Proklamovaný cíl vlády snížit schodek návrhu státního rozpočtu na letošní rok o osm desítek miliard korun se stále jeví jako příliš ambiciózní. Přestože ministerstvo financí ušetří na platech státních zaměstnanců včetně učitelů nebo snížením slev na jízdném pro studenty a seniory, posílí tak výdaje o zhruba dvě desítky miliard. Někteří odborníci proto míní, že kabinet přistoupí k úpravám na příjmové straně finančního plánu.
„Určitě nebudeme postupovat tak, že bilanci rozpočtu vylepšíme umělým přifouknutím příjmů,“ odmítl tuto variantu šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS).
Analytici předpokládají, že vládě pomůže bobtnající inflace, která vylepší daňové inkaso. „Vyšší inflace v krátkém období rozpočtu spíše pomůže. To je také důvod, proč politici často tolerují vysokou inflaci a proč úloha měnové politiky byla svěřena do rukou nezávislým centrálním bankám,“ řekla předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová.
Stanjura už počítá s tím, že mimořádnou valorizaci penzí od června, která má podle současných odhadů činit v průměru 670 korun, a pomoc lidem s cenami energií pokryje právě vyšším výběrem DPH a dalších odvodů. „V rámci příjmů je to reálné,“ řekl. Podle ministra penze spolknou 12 miliard korun a příspěvky domácnostem tři miliardy.
Aktuální odhad letošní průměrné inflace je 8,5 procenta. Členové výboru pro rozpočtové prognózy NRR však považují toto číslo za nejisté, tudíž stejně obtížně predikovatelné jsou i příjmy. „Někteří členové považují například výběr daní z příjmů právnických osob za mírně nadhodnocený, a naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob za nepatrně podhodnocené, protože čekají oproti ministerstvu vyšší růst mezd a platů,“ uvedl místopředseda výboru Jakub Seidler.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil připomněl, že v nedávné minulosti výběr daní výrazně překračoval očekávání ministerstva, které pomocí tohoto manévru vylepšovalo hospodaření státu. V roce 2020 to bylo o 55 miliard korun a loni dokonce o 96 miliard.
„Zdá se téměř jisté, že tohoto v uvozovkách omylu se bývalá vláda dopustila rovněž při přípravě rozpočtu na rok 2022. I v jeho případě tedy můžeme čekat dodatečnou příjmovou vatu v desítkách miliard korun,“ soudí Hradil. Dodal, že kabinetu Petra Fialy (ODS) by tak mělo stačit, když rozpočet zpracuje s ohledem na ekonomickou realitu.
Podobné řešení však Stanjura odmítá, ačkoliv hodlá letos vybrat na daních o 60 miliard korun více. „O tyto příjmy nebudeme snižovat náš slib uspořit v novém rozpočtu na výdajové straně až 80 miliard korun a využijeme je na dodatečné výdaje v letošním roce, jako jsou mimořádná valorizace penzí či zvýšení příspěvků na bydlení kvůli dražším energiím,“ řekl.
Kolik už vláda seškrtala (v miliardách korun)
Platy ve státní správě včetně školství 16 až 19
Ministerstvo vnitra 2
Zmrazení platů ústavních činitelů 0,6
Snížení slev na jízdném 1,9
Ministerstvo práce a sociálních věcí stovky milionů
Kde ještě lze šetřit
Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům 10,9
Neinvestiční nákupy úřadů a související výdaje 22,6
Škrtnutí podpory stavebního a důchodového spoření 11,5
Pramen: Rešerše E15
