Válka je nevyhnutelná, jsme připraveni, hlásají ukrajinští vojáci z fronty

Nejdramatičtější je dlouhodobě situace v Donbasu. Oblasti, do které spadají větší města, jako Doněck nebo Luhaňsk. Ruskem podporovaní separatisté už teď odpalují v regionu granáty a střílí po svých ukrajinských protivnících. Ukrajinští vojáci na Donbasu už se připravili na nevyhnutelné.

„S několika z nich jsem hovořil. Říkali mi: ‚Už jsme přijali, že útok je nevyhnutelný‘,“ popisoval pro CNN fotograf Timothy Fadek, který strávil pátek s místními ukrajinskými vojáky.

Fadek popsal, že vojáci se neshodnou pouze na faktu, odkud Rusko zaútočí. Zda to bude přes Azovské moře, nebo přes Bělorusko. Útok ale podle vojáků přijde stoprocentně. „Jsou nesmírně uvolnění. V jejich tváři nenajdete náznak nervozity. Válku samozřejmě nechtějí, ale připraveni bojovat jsou už několik let,“ popsal fotograf.

Daleko větší nervozita panuje v nedalekém městečku Muratova, které je od fronty vzdálené přibližně 20 minut jízdy autem. „K útoku dojde a nikdo to nedokáže zastavit,“ jsou přesvědčeni místní farmáři.

Zatímco na východní frontě už tedy boje probíhají, byť „jen“ se separatisty, v oblasti Krymu zatím situace připomíná ticho před bouří. Ukrajinští vojáci si udělali základnu ve vesnici Čongar a pozorují dění na několik desítek metrů vzdáleném přechodu s Krymem, který je teď de facto považován za ruský.

Kyjev ale nechce ponechat nic náhodě a zdejší vojáci jsou tak kdykoliv připraveni zasáhnout. „Není to poprvé, co je Krym okupován. Už zažil několik válek,“ popsal pro BBC Mykola Čekman, který pracuje jako fotograf ukrajinské armády.

Vojáci se tady střídají na stráži, pravidelně kontrolují zákopy vyztužené dřevěnými paletami. Teploty se tady pohybují kolem nuly, v noci k -5°C, a do toho fouká studený vítr. Nálada je tu mezi vojáky podobná jako na východní frontě. Jsou připraveni bojovat za Ukrajinu.

„(Ruský prezident) Vladimir Putin sní o pozemním koridoru mezi Ruskem okupovanými územími Donbasu a Krymu. To mu nedovolíme. Jsme připraveni na všechno, včetně útoku,“ tvrdí armádní důstojník Ivan Arefjev.

V noci jsou podle něj slyšet manévry ruských tanků a je zřejmé, že by Kreml mohl zaútočit kdykoli, a hlavně odkudkoli: po zemi, vzduchem i přes vodu.

Kolem ukrajinských hranic se navíc podle dostupných informací sdružuje přibližně 100 tisíc ruských vojáků. Podle serveru Global Firepower, který analyzuje údaje o 140 moderních vojenských mocnostech, disponuje Rusko 850 tisíci aktivními vojáky, zatímco Ukrajina jich má pouze 200 tisíc, nehledě na to, že značné rozdíly jsou také v letectvu a námořnictvu.

Rusko navíc nechává Ukrajinu v nejistotě také tím, že může zaútočit přes Krym, Donbas a nově také Bělorusko, kam v týdnu začalo přesouvat své jednotky, ale také raketový systém země-vzduch S-400. Oficiálně s úmyslem, že chce v zemi společně s běloruskou armádou uskutečnit vojenské cvičení.

Situace mezi Ukrajinou a Ruskem je nejvypjatější za poslední roky. Do Kyjeva už některé západní země posílají vojenskou pomoc. V sobotu na Ukrajinu dorazila například munice z USA. Přidat by se mohla i Česká republika, vláda bude jednat o darování dělostřelecké munice ráže 152 mm.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který přímo jedná se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, při nedávné návštěvě Kyjeva uvedl, že Rusko může na Ukrajinu zaútočit v brzké době. Dodal ale, že pevně doufá, že ruský prezident Vladimir Putin bude spory kolem Ukrajiny řešit mírovou a diplomatickou cestou.

Rusko například v rámci bezpečnostních záruk požaduje, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska, což NATO odmítá. Blinken ale Lavrovovi slíbil, že USA do týdne odpoví na bezpečnostní požadavky Moskvy s tím, že Rusko musí zároveň reagovat na obavy týkající se Ukrajiny.