Podle ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišynové by NATO nemělo za východisko pro jednání brát žádné ruské požadavky. Šéf aliance a velvyslanci členských zemí s ní v pondělí probírají přípravu na středeční jednání s Ruskem, jehož tématem bude napětí u hranic Ukrajiny.
Kyjev má obavy, že Moskva využije desítek tisíc vojáků a těžkou techniku ke vpádu na ukrajinské území. Rusko tvrdí, že pokud Západ splní jeho požadavky, zaručí v oblasti klid.
„Členové NATO jsou jednotní v názoru, že všechny země mají právo vybrat si svou vlastní cestu,“ řekl Stoltenberg na adresu ruského požadavku nepřijímat Ukrajinu či Gruzii do aliance.
Rozhodnout o případném budoucím členství poststovětských zemí v NATO mohou podle něj pouze jejich vlády a třicítka aliančních států.
Stoltenberg také prohlásil, že rozhovory s Ruskem sice nemusejí vést k vyřešení sporu, mohly by však odvrátit hrozící konflikt, což je v tuto chvíli nejdůležitější.
„Měli bychom dospět k politickému řešení, zabránit ozbrojenému konfliktu. Ale měli bychom se připravit i na to, že se Rusko znovu rozhodne použít vojenskou sílu, že dá přednost konfrontaci před spoluprací,“ prohlásil šéf aliance.
Pokud Moskva odmítne jednat a stejně jako v roce 2014 vpadne na ukrajinské území, bude čelit tvrdým ekonomickým sankcím, zopakoval Stoltenberg společnou pozici NATO.
Ukrajinská vicepremiérka vyzvala alianci, aby neustupovala žádným požadavkům Moskvy, což by podle ní znamenalo kapitulaci. Rusko kromě znemožnění rozšiřování NATO na východ mimo jiné chce, aby aliance stáhla jednotky ze všech postkomunistických členských zemí a neumísťovala tam zbraně.
Moskva musí pocítit, že vpád na Ukrajinu by byl bolestivý, radí experti |
NATO už jednotně dalo najevo, že i tento požadavek odmítá. Dánsko v pondělí navíc podle agentury Reuters nabídlo, že do pobaltského kontingentu aliance poskytne čtyři stíhačky F-16.
„Rusko podle nás špatně vyhodnotilo situaci a my spoléháme na své spojence a na jejich jednotu,“ řekla novinářům před jednáním se zástupci aliančních států Stefanišynová.
Rozhovory Západu a Ruska odstartovala v Ženevě nedělní pracovní večeře náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova s dvojkou americké diplomacie Wendy Shermanovou, na něž navázalo jejich pondělní jednání. Setkání s velvyslanci zemí NATO má Rjabkov na programu ve středu.
Nepodceňte riziko konfrontace, varuje Rusko
Zástupci USA po jednání s ruskými kolegy zdůraznili, že mezinárodní hranice nelze měnit silou a Moskva by měla situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat tím, že své vojáky stáhne, či vysvětlí, proč v oblasti nyní jsou. Americká strana podle Shermanové dala také najevo připravenost jednat o vzájemném omezení rozsahu vojenských cvičení i držení některých raketových systémů.
Rusové v Ženevě odmítli, že by Rusko chtělo útočit na Ukrajinu. Zároveň však Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace. Vyjednávání s USA o situaci na Ukrajině nemůže podle Ruska trvat měsíce a roky. Moskva očekává rychlé vstřícné gesto ze strany NATO.
Rjabkov novinářům zopakoval postoj své země a konstatoval, že pondělní jednání byla profesionální. Je však podle něj třeba průlomu a kompromisů. O tom, jestli budou rozhovory s Washingtonem pokračovat, se podle něj Moskva dohodne po setkání Rady NATO-Rusko, které má být ve středu v Bruselu, a po rozhovorech pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které se uskuteční ve čtvrtek.
V otázce členství Ukrajiny v NATO podle ruského diplomata žádný pokrok nenastal, Rjabkov tento bod označil za nejspornější z témat rozhovorů. Moskva, která v roce 2014 s použitím vojáků bez označení obsadila a poté anektovala ukrajinský Krym, trvá na záruce, že východoevropská země nikdy nevstoupí do NATO, protože by to podle ní bylo vážné ohrožení ruské národní bezpečnosti.
Shermanová však takovou garanci důrazně odmítla, když řekla, že USA nedovolí změnu dlouhodobě platné politiky otevřených dveří Severoatlantické aliance. Ta znamená, že do NATO může vstoupit jakákoliv země, která o to má zájem a je schopna plnit společné závazky, a také to, že rozhodnutí o rozšíření aliance je výhradně na jejích členech. Žádná třetí země do něj nemůže mluvit.
