ostřejším k večernímu grilování. Ale na severu je to jiná liga. Po příjezdu na místo jako jako první vytahuje z nákladového prostoru křesílka a stoleček. Pak se na scéně objevují skleničky. 

Pokud je kolem poledne nebo brzké odpoledne, podává švédský karavanista bílé víno, případně pivo. Pánové nepohrdnou stopečkou šnapsu. S blížícím se večerem dostává svou šanci červené. Se soumrakem už bývá společnost rozprouděná a často i hlučnější. Rána pak švédský karavanista mívá trudná, pomáhá však outdoorové koupel v chladné jezerní či mořské vodě - což je velmi sympatická národní tradice.