Praha - Česká republika daruje Ukrajině 4000 dělostřeleckých granátů za asi 37 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která návrh kabinetu předložila, považuje dar za důležité gesto solidarity. Česko jím chce posílit obranyschopnost Ukrajiny. Vláda rozhodla o daru jednomyslně, uvedl po zasedání ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že Česko podporuje Ukrajinu a snaží se diplomatickou cestou, aby odradilo od vojenské agrese na jejím území. Současně je připraveno i na horší scénáře. O situaci bude příští týden jednat bezpečnostní rada státu, dodal.
"Dlouhodobě s Ukrajinou rozvíjíme spolupráci a podporujeme její cestu k demokracii. K dispozici máme poměrně širokou škálu možností od politické a diplomatické podpory až po konkrétní projevy, jako je právě dar munice, který považuji za důležité gesto solidarity," uvedla k rozhodnutí vlády Černochová.
Česko na Ukrajinu pošle 4006 kusů dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů v hodně 36,6 milionu korun. Převedena bude prostřednictvím darovací smlouvy. "Účelem daru je posílení obranyschopnosti Ukrajiny, která o pomoc požádala v reakci na situaci, kdy Ruská federace soustředí u jejích hranic značný vojenský potenciál," poznamenal Fajnor.
Darovanou munici česká armáda využívá pro samohybné kanonové houfnice DANA. Fajnor uvedl, že vojáci mají dostatečné zásoby této munice a připomněl, že granáty nebudou moct být používány v nově pořizovaných dělech, které Česko kupuje z Francie. Ta budou odpovídat ráži 155 milimetrů, kterou používají spojenecké země z NATO.
"Z toho důvodu se nejedná o materiál, který by byl pro ozbrojené síly perspektivní. Přesto se nejedná o trvale nepotřebný majetek, proto vláda svým usnesením povolila výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti v souladu se zákonem o majetku České republiky," dodal Fajnor. Poznamenal, že takový postup vyžaduje v případě bezúplatného převodu podmínku, aby byl dar materiálu ve veřejném zájmu. "Tato podmínka je splněna, neboť posílení obranyschopnosti Ukrajiny je v zájmu České republiky, protože přispěje ke snížení rizika vzniku ozbrojeného konfliktu na východě Evropy," podotkl.
Černochová minulý týden na tiskové konferenci řekla, že Ukrajina poslala seznam požadavků, Česko si z něj vybralo pomoc v podobě dělostřelecké munice. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ČR zvažuje i další formu pomoci. O personální pomoc Ukrajina Česko nepožádala, dodala ministryně.
Na rozhodnutí vlády na twitteru reagoval bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). V příspěvku se s odkazem na postoj Německa a Chorvatska dotázal, zda existuje shoda na společném postupu EU vůči Rusku a zda je tento postup koordinovaný. "Jsem toho názoru, že pomoc Ukrajině je nutné úzce koordinovat se státy EU a NATO, a jednoznačně se přikláním k diplomatické rovině, podporuji diplomatické vyjednávání a využití všech diplomatických prostředků," uvedl. "Solitérní akce jednotlivých států by mohly přispět k nevyžádané eskalaci současné krize. Veškerá podpora musí přispět k deeskalaci a stabilizaci současné situace a případné sankce nesmí negativně dopadnout na firmy a občany ČR," dodal.
Vojenskou pomoc v poslední době slíbily, nebo již zaslaly, například Spojené státy, Velká Británie, Dánsko, Kanada a pobaltské země.
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu. Rusko to popírá.
