24. listopadu 2021 odstartovala z mysu Canaveral raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX. Do vesmíru vynese sondu DART, jejíž mise bude poměrně krátká a bez návratu. Na začátku října roku 2022 se totiž srazí s menší planetkou. Vědci tím chtějí položit základy vesmírné obrany před velkými objekty bloudícími vesmírem, které by mohly ohrozit lidskou civilizaci.
Hrozí srážka se Zemí?
Ve filmu jako třeba Armageddon to viděl snad každý. Parta hrdinů odpálí na poslední chvílí jadernou bombu a zničí planetku, která se řítí na Zemi. Otázkou ale je, jestli by k takové situaci vůbec mohlo dojít. Podle současného poznání ne – nebo spíš s největší pravděpodobností ne. Úplně vyloučit srážku Země s větší planetkou ale nelze. Astronomové proto pečlivě sledují vesmír a snaží se najít tělesa s kolizní drahou. I když takové objeví, neznamená to, že se dráha působením gravitačních sil ostatních těles nezmění.
Atomovku neberte
Předpokládejme, že je tu skutečně nebezpečná planetka. V současnosti nemáme nástroj, který by ji dokázal zničit. Jedno však víme. Odpálit jadernou bombu není ten nejlepší nápad. Zejména proto, že nebudeme znát strukturu tělesa a výsledek může být hodně nejistý. Místo velkého tělesa můžeme mít po výbuchu několik menších, ale stále velmi ničivých. Vhodnější je použít zákony nebeské mechaniky a pozměnit dráhu tělesa. Jednou z možností je pořádný náraz nebo série nárazů. Proto do hry vstupuje DART.
Kam míří sonda DART?
Sonda DART zamíří k planetce Didymos, která obíhá okolo Slunce po protáhlé dráze zhruba mezi drahami Země a Marsu, i když k naší planetě se nikdy příliš blízko nedostává. Má průměr asi 780 metrů a není sama. Okolo ní obíhá další planetka Dimorphos o velikosti 160 metrů. Můžeme tomu říkat dvojitá planetka nebo planetka s měsícem.
Na začátku října 2022 narazí DART přímo do měsíce Dimorphos. Aby to vůbec něco udělalo, poletí půl tunová sonda rychlostí přibližně 24 tisíc kilometrů v hodině. Pár dní od nárazu se od DART oddělí malá sonda LICIACube, která se skládá ze 6 krychlí s hranou 10 centimetrů. Jejím úkolem bude pořídit snímky dopadu sondy DART.
Změna dráhy
Náraz sondy je vypočítán tak, že změní oběžnou dobu měsíce Dimorphos okolo planetky Didymos o několik minut. Podobně bychom mohli v budoucnu změnit oběžnou dobu planetky, která míří na Zemi. Nemusí to být nic velkého. Oběžnou dobu stačí „posunout“ o pár minut. Země se totiž na své vlastní dráze okolo Slunce pohne o 30 kilometrů za sekundu, takže bude v době příletu planetky jinde. Je to jako uhnout před letící kulkou!
Nové technologie
DART má na palubě několik nových technologií. Pro pohon nepoužívá chemický, ale iontový motor. Pomocí elektrické energie se urychlují nabité částice, které proudí ven do kosmu. Motor má jen velmi malý tah, ale dokáže pracovat v podstatě nepřetržitě a postupně tak měnit dráhu sondy.
K výrobě elektrické energie slouží velké solární panely typu ROSA, který byl poprvé vyzkoušen v roce 2017 na Mezinárodní vesmírné stanici. Zatímco normální panely se rozloží jako leporelo, u panelů ROSA bychom to mohli přirovnat rozmotáni koberce. ROSA má menší hmotnost a dokáže vyrobit více elektrické energie.
Po DARTu přijde Hera
Astronomové na Zemi dokáží změřit novou dráhu Dimorphos s přesností na 10 %. Lepší výsledky dodá mise evropské sondy Hera. Její start je naplánován na rok 2024. K planetkám Didymos a Dimorphos doletí o tři roky později. Ani ona nebude sama. Na cestu vezme hned dva CubeSaty.
Juventas bude zkoumat gravitační pole, vnitřní strukturu a povrch planetky Dimorphos. Milani se zaměří na složení planetek, prozkoumá vzniklý kráter a podívá se také na zbytky prachu v okolí. Na misi se budou podílet také čeští vědci, kteří mimo jiné dodají software.
