Ruské invazní jednotky v úterý pokračují v blokádě Charkova a podnikají masivní dělostřelecké a letecké útoky na už několik týdnů obléhaný Mariupol, tvrdí velení ukrajinské armády.
Konstatuje zároveň, že pozoruje pohyb kolon zbraní a vojenské techniky přes území Běloruska směrem k tamním železničním stanicím ve městech Homel, Jelsk a Mazyr, kde má být vše naloženo na vlakové soupravy.
„Značná část letadel a vrtulníků vzdušných sil armády Ruské federace se přemístila z letišť v Běloruské republice na území Ruska,“ píše generální štáb ve své zprávě. Dále zmiňuje konkrétnější boje s různými úspěchy obou stran, a to zejména na východě země.
„Ruská vojska ostřelovala Mykolajiv kazetovou municí, kterou zakazují Ženevské úmluvy. Pod nepřátelskou palbu se dostaly civilní čtvrti a zdravotnická zařízení, zejména dětská nemocnice. Jsou mrtví a ranění, včetně dětí,“ tvrdí generální štáb ukrajinské armády.
 |
Britské ministerstvo obrany s odkazem na zpravodajské informace ve své pravidelné analýze ráno konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky znovu získaly klíčové území na severu Ukrajiny. A to poté, co „odepřely Rusku schopnost uskutečnit jeho cíle a přinutily ruské síly k ústupu z oblastí kolem Černihivu a severně od Kyjeva“, píše na Twitteru resort.
„V některých částech nově získaných regionů budou pravděpodobně pokračovat menší boje, ale v průběhu tohoto týdne výrazně zeslábnou, jak se stáhne zbytek ruských sil,“ domnívá se ministerstvo, podle něhož bude řada ruských jednotek stahovaných ze severu Ukrajiny zřejmě vyžadovat značné přezbrojení a obnovu, než budou použitelné na východě země.
Podle pondělní zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské síly nadále dosahují jen malého nebo žádného pokroku ve frontálních útocích s cílem dobýt Doněckou a Luhanskou oblast.
Kromě toho ukrajinská obrana Mariupolu překonala předchozí odhady ISW a město nadále drží. „Ruské jednotky se v Donbasu potýkají s rostoucími problémy s morálkou a zásobováním,“ tvrdí ISW. Ten se zároveň domnívá, že ruské snahy obnovit poškozené jednotky z řad rezervistů či jejich posílení vojáky stahovanými ze severu Ukrajiny před frontálními útoky na východě pravděpodobně nezvýší jejich šance na úspěch.
Ruské jednotky postupující z charkovského směru však podle institutu vytvářejí podmínky pro obnovení útočných operací přes město Slovjansk s cílem spojit se s dalšími ruskými silami v Donbasu a obklíčit ukrajinské obránce. Ruská armáda se na začátku dubna zmocnila města Izjum, které se nachází asi 50 kilometrů od Slovjansku, a provádí přípravy na další útočné operace. Ty se dají podle ISW čekat v nadcházejících dnech
Peking vyzval Kyjev k jednání o konci konfliktu
Čínský ministr zahraničí Wang I v telefonátu se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou v pondělí opět vyzval Kyjev, aby s Moskvou jednal o ukončení konfliktu. Telefonát, který se podle Pekingu uskutečnil v pondělí na žádost Ukrajiny, byl prvním rozhovorem mezi čelnými představiteli obou zemí od 1. března. Kuleba tehdy požádal Peking, aby využil svých vztahů s Moskvou k zastavení ruské invaze.
„Válka nakonec skončí. Klíčové je, jak reflektovat bolest, udržet trvalou bezpečnost v Evropě a vytvořit vyvážený, účinný a udržitelný evropský bezpečnostní mechanismus,“ uvedl Wang I. „Čína je v tomto ohledu připravena hrát konstruktivní roli z objektivní pozice,“ dodal šéf čínské diplomacie.
„Jsem vděčný svému čínskému protějšku za solidaritu s civilními oběťmi,“ napsal Kuleba na Twitteru. „Oba sdílíme přesvědčení, že ukončení války proti Ukrajině slouží společným zájmům míru, globální potravinové bezpečnosti a mezinárodního obchodu,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí.
Čína, která je považována za jednoho z nejbližších spojenců Moskvy, k ruské agresi vůči sousední zemi dosud nezaujala jasné stanovisko. Ruský vpád na Ukrajinu ale odmítla odsoudit a trvá na tom, že bude s Ruskem udržovat normální hospodářskou a obchodní výměnu.
Kypr bude jednat o předání zbraní Ukrajině
Kypr bude v úterý jednat s USA o předání části svých zbraní sovětské výroby Ukrajině. Američtí zástupci se s žádostí obrátili na kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise, který souhlasil se zahájením jednání.
Američané a Ukrajinci mají podle listu Kathimerini zájem především o systémy protivzdušné obrany či bojové vrtulníky.
USA mají zájem především o bojové vrtulníky Mil Mi 35, bojová vozidla pěchoty či systémy protivzdušné obrany Tor-M1, které mohou zasáhnout i vysoko letící cíle. Pokud by Kypr zbraně Ukrajině předal, tak by mu USA nabídly podobné zbraně své výroby jako náhradu.
Kypr, který je členem EU, ale nikoliv Severoatlantické aliance, zatím držel podle listu Kathimerini „neutrální postoj“ k válce na Ukrajině. Ostrovní stát má dlouhodobě silné ekonomické vztahy s Ruskem a ruští podnikatelé často používali kyperské banky a firmy pro své operace na unijním trhu.
Zbraně sovětské výroby má i Řecko, nejbližší spojenec Kypru. Řečtí představitelé ale předání zbraní Ukrajině, například protivzdušného systému S-300, již dříve odmítli.
