Johnson však zbraně neskládá. Právě naopak, vzbouřencům vzkázal, že nikdy nerezignuje a pokud si přejí jeho odchod, budou s ním muset jít do otevřené konfrontace. „Všemi silami jim dává najevo, že ho (z čísla 10 Downing Street) dostane jen tanková divize,“ řekl britskému deníku The Times nejmenovaný zdroj z Johnsonova nejužšího kruhu.
Úkrok doprava
Mezitím britský premiér dělá vše proto, aby své odpůrce politicky vyšachoval. Poněvadž jeho osud mají v rukou poslanci ze zadních lavic, kteří jsou všeobecně považováni za ty nejpravicovější a nejkonzervativnější, snaží se jim vzít argumenty politickým úkrokem doprava. Svým personálním šéfem tak například v sobotu jmenoval zapřisáhlého brexitáře a covidového skeptika Stevea Barclaye, jenž je u pravého křídla strany velmi populární.
Jak Boris Johnson přežije. Nejvhodnější chvíle k výměně britského premiéra už pominula |
Dalším signálem je plánovaný vyhazov speciálního poradce Henryho Newmana, jehož „backbenchers“ doslova nenávidí. Je totiž velice blízkým přítelem Johnsonovy manželky Carrie, která má podle konzervativců na šéfa vlády až příliš velký vliv. Právě klice Newman–Johnsonová jsou připisovány premiérovy středolevé tendence, jako je přísná covidová politika, radikální zelená transformace a ustupování kulturnímu válečnictví nové levice, v anglofonním světě zvané „woke“.
Právě odpor proti tomuto směřování čísla 10 je tím pravým důvodem slábnutí Johnsonovy podpory uvnitř konzervativní strany, k němuž postupně došlo během posledního roku a půl.
Pokus o vyslovení nedůvěry
Pokud by konzervativci skutečně chtěli Johnsona sesadit, museli by shromáždit 54 dopisů vyslovujících mu nedůvěru. Vše nasvědčuje tomu, že je zatím ani zdaleka nemají. Podle deníku The Times by jich mohlo být připraveno snad 35, možná dokonce i 40.
Jenže takové zprávy je vždycky třeba brát s notnou dávkou skepse. Během posledních dvou měsíců, co partygate probíhá, už to udělali hned několikrát. Jako příklad může posloužit zatím poslední případ z předminulého týdne, kdy proběhl takzvaný puč vepřových koláčků. V úterý večer bylo „pučistů“ 20, ve středu ráno jich zbylo už jen jedenáct. Ti nakonec skutečně odevzdali dopis vyslovující Johnsonovi nedůvěru – poté, co zjistili, že Johnson nikam neodchází, ho však víc než polovina z nich zase stáhla.
Johnson je v nepříjemné politické situaci a hraje bez přehánění o všechno. Zejména nepříjemný je fakt, že se proti němu z odporu proti duu Newman–Johnsonová obrátila i kdysi přátelská konzervativní média jako deník The Daily Telegraph či časopis The Spectator.
I přes to všechno ale Johnson dosud není politicky mrtvý. Nerezignoval dosud žádný z jeho ministrů a veřejnost se zdá téměř dvouměsíční kauzou právem unavena. Pokud mu jeho politický úkrok vpravo vyjde, získá potřebný čas. Jeho další zkouškou pak budou květnové volby do místních zastupitelstev v Londýně, Walesu a Skotsku, kde se bude definitivně rozhodovat o jeho bytí či nebytí.
