Pozornost investorů a ekonomů se dnes upírá k zasedání amerických centrálních bankéřů v čele s Jeromem Powellem. Bankéři večer středoevropského času oznámí či alespoň naznačí plány týkající se zvyšování úrokových sazeb. Čeká se, že sazby letos půjdou nahoru, jelikož Fed musí reagovat na vysokou inflaci. Ta v závěru loňského roku vzrostla meziročně o sedm procent, nejvíce od června 1982.
Hodnota nejsledovanějšího amerického burzovního indexu S&P 500, na který jsou navázána portfolia investičních fondů v řádů bilionů dolarů, se od začátku ledna propadla téměř o deset procent. Poklesy se nevyhnuly ani velkým technologickým titulům, jako jsou Apple, Microsoft či matka Googlu Alphabet. Ty přitom patřily do začátku roku mezi burzovní tahouny.
Právě neustále se vyvíjející očekávání investorů a analytiků a nejistota v souvislosti s měnovou politikou Fedu jsou jedním z hlavních důvodů, proč ceny akcií na úvod roku padají a kolísají, v případě hlavních indexů leckdy o jednotky procent denně.
Jak bude vypadat investiční rok 2022?
„Počítáme s tím, že Fed potvrdí trhům první růst sazeb na březnovém zasedání a je pravděpodobné, že jeho šéf Powell připustí rychlejší růst sazeb, než ukazuje poslední prognóza,“ očekává hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Dosud Fed naznačoval, že letos zvýší úrokové sazby, od kterých se odvíjejí úroky u úvěrů pro firmy i domácnosti, celkem třikrát, dohromady o 0,75 procentního bodu. „Jako pravděpodobnější nám přijde celkový růst sazeb o jeden procentní bod,“ píše Bureš v komentáři.
Stejně názoru jsou ekonomové americké banky Goldman Sachs. Před zhruba dvěma týdny změnili svou predikci zvyšování klíčové úrokové míry Fedu. Nyní čekají, že letošní úpravy budou nikoli tři, ale čtyři. Očekává se, že centrální bankéři posunou sazby vzhůru postupně na zasedáních v březnu, červnu, v září a také v prosinci. S prosincem „Goldmani“ původně nepočítali.
Fed se podobně jako jiné centrální banky snaží dlouhodobě dosahovat toho, aby se tempo růstu spotřebitelských cen příliš neodchylovalo od dvouprocentního cíle. To se mu však poslední měsíce nedaří, přestože se Powell a jeho kolegové původně domnívali, že nadprůměrně vysoká inflace je jen dočasný jev způsobený dopady epidemie koronaviru.
S jejím ústupem nastalo ekonomické oživení, avšak za situace, kdy se globální ekonomika potýká s potížemi v dodavatelských řetězcích. Kombinace vyšší poptávky a nedostatečné produkce žene vzhůru ceny vstupů i finálních výrobků stejně jako náklady na mzdy.
Vedle vývoje úrokových sazeb sledují investoři a analytici kroky Fedu v souvislosti s kvantitativním uvolňováním (QE). Program nákupu vládních a hypotečních cenných papírů, který Fed spustil na začátku pandemie ve snaze zabránit krizi a zvyšování úroků, má skončit v březnu. Od jara 2020 bilance Fedu nabobtnala na zhruba devět bilionů dolarů.
Od jara by se mělo uvolňování změnit v takzvané kvantitativní utahování (QT), tedy snižování objemu vlastněných aktiv. Komunikace v tomto směru bude podle Bureše důležitá pro akciové trhy.
„Právě QT nepřijaly trhy naposledy v průběhu roku 2018 dobře a bojí se po právu i tentokrát. Plány načasování a rozsahu QT tak budou nakonec pro náladu na trzích klíčové,“ podotýká ekonom Patrie.
Fed si tentokrát podle jeho názoru vzhledem k povaze a síle inflačních tlaků nemůže dovolit brát na náladu na akciových trzích velký ohled. „Může si ovšem vybrat, zda více použije tradiční nástroj, tedy sazby, nebo alternativní nástroje, QT. I to může být pro náladu na trzích klíčová zpráva,“ dodává.
Kroky, či dokonce jen náznaky amerických centrálních bankéřů týkající se dalšího postupu mohou vést k dalšímu růstu výnosů dlouhodobých vládních dluhopisů. Například výnos desetiletých amerických státních bondů se pohybuje okolo 1,80 procenta, tedy víceméně na úrovni před epidemií. Ještě loni v létě však byl výnos zhruba o půl procentního bodu níže, zatímco v roce 2018 se pohyboval až nad třemi procenty.
Výnosy přitom vstupují do oceňovacích modelů analytiků a mají dopad na valuace akcií – v případě rostoucích výnosů negativní, a to zejména u akcií firem, které se označují za rostoucí. Jsou to takové společnosti, u nichž se očekává, že budou dosahovat zisků v budoucnu. Příkladem mohou být automobilky Tesla a Rivian či jiné technologické firmy. S vyššími výnosy vládních dluhopisů hodnota budoucích očekávaných zisků v oceňovacích modelech klesá.
Atraktivnější výnosy navíc zvyšují poptávku například penzijních fondů po vládních dluhopisech, které jsou považovány za bezpečné úložiště peněz, na úkor rizikovějších akciových trhů.
