Brusel si došlápne na Polsko. Žádá 120 milionů eur za neuhrazené pokuty

Jedna z pokut se týká sporu o těžbu v hnědouhelném dole Turów na česko-polských hranicích.

Jedna z pokut se týká sporu o těžbu v hnědouhelném dole Turów na česko-polských hranicích. Zdroj: reuters

Polský premiér Mateusz Morawiecki
Polsko dluží Evropské komisi na pokutách skoro 120 milionů eur.
Jedna z pokut se týká sporu o těžbu v hnědouhelném dole Turów na česko-polských hranicích.
Evropská komise dlouhodobě obviňuje Polsko a Maďarsko, že zpochybňují společné evropské hodnoty a porušují principy právního státu.
5
Fotogalerie

Evropská komise je připravena začít vymáhat na Polsku nezaplacené pokuty, které Varšava dluží v souvislosti s porušováním principů právního státu a také s kauzou hnědouhelného dolu Turów. Řekl to eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders v rozhovoru s britským deníkem the Financial Times (FT). Podle Reynderse má Polsko komisi uhradit téměř 120 milionů eur, zhruba tři miliardy korun.  

„Máme plné ruce práce s pátou vlnou koronaviru a už ani nevím kolikátou vlnou porušování vlády práva v Polsku. Snažíme se tyto vlny vyřešit jednu po druhé,“ uvedl eurokomisař pro FT. Brusel by měl nejpozději v řádu několika příštích dnů odeslat do Varšavy dopis, v němž bude požadovat zaplacení pokuty 69 milionů eur.

Tato částka se nahromadila za poslední měsíce po rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Ten na konci loňského října uložil Polsku platit jeden milion eur denně za to, že nepozastavilo činnost disciplinární komory nejvyššího soudu trestající soudce. Spor o kárný režim polských soudců je součástí širší pře o polskou justiční reformu, jejíž části podle unijní justice ohrožují nezávislost soudnictví v zemi.

Polská vláda dostane na zaplacení pokuty lhůtu šedesát dní. Pokud  nevyhoví, komise si peníze strhne i s úroky z evropských prostředků, které jsou určeny Polsku. Konkrétní výši úroků Reynders nezmínil. 

Česko chce obnovit rozhovory

Vedle toho plánuje Brusel přinutit Varšavu k uhrazení další pokuty, která činí zhruba padesát milionů eur a týká se sporu s Českou republikou o těžbu v hnědouhelném dole Turów. Soud Evropské unie v září 2021 nařídil Polsku platit půl milionu eur denně, dokud provoz dolu nezastaví, což se nestalo. 

„Nemáme v úmyslu Turów vypnout, připravilo by to miliony polských rodin o elektřinu,“ bránil se tehdy polský premiér Mateusz Morawiecki a verdikt soudu podrobil ostré kritice. Podle Prahy však důl, jenž se nachází v blízkosti českých hranic, poškozuje životní prostředí a zásoby pitné vody v přilehlých českých obcích. 

Jednání mezi Českem a Polskem na konci září uvízla na mrtvém bodě. Nová ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) se je však chystá obnovit, a proto také v příštím týdnu navštíví Varšavu. Hubáčková ve čtvrtek řekla, že je připravena se s Poláky dohodnout. 

„Ve smlouvě jsou podchyceny všechny podmínky pro to, aby byly ochráněny naše zájmy, tedy životní prostředí na české straně, jsou tam podmínky monitoringu ovzduší, vody, poklesu. Je tam ochrana zemním valem a samozřejmě jsou tam i kompenzace za ztrátu naší vody,“ sdělila ministryně v České televizi.

Je to nezákonné, tvrdí Poláci

Zatím se každopádně zdá, že Polsko nátlaku Evropské komise ustupovat nehodlá a zřejmě ji nechá, aby si pokuty strhla z unijních fondů. „Jestli nám chce komise tyto peníze vzít, může to samozřejmě udělat, ačkoli tento krok považujeme za nezákonný,“ sdělil médiím mluvčí polské vlády Piotr Müller. Zároveň zdůraznil, že Polsko je připraveno zaplatit jakoukoli cenu, aby občany ochránilo před odstřihnutím od elektřiny. 

Největší stát visegrádské čtyřky má s Evropskou unií dlouhodobě napjaté vztahy. Polská konzervativní vláda je obviňována z porušování nezávislosti polských soudů či médií. K důraznějšímu postupu vůči Polsku na podzim vyzývali mnozí západoevropští politici, například nizozemský premiér Mark Rutte nebo europoslanec za německou stranu Zelených a člen výboru pro rozpočtovou kontrolu Daniel Freund.

V důsledku toho je rovněž pozastaveno schválení polského národního plánu obnovy po koronakrizi, na jehož základě má Varšava dostat z balíčku Evropské unie 36 miliard eur. I o tyto peníze by Poláci mohli teoreticky přijít, podle expertů to však není příliš pravděpodobné. 

„Komise může navrhnout pozastavení vyplácení prostředků z národního plánu obnovy v případě, že v daném členském státě dochází k porušování vlády práva. O tomto pozastavení ale následně musí prostou většinou rozhodnout zástupci členských států v radě. Polsko a Maďarsko tento mechanismus navíc v minulosti napadly u Evropského soudního dvora,“ vysvětluje expert na evropskou politiku Zdeněk Beránek.

Vše, co potřebujete vědět o Zelené dohodě pro Evropu

Video placeholde
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí? • Videohub