Měl rozkrýt jeden z aktuálně nejcitlivějších případů v republice, místo toho bývalý elitní detektiv stane ve středu před soudem kvůli podezření z jeho manipulace. Někdejší šéf brněnské hospodářské kriminálky Vladimír Machala podle obžaloby průběžně vynášel informace z vyšetřování korupce v brněnské politice, u jehož rozjezdu sám stál, jednomu z podezřelých. HN teď společně s redakcí Aktuálně.cz odhalily dosud neznámé detaily o průběhu této „spolupráce“.

Podezření se týká kauzy rozsáhlých manipulací s byty brněnské radnice, ve které policie už více než dva roky prověřuje také současného ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS a jeho další vlivné spolustraníky. Kauzu Machala odstartoval v roce 2018 v podstatě nevědomky, když obvinil z údajného podvodu bývalého starostu jihomoravské vesničky Rojetín a dobrého známého jihomoravských občanských demokratů Pavla Hubálka.

Ten do protokolu sice uvedl, že s byty manipuloval, podle svých slov byl ale pouze součástí rozsáhlé sítě politiků, úředníků a podnikatelů kupčících s pronájmy a výhodnými privatizacemi městských bytů a domů. Politici v čele s Blažkem Hubálkova slova dlouhodobě odmítají.

Jedním z podezřelých v „bytové“ kauze je přitom také Machalův přítel – bývalý šéf správy nemovitostí radnice Brno-střed Petr Kosmák. A právě jemu měl Machala o skrytém šetření policie předávat detailní informace.

„Musel si být vědom, že tímto svým jednáním může zmařit řádné objasnění věci, a současně si musel být vědom, že vyzrazením neveřejných informací z tohoto trestního řízení může také opatřit prospěch nebo způsobit škodu nejen Pavlu Hubálkovi a Petru Kosmákovi, ale také dalším osobám zúčastněným na trestné činnosti,“ napsali detektivové do obvinění Machaly. Dokument má redakce k dispozici.

Machala začátkem tisíciletí vedl utajený policejní tým Mlýn. Ten nechal zřídit tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD). Speciální skupina měla sbírat citlivé informace z politiky i byznysu. Po rozpuštění týmu v roce 2005 se Machala přesunul na brněnskou kriminálku.

Vyšetřovatelé Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Machalu začali stíhat před dvěma roky. Sám detektiv obvinění odmítá. Jeho advokát Pavel Hála k tomu uvedl, že „Machalovu trpělivou práci“ i její výsledky nyní dehonestují v rámci vzájemné rivality policisté, kteří mají spis aktuálně na starosti. 

Machala dodnes zůstává ve služebním poměru, je ovšem převelený na jiný policejní útvar.  Za zneužití pravomoci úřední osoby mu každopádně u soudu hrozí v případě pravomocného rozsudku až pět let vězení. Redakce HN a Aktuálně.cz nyní prostřednictvím získaných dokumentů zrekonstruovaly, co přesně Machalovu obvinění předcházelo. 

Toxická domovní prohlídka i falešný informátor

Machala v SMS pro Kosmáka označoval Hubálka jako „blba“, přičemž Kosmákovi detailně líčil, jak se případ vyvíjí. Kosmák se po Hubálkově zatčení mimo jiné dozvěděl i detailní obsah jeho výpovědi, stejně jako výpovědí dalších svědků nebo samotných podezřelých. Kosmák byl rovněž informován o raziích na úřadu Brno-střed a informace předával i dalším úředníkům, kteří jsou v bytové kauze podezřelí.

V létě 2018, když byl Hubálek ve vazbě, dokonce Machala přizval Kosmáka k domovní prohlídce Hubálkova bytu jako takzvanou nezúčastněnou osobu. Tu zákon vyžaduje jako svědka policejní akce, ale že by jím byl kamarád policistů, či dokonce podezřelý v případu, nepřipouští.

Kosmák navíc policistům u výslechu přiznal, že ho Machala nechal se přímo v Hubálkově bytě nalezenými dokumenty k městským bytům probírat. Údajně proto, aby mohl potvrdit či vyvrátit jejich pravost. „Tento úkon trestního řízení byl proveden nezákonným způsobem a takto zajištěný důkazní materiál se stal pro další průběh trestního řízení nepoužitelný,“ shrnuli detektivové GIBS.

