Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Kultura

O skokanovi do prázdných bazénů. Ve své poslední knize Amos Oz lečí smíchem

Amos Oz foto: Profimedia

Skok do prázdného bazénu, který nedávno vyšel v češtině, je poslední dílo Amose Oze i metafora jeho životaběhu. Démony jeho existence i tvorby byly Hitler a jeho „konečné řešení židovské otázky“ – holokaust a z druhé strany Stalinova likvidační posedlost Židy, která mimo jiné vedla k tomu, že jím nařízený a Gottwaldem slouhovsky provedený proces se Slánským a spol. byl „sionistickým spiknutím“ a valná většina popravených Židé.
  17:00

A to bylo několik roků po hrůzyplném zjištění světa, co to byl holokaust. Jeho miliony mrtvých zaplatily vznik vysněného a vymodleného vlastního státu. V roce 1948 – po soudně právním, místy hanebném handrkování – měli Židé stát. Konec tisícileté diaspory, pogromů, štvanectví. Vzápětí je Sión napadený okolními státy islámskými a v šesti válkách – ve kterých zvítězí – pokřtí svou staronovou vlast krví…

Pět je zdrojů autorské síly a výrazného lidského reliéfu Amose Oze: exodus jeho rodu do Izraele z Litvy a Ukrajiny. Jeho vojenská účast ve třech ze šesti válek. Zanícená občanská aktivita obyvatele a podporovatele kibuců. Svatba a založení vlastního rodu. Studium literatury na univerzitě.

Skok do prázdného bazénu je Ozovo dílo bilanční. Nejen protože je předsmrtné, ale duchem – řekněme „zpovědi“, otevřeností dialogu, který mu partnerka nabídla. Není to interview, ale dialog, polemika a až palčivá snaha pojmenovat dřeň bytosti a tvůrce Amose Oze. Duel, dialog s ním vedla Šira Chadadová, scenáristka a literární editorka. Ambiciózní, erudovaná, empatická. A zodpovědná – doslova se prodírá verzemi, náčrtky, přísnou autocenzurou.

ŠIRA CHADADOVÁ A AMOS OZ: SKOK DO PRÁZDNÉHO BAZÉNU

Praha, Paseka 2021, 192 s.

Žádné kompromisy, nic napůl, pravda otevřenosti… A hned u tématu asymetrie ženy-muži v kibucech je jejich srážka. „Vzdej se vládě žen a my tě zrovnoprávníme“. Šira – ostrý nesouhlas, Oz k takovému uspořádání loajální. A následuje řízná polemika o genderovém pnutí. Na pomoc si bere Šira biologii, Oz sociologii. On horlí: „Když ženy v šesti válkách bojovaly, proč by se muži neměli naučit přebalovat kojeňátka?!“ (Kult ženy a ženství – víme – prostupuje Ozovým dílem). Dozvídáme se, jak háklivý a mimořádný vztah měl Amos k dívkám a ženám – „tvorové až přeludní, bytosti z jiné planety“. Už juvenilní Amos nenáviděl zkratové soudy: „Dala ti, je mrcha.“ nebo „Nedala ti, je pánovitá, je to kazové zboží.“

Léčba smíchem

Erotika a láska mu splývají, nenávidí trpkost proletariátu ženské prostituce. A zostra viní školství z nedostatečné výchovy o těchto zónách naší existence. Chadadová obratně, jemně a taktně téma po tématu odkrývá polohu za polohou Ozovu osobnost. Od romantika srdce a sexu po pragmatika občana, pedagoga, literáta, novináře… A znovu téma kibuců. Je mezi nimi téměř konfliktní; vždy ale korektně argumentované. 

Oz až sentimentálně vzpomíná, jak své první povídky – později tak oceňované – psal na záchodě v kibucu – nemaje jiné místo klidu. Oze též dojímá mocná podpora jeho tvorby kibucem. Šira neúhybně stojí proti kibucovému hnutí, zejména pro jeho neodarwinistickou doktrínu, podle níž prostředí vytvoří nového člověka a zvláště, začne-li se od mladých. Hitlerjugend a Komsomol dávají jednoznačně za pravdu Chadadové. Je až jímavé, jak Oz zpod argumentů vyhrabává trosky sympatií k uctívaným kibucům…

Vzpomněl jsem si na Stendhalovo pojednání O smíchu při četbě dalších kapitol Skoku do prázdného bazénu. Amos a Šira se tady doslova prolínají u tématu smích a humor. Smích jako úleva, ventil, brnění, záchrana osobní svrchovanosti. Léčba smíchem, úsměvem, laskavou vzájemností. Tady oba tvoří dvojhlas na jedno téma. Jsou alikvotním tónem druhého. Židovský humor je fenomén. Ojedinělý černotou, kterou ale prosvítá odpor, naděje a nepodlehlost. Jsi na dně?! To není dno, ale mýlka v pojmenování. 

Skok do prázdného bazénu

Další téma rozpravy je Ozovo učitelství na střední, vposled na vysoké škole. Výmluvný je jeho kodex: pedagog je navigátor, mistr dialogu, vyvolávač dobrých sil žákovy bytosti. Sympózium Šira-Amos zakončují úvahy o tvorbě jeho, i obecně. Šira se oddálila do drobných, ale invenčních impulzů. Jeho autorské krédo: „Vypsat se“ z toho a onoho? To je málo a jen subjektivní. Neodsuzovat; zaujmout stanovisko – to ano. Že je někdo lepší? Nezávidím, poučím se. Satirický, sžíravý, útočný? V literatuře ne. V politických statích ano. Posvátné vážnosti méně, uvolněnosti humoru více. Kousavý ano, zlomyslný nikdy. Až jsou slzy vyplakané, začni se smát. Čechov i Kafka – to je ten smích proslzený a vědoucí. Vše umím odpustit – krutost ne!...

Navzdory panujícímu fanatismu vidí Oz řešení zauzlené občansko politické situace ve vzniku sousedícího palestinského státu. A biblickým Jóbem končí moudrý duet-duel Amoz-Šira.

Autor: