Praha - Vláda chce projednat návrh letošního státního rozpočtu v první polovině února a následně bude připravena ho předložit ke schválení Sněmovně. Stále platí cíl vlády, že nový rozpočet má začít platit nejpozději od 1. dubna. Při sněmovních interpelacích to v odpovědi na dotaz bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) řekl premiér Petr Fiala (ODS). O dubnovém datu účinnosti nového rozpočtu hovořil již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Sněmovní jednací den proti původnímu plánu po interpelacích skončil.
Nová pětikoaliční vláda chce ve svém rozpočtu proti předchozímu návrhu bývalé vlády snížit výdaje o 80 miliard korun. Schillerová se premiéra ptala mimo jiné na dopady rozpočtového provizoria, v němž nyní český stát hospodaří, a zda ví, které platby z rozpočtu jsou nyní omezené.
Podle premiéra nepanují problémy s vyplácením řádných věcí v době rozpočtového provizoria. Poukázal na to, že rozpočtové kapitoly dostaly peníze v objemu jedné dvanáctiny výše loňského roku. Fiala mimo jiné řekl, že tři měsíce provizoria jsou únosné. Prohlásil však, že převzít rozpočet, který připravila předchozí koaliční vláda Andreje Babiše (ANO, by bylo neodpovědné. Vláda by tím podle něj jen podporovala další růst inflace.
Předchozí vláda navrhla rozpočet se schodkem 377 miliard korun, nový kabinet chce deficit snížit pod 300 miliard korun omezením výdajů. Zvýšení daní odmítá.
Loni hospodaření státu skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. V roce 2020 vykázal státní rozpočet deficit 367,4 miliardy korun. Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie koronaviru a doprovodnými podpůrnými opatřeními. Schválený rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 500 miliard korun. Nejvyšší schodek měl doposud rozpočet kvůli dopadům pandemie právě za rok 2020.
Fiala: Daně zvyšovat nebudeme. Nestrašte lidi, řekl Okamurovi
Nynější vláda nebude zvyšovat celkovou daňovou zátěž občanů, prohlásil ve Sněmovně premiér Fiala. Odmítl tak tvrzení předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury, podle něhož vláda v rozporu se svými sliby zvyšování daní chystá. Fiala zopakoval, že chystané zvýšení některých daňových sazeb bude kompenzováno úpravami sazeb jiných.
"Daně v žádném případě zvyšovat nebudeme, nestrašte lidi," prohlásil Fiala na adresu šéfa SPD. "Občanům můžeme garantovat, že celková daňová zátěž se zvyšovat nebude," dodal.
Za nepravdivé označil premiér také další Okamurovo tvrzení, že nejednal s vicepremiérem a ministrem vnitra Vítem Rakušanem o financování jeho hnutí STAN. "Nemám důvod nevěřit Rakušanovi, který řekl, že financování STAN není v rozporu se zákonem," uvedl Fiala. Připomenul, že hnutí vrátilo 3,42 milionu korun, které dostalo jako sponzorský dar od firem, jejichž vlastnictví je nevyjasněné.
Premiér také řekl, že STAN chce uplatňovat přísnější pravidla na své financování. Doufá, že podobně se zachovají i další strany. "A určitě i vaše SPD," kontroval Okamurovi. Právě okolnosti financování Okamurova hnutí v minulosti provázely pochybnosti.
Předseda vlády čelil také dotazu na podnikatelskou minulost poslance ODS Karla Krejzy ve společnosti Český Holding (dříve investiční fond Creditanstalt) v letech 2003 až 2012. Krejza měl podle České televize na starosti projekt vybudování obchodně společenského centra v Českých Budějovicích, který ale v roce 2014 zkrachoval a společnost Český Holding se dostala do konkurzu. Fiala uvedl, že Krejza se své odpovědnosti nezříká, ale "nedopustil se ničeho, co by mělo zpochybňovat jeho další politické působení".
Fiala hájil ve Sněmovně změny v nastavení dotací pro zemědělce
Premiér Fiala hájil ve Sněmovně změny v nastavení dotací pro zemědělce. Hlavním cílem je narovnat podmínky mezi velkými agrokoncerny, které byly v minulosti zvýhodňovány, a menšími a středními zemědělci a výrobci potravin, řekl ministerský předseda při dnešních interpelacích.
Agrární komora a Zemědělský svaz kvůli úpravě podmínek, jak se na nich dohodla vládní koalice, několikrát protestovaly. Nyní vyhlásily protestní pohotovost a založily krizový štáb. Asociace soukromého zemědělství naopak změny považuje za krok správným směrem.
"Podmínky nebyly rovné a my je potřebujeme narovnat. Jenom pro představu: Průměrná výše přímých plateb, které získávaly nejmenší farmy o velikosti do 100 hektarů, byla o 2000 korun na hektar nižší, než kolik získávaly farmy nad 2000 hektarů," řekl Fiala na dotazy předsedy poslanců SPD Radima Fialy.
Podle Fialy změna vytvoří pro české zemědělce nekonkurenceschopné prostředí, větší farmy s vyváženou rostlinou a živočišnou výrobu budou přicházet o podpory a podraží potraviny.
Premiér s tím nesouhlasil. Cílem vlády podle něho je naopak to, aby čeští zemědělci byli konkurenceschopní a nabízeli dobré a cenově dostupné potraviny. "A toho dosáhneme tím, že nebudeme likvidovat malé a střední zemědělce, ale že jim vytvoříme takové podmínky, aby mohli přežít," zdůraznil.
Spor se vede zejména o podíl peněz na redistributivní platbu, tedy platbu na prvních 150 hektarů zemědělského podniku. Nově na ni půjde 23 procent z celkového rozpočtu na přímé platby. V původním materiálu to bylo deset procent. Premiér poukazoval na to, že cílem redistributivní platby je podpora menších zemědělců, kteří nemají úspory z rozsahu a soustředí se na náročnější plodiny, jako je třeba ovoce nebo zelenina.
Nové nastavení pravidel označil Fiala za rozumný kompromis. "Redistribuce je větší než dosud, není zastropování přímých plateb, je zastropování investičních dotací, aby jedna firma nemohla získat více než desítky a stovky milionů korun ročně. To mi připadá jako dobré rozhodnutí," dodal premiér.
Sněmovní jednací den skončil proti původním plánům už po interpelacích
Sněmovní jednací den dnes po pravidelných interpelacích na členy vlády skončil. Opoziční klub SPD si vzal hodinovou přestávku překračující 19:00, kdy končí doba pro debatu a pro hlasování o návrzích zákonů. Poslanci tak proti původním plánům už nemohli dál jednat.
Předseda frakce SPD Radim Fiala zdůvodnil žádost o přestávku tím, že večer měla Sněmovna probírat opoziční předlohy, z návrhů SPD se ale na program žádný nedostal. "Nefungují dohody, které jsme udělali," řekl. Zdůraznil také, že je důležité připravit se na páteční jednací den. Na řadu by v pátek mohla přijít senátní předloha o zavedení korespondenční volby poslanců a prezidenta pro Čechy v zahraničí, jejíž projednání se SPD dosud dařilo blokovat.
Předsedající Jan Skopeček (ODS) poukazoval po Fialově žádosti na dohodu, podle níž dnes měla Sněmovna jednat do 21:00. Sezval k tomu k poradě předsedy poslaneckých klubů. Po ní Skopeček přestávku vyhlásil a schůzi dolní komory přerušil do pátečních 09:00, protože si poslanci neodhlasovali možnost projednávání zákonů i po 19:00.
Původně se předpokládalo, že večer dostanou prostor návrhy opozice. Protože SPD blokovala dopolední jednání Sněmovny zjevně ve snaze oddálit zahájení debaty o korespondenční volbě, Sněmovna z iniciativy koalice přesunula na večer body, které měla probrat dopoledne. Jednalo se o možné rozšíření působnosti Agentury EU pro základní práva a některé mezinárodní smlouvy. Ještě před tím ale měli poslanci dokončit první čtení předlohy související se zákazem některých jednorázových plastových výrobků. Z opozičních předloh se pak na program dostal návrh Radka Vondráčka (ANO) na regulaci lobbování.
