Německá vláda sociální demokracie, svobodných demokratů a zelených se netají, že ke splnění klimatických cílů bude nutné v energetice, dopravě a průmyslu provést řadu radikálních změn. Počítá kupříkladu s velkými větrnými parky na pevnině. Vicekancléř a ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck navštívil před pár dny továrny BMW a Airbusu ve snaze zajistit hladkou spolupráci s průmyslem. Společnostem slibuje kupříkladu kompenzace vyšších účtů za zelenou energii.
Spolupředeseda Zelených Habeck prohlašuje, že před Německem stojí gigantický úkol, pokud chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045 a zároveň zajistit dostatek energií pro průmysl. Země se musí vyrovnat s faktem, že po pandemickém útlumu v roce 2020 její emise loni v souvislosti s oživením ekonomiky opět stouply. Vicekancléř připustil, že největší evropská ekonomika nesplnila své emisní cíle a nedosáhne jich zřejmě ani letos a v příštím roce.
Dosavadní opatření nefungují
„Začínáme s drastickým zpožděním,“ konstatoval nedávno. „Dosud přijatá opatření na ochranu klimatu jsou ve všech sektorech nedostatečná,“ zdůraznil. Aby Německo do konce dekády dohnalo zpoždění, musí podle něj tempo snižování emisí ztrojnásobit. „Každý bude muset spolupracovat,“ dodal.
Realizovat tento záměr ale nebude jednoduché. Země se drží plánu skoncovat letos definitivně s jádrem a zatím není vyjasněné, zda a jak bude moci využívat jako dočasný zdroj energie zemní plyn. Jisté je, že Habeck se chce soustředit především na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, do roku 2030 se mají na energetickém mixu podílet z osmdesáti procent.
Riskantní sázka na vítr
V plánu je zejména vyčlenění dvou procent německé půdy na větrné parky, které v současnosti zabírají půl procenta. Solární panely se mají stát závaznou součástí nových komerčních budov a normou při stavbě domů. Problémem přitom je, že tyto zdroje jsou značně nestabilní. Minulý rok se v Německu na moři vyrobilo o desetinu méně energie z větru než v roce 2020, pokles výkonu turbín na pevnině byl ještě vyšší. Slabší vítr přispěl k evropským energetickým problémům a zapínání uhelných elektráren.
„Zatímco výroba elektřiny z větrných turbín zaznamenala v roce 2021 největší propad všech dob, výroba elektřiny z uhlí dosáhla rekordního růstu,“ poznamenal k německým statistikám environmentální think-tank Agora Energiewende.
Vláda slibuje milion dobíjecích stanic
Habeck vnímá, že velké výzvy představují i průmysl a doprava a snaží se v sektorech hledat spojence. Minulý týden navštívil bavorskou automobilku BMW a továrnu Airbusu v Hamburku, aby tam s průmyslníky probral klimatické plány. „Nechali jsme za sebou období neshod. Nyní pracujeme na stejných cílech,“ ujišťoval v Mnichově podle agentury Bloomberg.
Evropská komise navrhuje do roku 2035 skoncovat s prodejem nových aut se spalovacími motory a německá koalice chce, aby do konce dekády jezdilo po německých silnicích patnáct milionů elektromobilů. Automobilový průmysl na oplátku tlačí vládu k rychlému vytvoření infrastruktury dobíjecích stanic.
Kabinet slibuje, že do roku 2030 jich bude mít země milion veřejných, většinou rychlonabíječky. V současnosti jich mají Němci k dispozici padesát tisíc a jen na osmi tisících z nich se dá auto dobít rychle.
Průmysl čeká pomoc s investicemi
V Airbusu vicekancléř řešil požadavek státní podpory vývoje letadel na vodíkový pohon, která by měla sestrojena do roku 2035. Vláda zároveň celkově slibuje finanční kompenzace firmám, jež mají velkou spotřebu energie a přechod na nízkoemisní zdroje by mohl zvýšit jejich účty.
Odborníci upozorňují, že od trojbarevné koalice se očekává spuštění zelené revoluce, kolem které Německo dosud spíše přešlapovalo. Velké průmyslové společnosti už jsou podle nich nervózní, protože potřebují jasný výhled a příslib prostředků, pokud mají učinit dalekosáhlé investice.
„Máme velmi málo času, protože průmysl funguje v dlouhých investičních cyklech,“ řekl podle webu Cleanenergywire Jens Burchardt z poradenské společnosti Boston Consulting Group.
Propagátoři zeleného přechodu tvrdí, že je nyní na změny příznivý čas, protože v ocelářství, chemickém průmyslu či výrobě cementu bude muset v této dekádě řada evropských firem tak jako tak investovat do zastaralých továren. Náklady na přechod k zeleným technologiím však budou obrovské.
Jen německý ocelářský sektor odhaduje, že učinit jeho továrny klimaticky neutrální bude stát třicet miliard eur. Německý průmyslový svaz BDI tvrdí, že do roku 2030 budou k dosažení zelených cílů ve všech sektorech v zemi potřeba investice ve výši 860 miliard eur.
