Několik málo současných hudebních vydavatelství se snaží ve svých reedičních řadách nejzajímavější nahrávky českého jazzu či jazzrocku ze sedmdesátých a osmdesátých let připomínat.
Vedle brněnského labelu Indies Happy Trails je to zejména pražský Galén, který má na kontě nová vydání alb například Big Bandu Gustava Broma, Mirky Křivánkové, Luboše Andršta, Jany Koubkové nebo Jiřího Stivína. Aktuálně vydavatelství uvedlo na trh další tři tituly této volné řady, dva z nich reediční a jeden zcela nový, byť s jedním z nejslavnějších hudebních sdružení českého jazzu sedmé a osmé dekády.
Dva odlišné přístupy
Album Poste Restante Pražského Big Bandu skladatele a klavíristy Milana Svobody původně vyšlo v roce 1982 jako třetí v diskografii tohoto mimořádně významného domácího tělesa.
Svoboda, který svůj orchestr založil už v roce 1974, šel zcela jinou cestou než ostatní české jazzové orchestry. Zaprvé jeho kapela interpretovala výhradně autorské skladby svých členů, zadruhé se nechala inspirovat skutečně moderním pojetím orchestrálního zvuku, který neměl místy daleko k funkovému rytmu nebo jazzrockovému zvuku typickému pro dané období, a zatřetí nepůsobila nikdy jako doprovodný orchestr žádných popových zpěváků.
Jednalo se vlastně o svého druhu „volnočasovou aktivitu“ zúčastněných muzikantů, kteří všichni měli svoje další projekty, z velké části takové, v nichž byli sami kapelníky. Proto na soupisce Poste Restante čteme taková jména jako Michal Gera, Emil Viklický, Rudolf Ticháček nebo mezi hosty mj. Jiří Stivín. A tomuto obsazení také odpovídá moderní a velmi pestrý zvuk orchestru na reedovaném albu.
Podobně významnou, jen o pár let mladší nahrávkou je Fata morgana kvarteta Gera Band, vedeného trumpetistou a skladatelem Michalem Gerou, také členem Pražského Big Bandu. Oproti předchozímu zmíněnému albu přináší radikálně odlišný, a přitom stále životný hudební projev.
Akustické kvarteto, ve kterém Gerovi byli partnery saxofonista Václav Bratrych, kontrabasista Vít Švec a bubeník Jaromír Helešic, pracovalo s jazzovou improvizací bez harmonického nástroje, jakým bývá klavír nebo kytara, a působí tak mnohem uvolněněji a více „rozlétaně“, přestože samozřejmě i tato hudba má své jasné zákonitosti, které například slyšíme v pevném vedení basových partů, ale i v souzvucích obou dechových nástrojů.
Svobodný výraz, který Gera Band vykazuje, se ovšem na mnoha místech nikterak nevylučuje s melodickou sólovou hrou ani s pevnými a jadrnými rytmickými vzorci, které jsou ještě pozůstatkem Gerova předchozího působení ve fusion kapele Impuls.
Virtuozita i nadhled
Dvojice hráče na dechové nástroje Jiřího Stivína a kytaristy Rudolfa Daška zvaná Tandem patří k vůbec nejvýznamnějším a i v zahraničí nejznámějším sdružením českého jazzu sedmdesátých a osmdesátých let. Přes svoji enormní popularitu v první fázi své činnosti vydalo doma jen jedno album Koncert v Lublani (v zahraničí ovšem hned dvě odlišná), po nepříliš dlouhodobém znovuspojení pak ještě desku System Tandem Reunion. Nahrávka, která vyšla v Galénu nyní, nazvaná Tandem – Live 1989, přináší záznam koncertu dua v červenci 1989 ve Smetanově síni Obecního domu.
V naprosto originální a nadčasové hudbě oba mimořádní hudebníci zúročili nejen svoje zkušenosti z častých hudebních partnerství na poli dua (diskografie Stivína i Daška je takto koncipovanými alby doslova prorostlá a v případě druhého jmenovaného dokonce vysoko převládá), ale také zcela nebývalé vzájemné napojení. Originální skladby mají nejrůznější inspirace, jazzové, lidové i klasické. Na všech těchto polích se Tandem pohyboval virtuózně i s nadhledem.