Machala se hájil tím, že když Kosmákovi poskytoval utajené informace z vyšetřování Hubálka, netušil ještě, že může být jeho přítel jedním z podezřelých. Považoval ho prý tehdy za důvěryhodnou osobu, která má – jako zaměstnanec radnice – zájem na odhalení Hubálkovy trestné činnosti.

„Můj klient nesděloval informace z vyšetřování panu Kosmákovi, ale toliko jej obecně informoval o důvodech, proč požaduje po Kosmákovi účast na domovní prohlídce a nebytových prostor, neboť v rámci této stručné a neohrožující informace se mohl pan Kosmák svobodně rozhodnout, zda bude nezúčastněnou osobou ve věci zmíněných prohlídek, či nebude,“ napsal redakcím Machalův advokát Pavel Hála. Jak doplnil, mimo Kosmáka by se prý těžko našel „duševně zdravý člověk“, který by na prohlídku s policií šel. 

Machalovu argumentaci ale vyvrací Hubálkova výpověď. Někdejší starosta Rojetína na GIBS uvedl, že o zapojení Kosmáka do celé sítě řekl Machalovi už v létě 2018. Detektivové ovšem ještě v únoru 2019 zmonitorovali schůzku Machaly s Kosmákem přímo před budovou brněnského městského policejního ředitelství. Na té podle obvinění Machala informoval svého přítele právě o tom, že proti němu Hubálek svědčil. Klíčový svědek tehdy do protokolu řekl, že Kosmákovi dal úplatek 10 tisíc korun za poskytnutí klíčů k některým volným městským bytům.

Machala ze svého přítele a zaměstnance radnice Brno-střed Kosmáka podle vyšetřovatelů inspekce následně udělal zcela účelově informátora. K tomu Machalovi podle obvinění napomohla jeho podřízená Jitka Broďáková, k níž měl podle detektivů blízko i osobně. I ona ve středu stane před soudem. 

Podle obvinění si vymyslela schůzky s Kosmákem i jejich údajný obsah a následně ho pod krycím jménem Notor zavedla do policejního systému. To zároveň znamenalo, že by ji systém sám upozornil, pokud by Kosmáka začal prověřovat jakýkoliv jiný policista. Právě to se přitom skrytě dělo.

Petr Kosmák

Od roku 2014 do roku 2019 vedoucí technik správy nemovitostí na radnici Brno-střed. Na vedoucí místo jej dosadili expolitici ANO Jiří Švachula s Petrem Liškutinem.

Spolu s nimi, dalšími osmi lidmi a dvěma firmami čelí obžalobě z manipulací veřejných zakázek v kauze Stoka.

Podle obžaloby Kosmák vybíral úplatky od podnikatelů, kteří chtěli získat zakázky nebo třeba i jen drobné práce na správě nemovitostí Brna-střed. Podle detektivů na daném odboru uplácelo 90 procent všech podnikatelů a živnostníků.

K účasti na údajné organizované skupině kolem Švachuly se Kosmák přiznal. Žalobkyně navrhla status spolupracujícího obviněného a tříletou podmínku.

Vypověděl například, že peníze nosil Švachulovi do jeho vinného baru. Sám policii přinesl tři miliony, které si z úplatků schovával pod kuchyňskou linkou – a které vyšetřovatelé při domovní prohlídce sami nenašli.

Do policejního protokolu uvedl, že měl pocit, že úplatky na brněnské správě nemovitostí byly zavedenou praxí. Před ním tento post zastával nevlastní bratr Roberta Kerndla, současného náměstka Markéty Vaňkové (ODS), Kamil Kotěra.

Podle Pavla Hubálka Kosmák jako řadový úředník spolupracoval i s údajnou skupinou kolem politiků ODS, kteří Brnu-střed vládli před hnutím ANO.

