Macík na Dakaru zazářil třetím místem. Prokop je stále osmý, Loprais čtvrtý

Macík se v etapě se startem i cílem ve Vadí ad-Davásiru, jejíž součástí byla 287 km dlouhá rychlostní zkouška, držel na medailových pozicích  od prvního mezičasu. Ještě na 241. kilometru byl druhý, v závěru jej ale o tři sekundy předstihl Sotnikov. 

Etapu ovládl jeho krajan a týmový kolega u Kamazu Eduard Nikolajev. Loprais byl šestý, pozici za Chilanem Ignacio Casalem z českého týmu Tatra Buggyra Racing. V celkovém hodnocení je Loprais čtvrtý za trojicí kamazů, Macík zůstal devátý.

„Je to tam, první pódium a o tři vteřiny na druhé místo,“ radoval se Macík v cíli erzety. „Zároveň je to ale škoda. Mohli jsme vyhrát, víme jak a víme proč. Bohužel nás Ignacio nechtěl pustit před sebe. Nevíme proč. O nic mu nešlo, ale od 70. kilometru jsme byli v závěsu za ním. Jinak se nám ale jelo výborně,“ dodal jezdec týmu Big Shock Racing.

Chilský závodník Ignacio Casale z českého týmu Tatra Buggyra Racing v deváté etapě Dakaru.

Casale i jeho palubní mechanik Tomáš Šikola se ale proti informaci, že Macíka na trati brzdili, ohradili. „Říkali, že za námi byli dvacet metrů a troubili sentinelem. To nevím. Viděl jsem je za námi jednou, ale to byla mezi námi ještě buggyna. Rád se ale podívám na onboardy,“ řekl Šikola. Casale uvedl, že Macíkovi na rovném úseku uhýbal a pouštěl ho před sebe, on jej ale nedokázal předjet.

Loprais byl s šestým časem spokojený. „Mohlo to jít o trošku lépe, ale také výrazně hůře. Na prvním kontrolním bodu jsme ztratili, otáčeli jsme se, Martin Macík nás předjel a získali tam na nás de facto všichni. V následné kamenité pasáži jsme nechtěli riskovat defekt, v dunách jsme se poté na ostatní trochu dotáhli a dojeli jsme v prachu do cíle za kamazy,“ řekl člen týmu Instaforex Loprais Praga.

Walkner v čele soutěže motocyklistů vystřídal Brita Sama Sunderlanda. Tovární jezdec KTM a vítěz z roku 2018 má na nejbližšího pronásledovatele k dobru 2:12 minuty.

Etapu vyhrál José Ignacio Cornejo Florimo z Chile, za kterým Michek zaostal o 8:09 minuty a byl jen o šest sekund pomalejší než Sunderland. O tři minuty horší čas než jezdec týmu Orion Racing Group měl Jan Brabec, který obsadil 23. místo a průběžně by měl být o dvě pozice výše.

8 fotografií

„Dnes super výsledek. Až za mnou, sedmnáctý, byl Toby Price, takže si myslím, že ve středu mám dobrého tahouna do etapy,“ pochvaloval si Michek. „Jen ráno jsem měl těžší vstávání, protože bolest žeber po pádu je druhý nebo třetí den nejhorší. Ráno mě to zase chytlo. Ale musím uznat, že od poloviny speciálky mě přestaly bolet a jelo se mi docela fajn. Teď jsem už lepší. Hodně budu relaxovat, dbám na sebe. Posouváme se pořadím dopředu, což je fajn. Jenže poslední etapy budou náročné a budou hodně rozhodovat,“ dodal.

Mezi automobily byl nejrychlejší Jihoafričan Giniel de Volliers a připsal si osmnácté dílčí vítězství v dakarské kariéře. Prokop za ním zaostal o 11:27 minuty. Lídr průběžného pořadí Attíja dojel třetí a zvýšil náskok na nejbližšího pronásledovatele Sébastiena Loeba z Francie o další minutu. Dvě etapy před cílem má k dobru 39 minut.

„Potvrdily se informace, které jsme dostali před startem. Bylo to 300 kilometrů na plný plyn a kdyby tam nebylo pár dun, kdy jsme zpomalili, tak to bylo celé naplno, což bylo špatně pro nás,“ popisoval majitel  dvaadvacátého času Prokop.

„Dobrá zpráva je, že tlumiče fungovaly lépe, špatná, že motor je slabý, a když nám fouká do čumáku jako dnes, tak nám to nejelo více než 150. A soupeři, kteří startovali za námi, nás po 80 kilometrech předjeli jako nůž máslem,“ přiznal s tím, že konkurenti mají až o dvacet kilometrů za hodinu vyšší maximální rychlost.

V kategorii čtyřkolek obsadil Zdeněk Tůma sedmé místo a celkově je i nadále pátý. „Sice to byla docela krátká etapa, ale jsem po ní úplně vyřízený,“ řekl Tůma, jenž musel řešit technické problémy. „Do první tankovačky vše klapalo, ale na nějakém 180. kilometru najednou čtyřkolka přestala spolupracovat. Normálně by mi displej řekl, v čem je problém, jenže nyní nic nehlásil. Když jsem sundal nádrž, měl jsem naštěstí hned jasno. Upadlo mi sání. Asi to bylo těmi otřesy. Musel jsem ale vše rozebrat a čtyřkolku znovu smontovat. Zdržel jsem se asi dvacet minut,“ řekl člen týmu Barth Racing. 

Mezi lehkými prototypy drží sedmou pozici Josef Macháček. „Byla to etapa s krásnými scenériemi. Hory se střídaly s krásným žlutým pískem. Bylo to rychlé, na kamenitých úsecích se muselo dávat pozor na gumy, ale jinak jsem spokojený. Can-Am šlapal hezky,“ řekl jezdec týmu Buggyra ZM Racing.