Studie odhalila astronomické zemědělské ztráty kvůli přízemnímu ozonu

Zatímco ozon v atmosféře nás chrání před nebezpečným ultrafialovým zářením, přízemní ozon způsobuje zejména v Asii astronomické škody v zemědělství. Ukázala to nová studie vědců Tokijské univerzity

19.01.2022 - Stanislav Mihulka



Ozon, který tvoří tříatomové molekuly kyslíku O, většinou známe jako ochránce zemského povrchu před nebezpečným středněvlnným ultrafialovým zářením (UVB), které je zhoubné pro živé organismy. Ve stratosféře, ve výšce 25 – 35 kilometrů nad zemí se nachází slavná ozonová vrstva, která obsahuje velké množství ozonu.

Mizející miliardy

Jak je stratosférický ozon pro pozemský život prospěšný, troposférický  tedy přízemní ozon, je jeho opakem. Vzniká díky složitým chemickým reakcím, z látek, které ve velké míře pocházejí z lidských aktivit, především za horkých dní, v městských či průmyslových oblastech nebo při požárech. Svou přítomností ohrožuje vše živé, včetně pěstovaných plodin. Nepříznivě ovlivňuje fotosyntézu a růst rostlin.

Japonský badatel Kazuhiko Kobayashi z Tokijské univerzity a jeho kolegové zpracovali data o znečištění ovzduší vybraných asijských zemí a uskutečnili terénní experimenty, jimiž zjišťovali dopad ozonového znečištění na pěstované plodiny. Ukázalo se, že ozon škodí úrodě na polích víc, než se předpokládalo.

Z výsledků tokijské studie vyplynulo, že setrvale vysoká hladina přízemního ozonu stojí Čínu, Japonsko a Jižní Koreu každým rokem astronomických 63 miliard dolarů (v přepočtu asi 1,352 miliard korun). Jde o škodu kvůli ztrátám na úrodě, především rýže, pšenice a kukuřice.

Tikající hrozba

Badatelé odhadují, že troposférický ozon má na svědomí ztrátu až 33 % čínské úrody pšenice. V Jižní Koreji vědci odhadují ztráty ve výši 28 % a v Japonsku 16 %. Alarmující čísla ukázala studie také v případě rýže – negativně je podle nich ovlivněno až 23 % úrody čínské rýže, 11 % té korejské a okolo 5 % japonské. Negativní dopady ozonu (i když v menší míře) vědci zaznamenali také v případě kukuřice. 

TIP: Nenápadný vrah: Znečištěné ovzduší usmrtí ročně až 4,5 milionu lidí

Podle Kobayashiho představuje povrchový ozon pro region „hrozbu potravinové bezpečnosti“ a inspirací pro asijský region by podle něj mohla být Evropa a Severní Amerika, kde jsou dopady troposférického ozonu na produkci plodin výrazně nižší.


Další články v sekci