Veřejný život za komunistického režimu a zvlášť za normalizace, jak mnozí pamatujeme, prakticky zamrzl. Chudému žebříčku událostí měsíce ledna tak pravidelně kralovalo výročí dne úmrtí vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina (21. ledna 1924). Čtyřicet let se do omrzení připomínalo v kalendářích, žvanilo se o něm na „slavnostních zasedáních“.

Naštěstí je to pryč. Ovšem je-li řeč o lednu, bolševickém Rusku a Leninovi, jednu smrt je přece jen užitečné si připomínat – částečně samovolný, ale z větší části asistovaný „potrat“ ruského parlamentarismu neboli likvidaci sotva zvoleného Ústavodárného shromáždění 18. ledna 1918 (podle tehdejšího ruského kalendáře šlo o 5. leden).

Choulostivou epizodu bolševického puče, od které letos uplynulo 104 let, minulý režim spíš přecházel nebo zamlžoval. Až moc srozumitelně totiž odhalovala od samého počátku prolhanou a násilnickou podstatu Leninovy diktatury.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se