Evropská unie hodlá vybudovat vlastní část internetu, která by nebyla závislá zejména na amerických gigantech typu Google a nesloužila ke sbírání citlivých dat o uživatelích. Evropská komise přišla s plánem na rozjezd unijního systému schopného nakládat s daty podle směrnice GDPR a filtrovat kybernetické hrozby. Zároveň by ale měl získat schopnost blokovat zakázané stránky. Projekt je součástí plánu za 80 milionů eur, tedy necelé dvě miliardy korun, a velký zájem o něj mají také Češi.
Komise chce vytvořit evropský DNS systém nazvaný DNS4EU. DNS je jedna z hlavních částí internetu. Lze ji označit jako „telefonní seznam“ či databázi internetových stránek. Pokud například uživatel do webového prohlížeče zadá www.e15.cz, DNS systém ho propojí se správným serverem, kde se tato stránka nachází.
DNS pro své zákazníky často provozují poskytovatelé internetu a operátoři. Ti v Česku stále více podléhají potenciálně nebezpečné regulaci. Ministerstvo financí může po providerech požadovat blokování hazardních online her. Stejnou možnost letos u nelegálních léků získal Státní ústav pro kontrolu léčiv. Blokování se děje přes DNS. V odborné komunitě dlouhodobě panují obavy, že se cenzurní požadavky státu budou rozšiřovat.
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?
DNS dále nabízejí zejména velké americké podniky jako Google, Cisco nebo Cloudflare. Ty zase do značné míry sledují svůj prospěch založený na sběru dat.
„DNS4EU vnímáme jako snahu mít k těmto amerických systémům evropskou široce dostupnou alternativu,“ vysvětlil plány EU ředitel brněnského startupu Whalebone Richard Malovič. „Chceme řešit problém centralizace DNS v rukou několika málo firem,“ doplnila Evropská komise.
Právě Whalebone se o evropský projekt velmi zajímá. Připravuje nabídku a chce se stát jeho dodavatelem. Brněnská firma loni získala investici 2,5 milionu eur od maďarského fondu Day One Capital. Vyvíjí technologii, která prostřednictvím DNS dokáže pomocí prvků umělé inteligence detekovat kybernetické hrozby. Službu využívá třeba O2, japonské NTT nebo rakouský A1 Telekom. „Troufám si říci, že nabídneme to nejlepší, co dnes umí Evropa udělat,“ dodal Malovič.
Oboru se věnuje také správce české internetové domény CZ.NIC. Provozuje vlastní veřejný DNS systém, který je zalistovaný i v prohlížeči Google Chrome. Vyvíjí také software pro provoz DNS, používají ho třeba Cloudflare a CETIN. „Analyzujeme zadání a přemýšlíme o partnerech, které bychom ke spolupráci oslovili,“ uvedl k DNS4EU ředitel CZ.NIC Ondřej Filip. Komise nabídky přijímá do 22. března.
EU chce vlastní DNS systém nabídnout široké veřejnosti a státním institucím v sedmadvaceti členských zemích. Zatím není jasné, zda vznikne tlak, aby veřejný sektor technologii používal povinně. Česká vláda zatím projekt aktivně neřeší.
Jednou z možností, jak projekt živit, jsou prémiové služby pro zdravotnický či finanční sektor. „Jsou nutné značné investice. Je třeba vyřešit spolehlivost, bezpečnost, geografickou distribuci a další. Vybudování důvěry také zabere čas,“ upozorňuje Pavel Bykov, ředitel české firmy IP Fabric vyvíjející software pro analýzu rozsáhlých počítačových sítí.
„Citlivé bude rovněž filtrování,“ doplnil Bykov. DNS4EU má splňovat požadavky na GDPR, bezpečně nakládat s daty a odrážet kybernetické hrozby. I zde se ale na základě rozhodnutí soudu počítá s možností blokace zakázaných stránek, například s pirátským obsahem nebo dětskou pornografií.
