Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Částečný součet: o miliardářích, kteří chtějí přechytračit smrt, a o pamětní desce jistého Franze Hofmeistera, U Nemocnice 4, Praha 2

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet připomene, že v Americe berou UFO docela vážně, zmíníme se o další xenotransplantaci, tentokrát obou ledvin, a také si ukážeme, jakou barvu má nekonečně horký předmět.

Počáteční investicí tři miliard dolarů vznikla v Kalifornii firma Altos, zaštítěná několika nobelisty a zaměřená na zpomalení stárnutí. Není to první pokus tohoto typu, je dost možná předčasný či jinak beznadějný, ale hlavní zpráva týdne to podle mě rozhodně je. Za chvíli se k ní dostaneme.

Stručně o věcech, o nichž stačí stručně

  • Praktický popis, jak se v Česku připojit na Starlink. Nejpozději u věty začínající „Sice jsem si kvůli tomu musel vyrobit vlastní nerezové U-třmeny…“ pochopíte, že to není návod pro každého.
  • Na elektrofakultě ČVUT otevřeli Nanolab, přístrojové pracoviště pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Umějí tam například nanést na zkoumaný vzorek jen několik molekul přidávané látky a jiná podobná kouzla. V Česku unikát.
  • Nezakazujte, neblokujte, nemažte. Označujte takový obsah jako nespolehlivý, ale nechte je mluvit, i když to jsou podle vás dezinformátoři, doporučuje skupina britských vědců, která na toto téma zpracovala zprávu pro Royal Society. „Rázně potírat tvrzení, jež jsou v rozporu s vědeckým konsenzem, může vypadat jako žádoucí, může to však vést k poškození vědeckého procesu,“ řekl k tomu vedoucí projektu, matematik Frank Kelly z Cambridge. (Zní to rozumně, pořád ovšem zbývá otázka, kdo má rozhodovat, který obsah je nespolehlivý, a jestli i zde není škoda větší než užitek.)
  • Amerika přitvrzuje v hledání UFO. „Naše národní bezpečnost spoléhá na leteckou převahu. Tyto jevy představují výzvu pro naši dominanci ve vzdušném prostoru,“ řekla k tomu senátorka Kirsten Gillibrandová (D-NY) při jednání o vojenském rozpočtu USA na letošní rok. Zcela vážně se tak má pátrat po mimozemšťanech i strojích času. Ozbrojené síly přitom spoléhají na spolupráci amatérských ufologů, rozhodně ne nestranných – protože seriózní vědci, i kdyby je téma zajímalo, pořád ještě nechtějí riskovat svou dobrou pověst.
  • Jako Wordle, ale namísto slov hádáte pěticiferná prvočísla. (Překvapivě snadné. Nejtěžší mi připadá Wordle v češtině, kvůli těm deseti písmenům navíc.)
  • Softwarový model Glide od společnosti Open AI maluje fotorealistické obrázky na základě slovního popisu. V tom není mezi neuronovými sítěmi první, unikátní je u něj ale proces učení: je trénován na obrázcích, které se „před jeho očima“ postupně přemazávají šumem. Model se snaží tento proces zastavit a zvrátit, a tím se učí kreslit. Funguje to prý velmi dobře.
  • Jakou barvu má viditelná část spektra záření nekonečně horkého zdroje, jakým byl raný vesmír a jakým víceméně jsou nově vzniklé neutronové hvězdy? Přesný název pro ni neexistuje, její HTML kód je #9AB5FF. (Líbí se vám? Mně ano.)
  • Pamatujete na nemoc šílených krav? Ve Francii nyní vyhlásili dočasné moratorium na její výzkum, když se objevila už druhá nákaza u laboratorního personálu. Není na tom nic tajemného, stačí malá nepozornost. Dobrá zpráva je, že mimo laboratoř dnes Creutzfeldt-Jakobovu chorobu skoro určitě nechytnete. Ve vyspělých zemích je riziko onemocnění asi jedna k milionu.

Stručně o věcech, které by si zasloužily více

Antihmota by se měla řídit stejným gravitačním zákonem jako hmota. Plyne to z teorie, experimentální ověření dosud chybělo, protože opatřit si v tomto vesmíru antihmotu není snadné a zvážit ji je ještě

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější