Jste pro zvýšení poplatků za ČT?Anketa
Se změnou vládní garnitury je na spadnutí proměna legislativy týkající se veřejnoprávních médií. V připraveném návrhu novelizace zákonů o České televizi a Českém rozhlase se počítá i s navýšením koncesionářských poplatků, a to ze 135 na 150 korun u televizního a ze 45 na 50 korun u rozhlasového. V obou případech to je o 11 procent, ale to není zcela po chuti generálnímu řediteli Českého rozhlasu René Zavoralovi. Proto ve čtvrtek na jednání sněmovního volebního výboru obhajoval svůj požadavek navýšit rozhlasový poplatek na 60 korun. Šéf rozhlasu tak obrátil stejně rychle jako v případě jmenování Jitky Obzinové ředitelkou zpravodajství. To zdůvodňoval potřebou krizového manažera a významnou redukcí rozpočtu i počtů pracovních míst. Nyní už je zřejmě redukovat nechce a spoléhá se, že mu nynější stav zaplatí koncesionáři.
Jednoznačný pohled na to, jaká by měla být adekvátní výše koncesionářského poplatku, s níž se nehýbalo od roku 2005, má člen a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v letech 1994 až 2006 Petr Štěpánek. „Adekvátní výše tzv. koncesionářských poplatků je 0 Kč. Televizní a rozhlasové poplatky nejsou nic jiného než další daň. Daň neefektivní, daň iracionální a daň asociální. Daň neefektivní proto, že část poplatku vůbec do televize, respektive do rozhlasu nedoputuje. Daň iracionální proto, že ve dvacátých letech 21. století, tedy v technologicky i společensky zcela změněné situaci, se praktikuje nástroj z první poloviny 20. století. A asociální proto, že v poměru ke svému platu nejvíce platí ti nejchudší,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Štěpánek.
Podstatná část veřejnosti povinně platí něco, co jí škodí
Jeho výhrady však míří i k tomu, jakým způsobem obě veřejnoprávní média naplňují své poslání o objektivitě zpravodajství přinášeného lidem, kteří si za ně ze zákona musejí platit. „Požadovat zvýšení televizních a rozhlasových poplatků za situace, kdy veřejnoprávní média dlouhodobě neplní povinnosti, které jim ukládá zákon, je politický zločin. Namísto toho, aby média veřejné služby byla vyvážená, pluralitní a všestranná, preferují pouze jeden ideový a politický směr. Namísto objektivního zpravodajství a publicistiky vysílají Česká televize i Český rozhlas jednostrannou propagandu. Podstatná část veřejnosti tak povinně platí něco, s čím nejen že nesouhlasí, ale co jí doslova škodí,“ zdůrazňuje Petr Štěpánek.
„Návrh na zvýšení koncesionářských poplatků považuji především v případě České televize za nehorázný. Vzpomeňme na začerněné smlouvy, kde nikdo neví, komu a za co jdou desítky milionů veřejných korun. Samozřejmě nehledě na aktivistické vysílání především v nechvalně známých publicistických pořadech. U Českého rozhlasu je to jiné. Hospodaří transparentně, což je výsledkem práce nejen jeho vedení, ale i dlouhodobého tlaku ze strany Rady Českého rozhlasu a jeho dozorčí komise. Pokud by se změnil obsah vysílání stanice Český rozhlas Plus, kde zaznívají jen ‚správné názory‘, neměl bych s rozumným zvýšením poplatku problém,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz člen Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek.
Když chci informace, pustím si CNN Prima NEWS
Lektor Vysoké školy ekonomické a bývalý ředitel Asociace reklamních agentur Jiří Mikeš by navýšení koncesionářských poplatků podmínil. „Nejdříve by se měl změnit přístup České televize, aby byl skutečně veřejnoprávní, a ne tak neobjektivní. Aby to nebyla televize s tak jednostranným informováním. Nevím, jestli její zaměstnanci dostávají nějaké pokyny či co. Za tohoto předpokladu, protože je inflace a ceny se zvyšují skoro všude, by to ekonomicky mohlo mít odůvodnění. Ale jak říkám, hlavně je třeba se zamyslet vůbec nad tím, jak televize přistupuje k plnění svých povinností, a zdali je opravdu veřejnoprávní, nebo jestli to není nějaký hybrid s komerční televizí. Proč ne, proč poplatek nezvednout, ale hlavně by měla skutečně sloužit nám, koncesionářům, a ne nějakým politickým zájmům,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jiří Mikeš.
Psali jsme:
Naprosto neoprávněný mu však připadá požadavek na zvýšení rozhlasového poplatku o třetinu, s čímž přišel generální ředitel Českého rozhlasu. „Pan Zavoral by měl hlavně něco dělat s některými stanicemi, mám na mysli třeba Čro Plus. Měl by si nejprve udělat pořádek na vlastním písečku a pak teprve chtít zvedat poplatek. Navíc těch stanic má Český rozhlas možná až moc. Projíždím si různé stanice Českého rozhlasu i sleduji programy České televize, ale přednost dávám CNN Prima NEWS. Tato televize zaznamenala velký skok kupředu a začala to dělat velice dobře. Když chci mít nějaké informace, tak si pustím CNN Prima NEWS. Na škodu by nebylo, kdyby se Česká televize a Český rozhlas spojily, jako je tomu v BBC nebo na Slovensku. Přineslo by to úspory, protože by ubylo úředníků a přisluhovačů,“ myslí si mediální analytik Jiří Mikeš.
