Ukrajinský prezident Zelenskyj v rozhovoru s ruskými novináři – před jehož zveřejněním už ruské úřady varovaly – zopakoval ochotu setkat se s Putinem v zájmu ukončení války a co nejmenšího počtu obětí. Mluvil o neutralitě, stažení ruských vojsk i Mariupolu.
Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jedině po stažení cizích vojsk ze země.
K tragédii – tedy k ruské válce proti Ukrajině – podle Zelenského došlo proto, že Kreml nevnímá Ukrajinu jako samostatný stát, ale jako součást většího celku, v jehož čele se vidí ruský prezident Vladimir Putin.
O demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny, jak je hlásá Putin, se podle Zelenského vůbec nejedná a není ani jasné, co termín přesně znamená, ale Ukrajina je podle prezidenta připravena jednat o své neutralitě, bezjaderném postavení a bezpečnostních zárukách. Ale ty nesmí skončit jen na papíře jako Budapešťské memorandum, kterým se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky Británie, Ruska a USA.
„Jsme ochotni na to přistoupit. To je hlavní bod. A byl to první zásadní bod pro Rusko. Nakolik si pamatuji, začalo kvůli tomu válku,“ řekl Zelenskyj.
Zelenskyj v prvním rozhovoru, který poskytl ruským novinářům od vypuknutí války, zdůraznil, že od svého zvolení říkal ruském prezidentovi Putinovi, že se nechystá „vojenskou cestou zabrat naše území“, a že se snažil – až do ruského vpádu – hledat a najít cesty k soužití obou zemí. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se dnes bez uvedení důvodů snažil zabránit publikaci rozhovoru skupiny ruských novinářů s ukrajinským prezidentem i videozáznamu jejich diskuse.
Každopádně bude ale podle Zelenského dohodu muset posvětit referendum, protože „jedině lid může schválit rozhodnutí, že bude takové postavení země a takové záruky“. Odhadl, že plebiscit by se mohl uskutečnit do několika měsíců, ale změna ústavy, ve které je nyní zakotveno směřování Ukrajiny do Severoatlantické aliance, zabere „přinejmenším rok“.
„Referendum není možné za přítomnosti (cizích) vojsk. Nikdy nikdo neuzná výsledky referenda, pokud se na území státu nacházejí vojska či nezákonná ozbrojená uskupení či jednotky jiné země bez nějakého právního základu. To není možné. To je to, co bylo na Krymu,“ řekl s narážkou na „schválení“ anexe ukrajinského poloostrova v hlasování uspořádaném pod zbraněmi ruských vojsk na Krymu. Pořádat takové nelegitimní referendum, které nikdo neuzná, nemá podle prezidenta smysl.
Je proto podle Zelenského třeba, aby ruská strana do jednání zapojila právníky. Anebo „alespoň lidi s právnickým vzděláním, a ne pouze vojáky“.
Ukrajinský prezident v rozhovoru poukázal na strašnou situaci v obklíčeném Mariupolu, který stále brání ukrajinské síly. Zůstává prý s těmito obránci města ve spojení. „Říkám jim, že vše chápu, chlapci, určitě se (do Mariupolu) vrátíme. Ale jestli cítíte, že tam musíte být, a cítíte, že tak je to správné a že můžete přežít, udělejte to,“ řekl s tím, že dal tamním vojákům právo si vybrat, ale ti mu odpověděli, že nemohou opustit město, opustit raněné, a ani své mrtvé.
„Abychom se pochopili: tam prostě leží mrtví na cestách, na chodnících. Prostě leží mrtví a nikdo je neodklízí – ruské vojáky a ukrajinské občany. Jsou jich hromady. Chybí mi správný výraz,“ dodal Zelenskyj. (ČTK)