Zbyněk Stanjura byl jmenován ministrem financí ČR ve vládě Petra Fialy. (17. prosince 2021) | foto: Jakub Stadler, MAFRA

Ministerstvo financí nese na vládu návrh rozpočtu se schodkem 280 miliard

  • 174
Ministerstvo financí (MF) navrhlo na letošní rok státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Ve výdajích vláda našla úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun by měla vláda částečně využít na letošní mimořádné zvýšení důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele. Opozice ohlášené úspory kritizuje.

Vyplývá to z informací ČTK. Návrhem se ve středu bude zabývat tripartita a následně vláda. Předchozí vláda Andreje Babiše navrhovala pro letošek státní rozpočet se schodkem 376,6 miliardy. 

Současná vláda Petra Fialy již dříve avizovala, že by chtěla snížit výdaje rozpočtu o zhruba 80 miliard tak, aby deficit rozpočtu byl pod 300 miliardami korun. Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Opoziční strany však kritizují, kde hledá vláda Petra Fialy (ODS) úspory ve státním rozpočtu na letošní rok. Celkové příjmy rozpočtu by měly být 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun.

Přehled některých úspor proti původnímu návrhu státního rozpočtu předchozí vlády

  • provozní výdaje státu jako energie, nájmy nebo nákup služeb - 13 miliard korun
  • zachování úrovně plateb za státní pojištěnce na úrovni roku 2021 - 14 miliard korun
  • platy státních zaměstnanců - 8,8 miliardy korun
  • snížení dotací na obnovitelné zdroje energií - osm miliard korun
  • snížení kapitálových výdajů státu, které nebyly připraveny a nedaly by se letos realizovat - 15,4 miliardy korun

Využití dodatečných příjmů rozpočtu za 62,2 miliardy korun:

  • mimořádná valorizace důchodů - 21 miliard korun
  • navýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s prudkým nárůstem cen energií - tři miliardy korun
  • covidové kompenzace pro podnikatele - tři miliardy korun
  • zvýšené úroky státního dluhu - pět miliard korun

Úspory ve výdajích se týkají provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu MF vyčíslilo na 14 miliard korun.

Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úřad úspory na 8,8 miliardy korun a u snížení dotací na obnovitelné zdroje energií osm miliard korun. Dále se úspory týkají ostatních běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. 

U kapitálových výdajů jde celkem o úspory za 15,4 miliardy korun a týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 4,8 miliardy korun. Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpočtu putovalo na kapitálové výdaje 177,4 miliardy korun.

Lednový státní rozpočet skončil v přebytku 3,9 miliardy korun

Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje MF využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun. Dodatečné příjmy stát získá zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.

Plánované úspory resortů

V případě jednotlivých kapitol by například ministerstvo obrany mělo hospodařit s rozpočtem o 5,4 miliardy korun nižším zejména kvůli neuskutečněné zakázce na bojová vozidla pěchoty. Ministerstvo dopravy by mělo hospodařit s rozpočtem nižším o 9,1 miliardy korun zejména kvůli snížení slev na jízdném nebo kvůli čerpání nespotřebovaných výdajů z loňského roku. Úspory by se přitom neměly dotknout výstavby nových dálnic a železnic.

Ministerstvo školství by mělo mít o 5,1 miliardy korun méně ve srovnání s návrhem předchozí vlády. Úspory by mělo dosáhnout snížením neobsazených tabulkových míst. V případě platů učitelů ale nadále platí závazek udržet jejich plat nad 130 procenty průměrné mzdy. 

Ministerstvo financí plánuje uspořit jednu miliardu korun na platech, celkem pak 1,9 miliardy Kč. Ministerstvo kultury bude mít o 900 milionů korun méně, zasáhnout by to ale nemělo příspěvkové organizace státu. Nadále ale vláda plánuje dávat na kulturu do roku 2025 jedno procento HDP.

Ministerstvo zdravotnictví bude mít proti návrhu předchozí vlády k dispozici o 5,8 miliardy korun méně. Uspořit by mělo na výdajích na nákup vakcín proti koronaviru, které budou financované z nespotřebovaných výdajů loňského roku. 