Začátkem března 2019 detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) spustili obří korupční kauzu Stoka. A v té uvízl i Machalův „informátor“ Kosmák. Celé vyšetřování bylo až do obvinění ústředních postav utajeno i před ostatními policisty. A podle záznamů odposlechů šokovalo i Machalu:

„Ten Kosmák x-krát dělal prostě ty všecky tady ty s těma různejma stavebníma firmama a todle, že jo, a no teď ty vole, to mám teda prů*er já eště poměrně dost, protože on mně tam dělal na tom bytě, ten hajzl, že jo,“ informoval Machala svou kolegyni Broďákovou podle odposlechů, které už dříve zveřejnilo Právo. „Takových hajzlů tady dělajú tisíce,“ snažila se jej obratem uklidnit kolegyně. Kosmák přitom Machalovi mimo jiné podle vyšetřovatelů zařizoval opravu toalety. A platit za to měl z obecního.

„Seženou dva svědky, vole, a zejtra můžu sedět na kopci taky,“ strachoval se Machala, aby neskončil taktéž ve vazební věznici v Brně-Bohunicích. V té době už přitom policisté skutečně k vynášení tajných informací sbírali důkazy.

Podezřelý si stěžoval na vyšetřovatele, že dělá málo

Právě po razii v kauze Stoka převzala v roce 2019 případ kupčení s byty od brněnské kriminálky NCOZ. Ještě předtím ale Machala usiloval u olomouckých vrchních žalobců o to, aby se – v té době ještě jeho – případ privatizací bytů spojil s kauzou Stoka. Mohl by tak získat přístup do tohoto tehdy utajeného a velmi citlivého spisu, ve kterém jako obviněný figuroval také Kosmák. Dozorující státní zástupce to ale nepřipustil.

Když u Machaly v květnu téhož roku GIBS provedla domovní prohlídku, sepsal s kolegyní Broďákovou a svou tehdejší advokátkou Klárou Samkovou stížnost. Napsal v ní, že sám prověřoval systém, v němž podle něj skutečně „masivně docházelo“ k nekalým praktikám při přidělování obecních bytů. A to právě pod patronací dnešního ministra spravedlnosti Blažka. List mají redakce k dispozici.

„Nejdříve bylo vyšetřování zaměřeno na některé představitele lokální politiky z hnutí ANO, avšak neplánovaně bylo odhaleno, že se jedná o zaběhnutý princip, který je funkční nejméně od roku 2008 a na jehož vzniku participovaly místní špičky ODS s přesahem do špiček na celostátní úrovni,“ napsal doslova inspekci Machala. Zmínil přitom například právě staronového ministra spravedlnosti Pavla Blažka a jeho ekonomického náměstka Radomíra Ďaňhela. Oba už ve stejných pozicích působili v letech 2012 až 2013.

„Celkem bylo identifikováno cca 70 případů, kdy mělo dojít k neoprávněnému získání nájemních smluv a následné mimořádně výhodné privatizaci. Škoda v těchto případech dosahuje vyšších desítek milionů korun,“ dodává Machalova zpráva s tím, že se se svou podřízenou pokoušeli celou pavučinu rozkrýt.

Ve skutečnosti se ale detektiv podle inspekce příliš nesnažil. Státního zástupce na to ve dvou dopisech upozornil v roce 2019 paradoxně i Hubálek, který byl sám podezřelý a pobýval ve vyšetřovací vazbě. I tyto dokumenty mají redakce k dispozici. Hubálek v nich upozorňoval například na to, že jej Machala s kolegyní Broďákovou nevyslýchal dostatečně dlouho na to, aby mohl celý případ popsat. Zdůrazňoval přitom, že chce vypovídat o vysoce postavených politicích. „Vzhledem k množství mnou nashromážděných informací se jedná o velmi časově krátké výslechy, kdy v tak časově krátkém úseku není možné podat celistvé informace,“ stěžoval si na ani ne hodinové výslechy v jednom z dopisů Hubálek.

Podle něj navíc nebyly všechny schůzky zaznamenávány do protokolu. Hubálek žalobce také upozorňoval, že z vazebního zasedání, kde se rozhodovalo o (ne)prodloužení jeho vazby, měl dojem, že soud ani žalobce vůbec netuší o tom, o čem všem Machalovi a Broďákové vlastně vypovídá.