Česká televize potřebuje zeštíhlení a snížení poplatků
Je také přesvědčen, že by se Česká televize měla zamyslet nad tím, proč dostala anticenu Citron, což jsme mohli sledovat při předávání cen Trilobit na jednom z jejích kanálů ČT Art. Podle porotců nemá televize veřejné služby za peníze koncesionářů dělat to, co komerční kanály, například „bezduché imitace zahraničních kriminálních seriálů“. Ve zdůvodnění poroty k udělení anticeny stojí, že „dramaturgickému výhledu na rok 2022 však právě takové seriály dominují“, zatímco oceněné tituly jako předloňský Most! či loňský Ochránce jsou „dlouho vyhlížené vlaštovky, které nové jaro na Kavčí hory ani letos nepřinesou“. Anticenu předal místopředseda poroty a televizní kritik Vladimír Just, který si s nadhledem poradil s nesouhlasnými reakcemi moderátorky Světlany Witowské a prohlásil: „To je cena kritiky a kritika bolí, je nepříjemná, je kyselá, ale je zdravá.“
Na dlouhodobou kampaň horlivého zastánce České televize senátora Davida Smoljaka za zvýšení koncesionářských poplatků zareagoval nedávno televizní a filmový producent Ivan Štefka. „Česká televize v žádném případě nepotřebuje zvýšení koncesionářských poplatků. Česká televize potřebuje dvě věci: zeštíhlení a snížení poplatků, v nejhorším jejich zachování na současné úrovni. Základem, u kterého je nutné začít, je snížení počtu vysílacích kanálů a vysílaných hodin programu. Vysílá se v rozsahu, jako kdybychom tady neměli nepřeberné množství dalších informačních a uměleckých zdrojů. V takovém rozsahu se vyrábí a vysílá jen pro udržení zaměstnanosti. Přínos pro diváka v tom není vůbec žádný. Omezením rozsahu vysílání se sníží veškeré další náklady,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz Ivan Štefka.
Spojení veřejnoprávního rozhlasu a televize tak jako jinde
Domnívá se, že je potřeba pokračovat ve snižování zaměstnanosti a vyměnit předimenzované socialistické sídlo za menší a moderní s nižšími provozními náklady. „Celý problém je schovaný v číslech, která ukazují nehospodárnost, jejímž důvodem je nepotřebná předimenzovanost všeho, na co je možné jen pomyslet, a to na úkor vlastní výroby, která je jediným smyslem existence České televize. V opačném případě by mohla z jedné malé vilky, někde na vesnici, provozovat pouhé vysílání dodaných pořadů od externích dodavatelů: příjmy České televize jsou ročně asi 6,7 miliardy. Z toho jen něco málo přes dvě miliardy jde do vlastní výroby televizních pořadů, tedy většinově do segmentu tzv. externích nákladů. Další dvě miliardy jdou do platů zaměstnanců, z nichž jen někteří se podílejí na výrobě pořadů, a dvě miliardy do obslužných činností, správy budov, nájmů, komunikace a podobně,“ vypočítává televizní a filmový producent.
Mediální analytik a bývalý ředitel Slovenské televize Radim Hreha nabízí místo zvyšování koncesionářských poplatků vhodnější řešení. „Ve Sněmovně sedí několik ekonomů, kteří by se mohli obeznámit s projekty některých účastníků tendrů na šéfa ČT, kteří navrhovali spojení veřejnoprávního rozhlasu a televize, jak tomu je v mnoha státech EU včetně britské BBC nebo v Rakousku. Obě média před několika lety spojili i Slováci a dnes v Bratislavě nenajdete znalce problematiky, který by tento krok považoval za chybný. Spojení ČT a ČRo by přineslo úspory takového řádu, že by to uspokojilo nejen dlouholeté, nýbrž i nejnovější příznivce veřejnoprávních médií, kupříkladu z řad Milionu chvilek pro demokracii,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.
Obě média straší a často v nich zazní úplný nesmysl
Veřejnoprávní média chtějí navýšit poplatky, ale už dva roky jim v souvislosti s informováním o nemoci covid-19 klesá důvěryhodnost. „K diskusím zvou v naprosté většině jimi vybrané tzv. odborníky, kteří buď nejsou z oboru, a tak tomu nerozumějí, anebo si selektivně vybírají lidi z oboru, kteří tomu – k mému údivu – také nerozumějí. Máme tady několik málo imunologů a virologů, kteří – na rozdíl od protagonistů České televize a Českého rozhlasu – od začátku věděli anebo aspoň už teď vědí, o co jde, ale ti jsou ve velké míře opomíjeni. Obě média namísto uklidňování straší a je až neuvěřitelné, jak často tam zazní úplný nesmysl. Naštěstí SARS-CoV-2 na televizi nekouká a rádio neposlouchá, takže se nestalo nic strašného a snad už ani nestane. Víte, evoluce se neptá, co bychom chtěli. Myslím, že ČT a ČRo pracují na vládní zakázku. Jestli o tom vědí, nevím,“ komentoval pro ParlamentníListy.cz úroveň veřejnoprávního zpravodajství epidemiolog Jiří Šinkora.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
