Skoro sedmiletou Adélku začala na počátku ledna trápit vysoká teplota a bolesti hlavy. Rodiče si mysleli, že jde jen o důsledek nevyspání a dali jí paralen. Problémy ale nepolevovaly, a tak o dva dny později šli k praktické lékařce.
„Bylo to štěstí v neštěstí, ale malou začalo cestou bolet bříško. Rovnou jsme proto dostali doporučení na chirurgii s podezřením na zánět slepého střeva,“ popisuje její matka Daniela.
V nemocnici dívku rovnou hospitalizovali a další den po koloběhu vyšetření vyslovil lékař podezření na takzvaný postcovidový syndrom, také známý jako PIMS-TS. Ten o den později potvrdili na základě krevního vzorku. „Další den jí zčervenaly oči, opuchla celá tvářička, začaly se jí dělat fleky na rukou,“ říká.
Omikron udeřil, paralyzuje školy. Do karantény musí i očkovaní učitelé |
Dívka byla léčená imunoglobuliny, antibiotiky a kortikoidy. Z nemocnice ji propustili po osmi dnech.
„Doteď má problémy, že i když chodí třeba jen po bytě, zatočí se jí jednou za čas hlava a musí si třeba na deset minut lehnout,“ popisuje. Do školy pořád nechodí, téměř permanentně ji bolí hlava. Brát prášky ale každý den nechce.
Opožděné následky podzimní vlny
Takzvaný PIMS-TS postihuje asi jedno dítě z tisíce. Projeví se několik týdnů poté, co dítě projde nákazou covidem-19, a to klidně i bezpříznakově. Právě nyní proto v nemocnicích pozorují děti, které syndrom postihl jako následek podzimní vlny epidemie, která z velké části probíhala ve školách.
Třeba ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v Praze celkem od počátku pandemie hospitalizovali s tímto syndromem sedmnáct dětí. Šest z nich v posledních měsících. „Počet dětí přijatých s PIMS-TS logicky obecně odráží vlnu infekcí v populaci,“ uvedl Pavel Srnský, primář Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN a 1. LF UK. Ve Fakultní nemocnici Motol měli celkem devadesát dětí, z toho jich bylo za poslední měsíce jedenatřicet.
Přibývají stovky hospitalizovaných dětí, kvůli postcovidovému syndromu |
Také v Ostravě evidují desítky takových dětí. „Už jsme jich léčili 31 od začátku pandemie. V létě 2021 byl klid, ale nové případy se vždy objevují po odeznění vrcholu covidové vlny, proto jsme od podzimu 2021 do nynějšího ledna postupně hospitalizovali sedm případů. Většina neměla v předchorobí žádné příznaky covidu a prodělání infekce zpětně potvrdily testy, až když se děti dostaly k nám na jednotku intenzivní péče,“ popsal Jan Pavlíček, přednosta Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava.
Onemocnět může kojenec, školák, ale i dospívající dítě. Průběh je různě vážný, od resuscitačních stavů až po lehčí podobu onemocnění. „Společnými příznaky jsou většinou febrilie (horečka, pozn. red.) po dobu více než tří dnů, kožní a slizniční projevy, gastrointestinální potíže a u těžších případů projevy hemodynamické nestability, nízký krevní tlak, šok a kardiální patologie,“ popsal Pavlíček. Průměrná doba hospitalizace je podle něj asi čtrnáct dní, nejtěžší případ ale trval téměř šest týdnů.
Podle Václava Musila z Kliniky dětských infekčních nemocí FN Brno a LF MU potřebovaly čtyři procenta dětí u nich na pracovišti umělou plicní ventilaci, každé páté dítě podporu svalových kontrakcí srdce. Největší a nejčastější komplikací bývá zánět srdečního svalu.
Zánět srdečního svalu, cévní mozková příhoda
Převážná většina dětí nemá trvalé následky. Přesto se vyskytují i takoví pacienti. „U dvou dětí, které prodělaly při PIMS-TS letos na jaře cévní mozkovou příhodu, přetrvávají určité neurologické následky,“ uvedla Hana Frydrychová z komunikačního odboru Fakultní nemocnice Motol.
To potvrzují i data z Brna, kde po dobu jednoho roku pacienty pravidelně kontrolují. „Dle našich dat a zkušeností, většina pacientů má po PIMS zcela normální život, bez trvalých následků. U jednoho pacienta se zřejmě aktivoval autoimunitní proces ve střevech již po hospitalizaci, toho času je ve stanovení diagnózy. U dalšího došlo při atace k závažnému krvácení do mozku, zde je ovšem diagnóza PIMS sporná, s tímto pacientem nejsme v kontaktu. Třetí pacient měl neurologický deficit po atace PIMS, tedy zpomalené psychomotorické tempo, bolesti hlavy. zhoršená paměť a tak dále. Nyní byl na kontrole po roce, prakticky byste to na něm nepoznali,“ popsal Pavlíček.
Jak ale lékaři uvádějí, na definitivní hodnocení je brzy. „Jasné dlouhodobé následky zatím nepozorujeme, všichni pacienti ale budou vyžadovat trvalé sledováni a až delší čas ukáže zda všechny sledované parametry budou v pořádku,“ uvedl Pavlíček.
