Úvodem pravidelného přehledu mediálních zajímavostí se seznámíme s tím, co se dá také vydávat za investigativní žurnalistiku. Navíc od někoho, kdo za tuto činnost pobral nejedno ocenění. „Další zářez ‚svatého‘ Janka Kroupy objevil v těchto dnech portál Echo24. Na základě informací, které pár dnů předtím vyšly na serveru Ekonomický deník, informovalo Echo24 o tom, že reportér Janek Kroupa ze SeznamZpráv přišel s ‚objevným‘ článkem, který jako by vypadl z podkladů PR agentury Bison&Rose. Jde o to, že tato agentura, jmenovitě její Strategic Planning Director Radek Ivaniškin, nabídla Ekonomickému deníku šťavnaté kompro na téma financování STANu ze zdrojů firem podezřelých z daňových deliktů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Celkem mělo jít o jeden milion, darovaných STANu firmami spjatými se jménem Karel Beneš. „To je na první pohled informace zajímavá, který investigativec by se jí nechytil? Jenomže… Ekonomický deník podklady od PR agentur nepovažuje za bernou minci, neboť dobře ví, že PR agentura nejedná z poctivé – žurnalistické – vůle, nýbrž plní zadání toho, kdo ji platí. V daném případě to musí být někdo, kdo nemá rád Víta Rakušana a STAN. Což může být možná někdo z opozice. SPD bych vynechal, ta na takové hry nemá prostředky. Zbývá ANO. Jenomže Andrej Babiš se s agenturou Bison&Rose několik let soudil a soud prohrál. Že by tedy nyní našli v sobě zalíbení, lze předpokládat jen nesnadno,“ upozorňuje mediální analytik.
Kauza opsaného PR materiálu a modla na hliněných nohách
Z toho tedy vychází, že zadavatelem kompra na STAN musel být někdo z pětikoalice. „Piráti by sice měli důvod, neboť je STAN vykroužkoval, až jim zbyli pouze čtyři poslanci z původních 22 v předchozím období, ale na agenturu typu Bison&Rose taky nemají. TOP 09 ani lidovcům prostředky nechybějí, ale chybí jim důvod. Kdo tedy zbývá? Přece ODS. Ono se totiž i z útrob téhle strany ozývá šuškání, že by ODS bylo lépe v koalici s ANO bez Babiše, než se třemi titěrnými straničkami a s nenasytnými STANaři. Ostatně i početně by to dávalo smysl. ODS a ANO mají úhrnem 106 hlasů. Nu, nespekulujme, nechme se překvapit. Každopádně kauza víceméně opsaného PR materiálu v SeznamZprávách přinejmenším opět ukazuje, že Janek Kroupa je modla na hliněných nohách,“ konstatuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Také k druhému tématu, které se týká bolestné ztráty nenahraditelného poslance, inspiroval text na SeznamZprávy a druhý nejsilnější člen vládní koalice STAN. „Pro změnu jde o kauzu ‚uprchlého‘ Jana Farského. Editor zpravodajství na tomto portálu Jan Stránský – neplést s MUDr. Stránským z Národní třídy – se tu dopustil opravdu půvabné filipiky s názvem ‚Obhajoba prchajícího Farského‘. Ovšem ten výraz prchající nedal – na rozdíl od nás – do uvozovek. Jak to číst? Opravdu si Stránský myslí, že Farský uprchl? A před čím? Že by před skandály vlastní strany? Ale ne. Do Spojených států se studijně prchá na pozvání – buď akademické, nebo zpravodajské. Mnozí naši vrcholní politici by jistě měli co vyprávět, zejména o té druhé eventualitě,“ odkazuje mediální odborník na zámořské pobyty některých českých zákonodárců.
Popražáčtělého sběratele funkcí třeba nemají v Semilech rádi
Ve Stránského glose ho zaujalo, že prý byl Farský v mládí „docela vysokou šarží ve Škoda Auto“. „Farského stránka na Wikipedii konstatuje, že v automobilce pracoval v oddělení pro vztahy s veřejnými institucemi. Nevím, jak vysoká je to šarže, ale je jisté, že si ho tam instaloval exministr Martin Jahn. Nelze dohledat, čím přesně se tato šarže v podání Farského zabývala. Jisté ale je, že nedlouho poté vstoupil do komunální politiky a byl pár let i starostou města Semily. Moc slávy tam asi neutrhl, protože v komunálních volbách v roce 2018 se nedostal ani do městského zastupitelstva. Třeba ale v Semilech nemají rádi, když jim velí popražáčtělý sběratel funkcí. Od roku 2011 je ve Sněmovně, nejprve dvakrát za TOP 09 a poté dvakrát za STAN,“ shrnuje Petr Žantovský politické působení prchajícího Farského.
