Článek
Alespoň podle Ústavního soudu (ÚS), který se zabýval právě sporem chatařů a majitele okolních pozemků. Soudci se zabývali případem ze Šumavy, kde se majitelé chaty domáhali po majiteli okolních pozemků zřízení věcného břemene s právem chůze a jízdy k chatě.
Autem přes CHKO ne
Tu kupovali, i když věděli, že stojí na cizím pozemku a je prodávána bez přístupové cesty. Protože k dohodě nedošlo, věc musel začít řešit soud. Okresní soud v Klatovech žalobu chatařů zamítl s tím, že o jízdě autem nemůže být vůbec řeč, protože se jedná o území v CHKO Šumava a vztahuje se na něj zákaz vjezdu.
Právu chůze taktéž odmítl vyhovět s odkazem na občanský zákoník s tím, že se chataři dopustili hrubé nedbalosti, když se nepokusili vyjednat přístup ke svému objektu ještě před koupí. S tím souhlasil i odvolací plzeňský soud, který navíc dodal, že chatařům zatím nikdo v přístupu nebrání, a nad rámec toho podotkl, že není možné, aby zřízením práva cesty chataři vlastně navýšili hodnotu své chaty, kterou koupili za nižší částku právě vzhledem k okolnostem.
Krušné hory by se mohly stát chráněnou krajinnou oblastí
Stejně věc vnímal i Nejvyšší soud. Chataři se pak obrátili na ÚS s tím, že došlo k významnému narušení jejich vlastnického práva. Odmítli, že by se chovali „hrubě nedbale“, a zdůraznili, že se od samého počátku snažili zajistit si prostředky práva přístupu ke své nemovitosti. A senát se soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem nakonec jejich argumentům přisvědčil.
Najít rovnováhu
„Nabytí nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou nelze v České republice s ohledem na historický vývoj právní úpravy pozemkového vlastnictví považovat za projev hrubé nedbalosti. V tuzemských podmínkách jsou totiž v důsledku tohoto vývoje stavby stojící na cizím pozemku, nezřídka s nedostatečným přístupem, velmi častým jevem.
Za situace, kdy stát po desítky let toleroval vznik takových majetkových poměrů, se jeví nespravedlivé, jestliže nyní neproporcionálně odpírá vlastníkům nemovitostí s nedostatečným přístupem ochranu vlastnického práva prostřednictvím zřízení věcného břemene nezbytné cesty,“ řekl Uhlíř.
Na Vsetínsku shořela chata, muž topil psovi v boudě
Protože se v takových případech dostávají do konfliktu práva obou znesvářených stran, bylo by nejlepší spravedlivou rovnováhu najít v podobě odpovídající náhrady za zřízení věcného břemene.
„Při určení výše náhrady obecnými soudy mohly být v plném rozsahu a spravedlivě zohledněny veškeré relevantní okolnosti, jako jsou například okolnosti nabytí nemovitosti či ekonomické souvislosti věci, tedy právě skutečnost, že majetkoprávní vztahy k nemovitostem a okolním pozemkům mohly mít vliv na tržní cenu nemovitosti,“ poradil Uhlíř. Případ se tak vrací k Okresnímu soudu v Klatovech, který bude vázán názorem ÚS.