V případě platů zdravotnického personálu platí podle návrhu prosincové rozhodnutí vlády o jejich navýšení o šest procent. Největší úspora je podle návrhu zachování plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku. Platba za státní pojištěnce je 1767 korun za pojištěnce a celkem činí zhruba 125 miliard korun za rok.

I při zachování plateb za státní pojištěnce by podle MF měl podíl plateb činit 6,8 procenta vůči celkovým výdajům rozpočtu. Průměr v letech 1994 až 2022 se podle MF pohyboval kolem 4,5 procenta. Za poslední tři roky se podle ministerstva roční odvody státu za státní pojištěnce téměř zdvojnásobily.

Kritika ze strany opozice

Opoziční strany kritizují, kde se vláda chystá škrtat úspory ve státním rozpočtu na letošní rok. Pokud budou platit informace, které unikají do médií, potvrdí se podle bývalého premiéra Andreje Babiše, že nový kabinet je asociální, škrty podle něj dopadnou nejen na lidi, ale na celou ekonomiku.

Také šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura by škrtal jinde. Vadí mu například snížení slev na jízdném pro studenty a seniory, obává se i zhoršení zdravotní péče. Bývalá ministryně financí a současná šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se obává, že rozpočet bude ještě slabší, než očekávala.

Babiš v úterý napsal, že škrty dopadnou nejen na lidi, ale na celou ekonomiku. Také šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura by škrtal jinde. Vadí mu například snížení slev na jízdném pro studenty a seniory, obává se i zhoršení zdravotní péče.

Babiš kritizuje například plán zrušit navýšení plateb za státní pojištěnce, který dnes nepřímo potvrdil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ale i možné úspory na hygienických stanicích. „Jestli se opravdu po dvou letech covidu chystají škrty ve zdravotnictví a na hygienách, tak je to podle mě bezprecedentní a nepochopitelné,“ sdělil Babiš.

Pokud se tyto a další informace z médií potvrdí, potvrdí se asociálnost vlády, dodal. „Škrty dopadnou nejen na lidi, ale na celou ekonomiku. A to přes veškeré sliby, že se tak nestane,“ dodal. 

Na peníze se již sáhlo učitelům, od dubna se sníží i slevy pro studenty a starší 65 let v dopravě ze současných 75 na 50 procent z jízdného, podotkl Babiš. „Přitom vláda v rámci nové makropredikce dostane nově do rozpočtu více než 60 miliard korun, které zaplatí občané,“ uvedl Babiš.

Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun by měla podle zdrojů ČTK vláda částečně využít na letošní mimořádné zvýšení důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele. „Tyto peníze by měla dát v rámci nové valorizace důchodcům, měla by jim odpustit DPH na elektřinu, zaplatit kompenzace podnikatelům, vrátit lidem slevu na jízdném a nechat jim platy, které jim vzala,“ míní Babiš.

Okamura napsal, že SPD také prosazuje snížení deficitu, ale nikoliv tím způsobem, který zvolila vláda. „Jelikož na jednu stranu v rozpočtu škrtá slevy na jízdném pro seniory a studenty a zhoršuje úroveň zdravotní péče pro občany, na druhé straně odmítá ukončit vyplácení dávek nepřizpůsobivým, kteří zneužívají systém,“ uvedl.

Bývalá ministryně financí a současná šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se obává, že rozpočet bude ještě slabší, než očekávala. Míní, že poprvé v historii se rozpočet přijímá netransparentně, bez jakékoli diskuse. 

Považuje za mimořádně lehkovážné ohrožovat kvalitu zdravotnické péče během pokračující epidemie koronaviru škrty ve výši 14 miliard korun, za nezodpovědné považuje i ušetřených až devět miliard korun na stavbě a obnově dálnic a silnic první třídy. „A sáhnout na platy učitelů, životní standard důchodců a studentů v takto inflační době mi přijde naprosto asociální,“ poznamenala.

,