Ve středu na jiném místě Parlamentních listů otevřel starý příběh z doby, kdy Farský prosazoval regulaci – cenzuru – internetu v souvislosti s loterijním zákonem. „Když se podíváme na jeho stránku v TOP 09, s údivem se dočítáme, že zákon, který pomáhal prosazovat, náhle v roce 2016 kritizuje. Proč? Protože tu regulační pravomoc svěřuje do rukou ministerstva financí, které tehdy vedl – kdo jiný – přece Andrej Babiš. A tak vedle vášnivé filipiky proti vlastnímu (sic!) zákonu pět let poté Farský dodává, že vlastně ta regulace je potřebná, ale nesmí ji dělat Babiš. Tomu říkám poctivá, transparentní a otevřená politika,“ kroutí mediální analytik hlavou nad účelovostí čouhající z kroků čelného politika STANu.
Lkaní Rakušana a spol. nad nesmírně bolestným odchodem
Jan Farský by zřejmě nepřekvapil ani tím, kdyby se ve skutečnosti jel do USA učit, jak zakroutit svobodě projevu krkem. Před dvěma roky byl jedním ze sedmi poslanců, kteří volali po ještě větší cenzuře sociálních sítí, a proto se obrátili dopisem na americké kongresmany, aby působili na Facebook, Google a Twitter. „Leč ještě k tomu Stránského článku. Asi nejvíc jsem se zasmál, když Stránský coby jeden z pádných důvodů své obhajoby ‚uprchlého‘ Farského uvádí, že Farského rodina od jeho rodiny koupila v bazaru používaný dětský kočárek. Inu, Farský, správný muž z lidu, navíc udržitelně myslící, to je terno! Zřejmě právě to Stránského dovedlo k pointě: ‚Jeden jediný politik vyzbrojený díky Fulbrightovu stipendiu politicko-filozofickým vzděláním může pro Česko udělat víc než padesát poslanců, kteří byli nejdál v Brně a v Bruselu si nezvládnou objednat ani tradiční vafle‘,“ cituje Petr Žantovský.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Z toho pochopil, že Farský si umí koupit vafle, ale nic o tom, co jej po absolvování ideologické nalejvárny v Oregonu – nebo i jinde – činí kompetentním za nás rozhodovat o eurofederalizaci, postech evropského prezidenta, druhé komoře europarlamentu a evropské armádě. „Nevím, jaká bude hodnota toho vzdělávání, ale jisté je, že k ničemu ze jmenovaného nemá Farský mandát. A tím by to mohlo skončit. Na tom nic nezmění ani tisíc oslavných článků o Farském. A ty tance po jeho rezignaci, co provozuje Rakušan a spol., jsou velice arogantní, jako by dával novinářům a veřejnosti za vinu, že způsobili tak neblahou ztrátu ‚úžasného‘ Farského. Třešničkou na dortu je Rakušanovo lkaní nad tím, jak je Farského odchod ‚nesmírně bolestný‘. Ach, jak dojemné!“ usmívá se mediální odborník.
Zlatý hřebík do pomyslné společenské rakvičky přibil prezident
Na závěr si tentokrát nechal poznámku poněkud osobnější povahy. „Tento týden, konkrétně 18. ledna, oslavil krásné 85. narozeniny šéf Jazzové sekce a politický vězeň komunismu Karel Srp. O jeho práci před listopadem i po něm si každý umí najít údaje sám. Vedl Jazzovou sekci Svazu hudebníků, vydával tam časopisy a knihy o kultuře a umění, pořádal festivaly, třeba Pražské jazzové dny, což všechno následně odpykal vězením spolu s dalšími, například Vladimírem Kouřilem. Po převratu obnovil sekci pod názvem Artforum – Jazzová sekce,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Brzy ale Karel Srp pozbyl přízně nové věrchušky. „A tak je ze sekce už opět jakýsi underground, vedený v nemilosti u mocných i jejich mediálních přitakávačů. A zlatý hřebík do pomyslné společenské rakvičky mu přibil prezident Miloš Zeman, když jej, jako svého dlouholetého přítele, nadto ve své branži nanejvýš kvalifikovaného odborníka, učinil jedním ze svých poradců a dal mu řád za zásluhy. Já bych si dovolil vnést trochu osobního tónu, neboť se s oslavencem taky dlouho znám, byť až po převratu. Z 80. let si pamatuji jen to, jak byl opravdu zásadový až radikální antikomunista, snažil se, aby do sekce nepronikli špiclové, zavedl velmi přísný přijímací pořádek, stát se členem Jazzové sekce v počátku 80.let nebylo nic snadného,“ říká mediální analytik.
Člověk, který poskytl mnoha lidem spoustu kulturních hodnot
A vzpomíná na společná setkání po roce 1989. „V 90. letech sekce spolupracovala na Mezinárodním festivalu spisovatelů, kde jsme se s Karlem Srpem potkávali, to jsem byl tehdy už dost let knižním nakladatelem. No a samozřejmě v okolí Miloše Zemana. Mám Karla Srpa za člověka, který mnoha lidem mé generace 50 plus velmi mnoho dveří otevřel, poskytl nám spoustu kulturních hodnot, nechal nás číst hudební bulletiny Jazz, které byly vzorem pro mnohé začínající hudební publicisty, k nimž jsem patřil i já. Takže tomu pánovi za leccos dlužím. Tak se, Karle, držte, a ať vám zdraví a dobrá mysl slouží i nadále!“ přeje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
