EU také rozšíří sankční seznam více než osmi stovek lidí a firem, které mají zablokovaný majetek na jejím území a zákaz cest do unijních zemí. „Sankce postihnou oligarchy, činitele ruské propagandy, členy bezpečnostního a vojenského aparátu a subjekty průmyslového a technologického sektoru spojené s ruskou agresí proti Ukrajině,“ uvedlo francouzské zastoupení při EU.
Po čtvrteční dohodě velvyslanců by vlády měly formálně nové sankce schválit v pátek dopoledne, aby mohly vstoupit v platnost ještě týž den. Zásadním sporným bodem jednání diplomatů byla přechodná doba, během níž budou muset unijní země ukončit stávající smlouvy na dodávky ruského uhlí.
Po tlaku Německa, které je největším unijním odběratelem tohoto paliva z Ruska, se podle diplomatických zdrojů původně navrhované tři měsíce prodloužily na čtyři. Moskva podle Bruselu s odříznutím od unijního trhu s uhlím přijde o čtyři miliardy eur (98 miliard korun) ročně. Ještě o miliardu a půl eur více má režim ruského prezidenta Vladimira Putina připravit další omezení dovozu, které se bude vztahovat na dřevo, cement, ale i vodku či šampaňské.
Ruské firmy budou mít nově zakázáno účastnit se soutěží o veřejné zakázky v zemích Unie. Ta také zmrazí veškeré transakce a další kontakty se čtveřicí velkých ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Tyto banky představují čtvrtinový podíl na ruském bankovním trhu.
Unie již sice v minulosti schválila jejich vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT, ale přímé sankce jako USA či Velká Británie dosud nezavedla.
Dosavadní historie sankcí vůči Rusku
Lídři zemí Evropské unie se na summitu hned první den invaze, 24. února, shodli na zavedení do té doby nejtvrdších sankcí proti Rusku.
Na sankční seznam, který se postupně rozšiřuje po ruské anexi Krymu z roku 2014, tehdy přibylo více než 300 poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihly 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministra obrany Sergeje Šojgua.
Druhý balík sankcí proti Rusku schválily státy EU o den později. Omezily přístup Ruska ke kapitálu a mířily na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhly také 70 procent ruského bankovního trhu. Měly mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky nejdůležitějších součástek ruským rafineriím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím.
Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky druhý balík sankcí také zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Třetí balík sankcí schválila EU 27. února a uplatňovat jej začala od 2. března. Jeho součástí bylo mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. Rusko v reakci zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí. EU také vyřadila ze systému SWIFT sedm ruských bank, zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF).
Platit začal i zákaz šíření televize RT a webu Sputnik, a to kvůli jejich dezinformačnímu obsahu. Státy EU se 2. března rovněž shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Postihy mají dále omezit běloruský export, který už zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka.
 |
Opatření se dotýkají 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo 22 armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu.
EU se poté 9. března shodla na uvalení dalších sankcí, na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa letecké společnosti Aeroflot, zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nebo miliardářů podnikajících v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu.
Unijní opatření se tak po několika předchozích vlnách sankcí vztahovala už na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska. Sedmadvacítka také zmrazila platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučila ze systému SWIFT tři velké běloruské banky.
Čtvrtý unijní balík sankcí vstoupil v platnost 15. března. Sankce zasáhly jednoho z nejznámějších ruských miliardářů Romana Abramoviče a desítku dalších oligarchů napojených na Putina. Unijní země rovněž zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky.
EU u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Zatímco například u alkoholu je to 300 eur (7 300 korun), u aut 50 tisíc eur (1,21 milionu korun). Do Evropy se nesmí dovážet ruská ocel či železo. Sedmadvacítka také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům.
Potrestáno bylo i devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou k agresi proti sousední zemi. Konečně ve čtvrtek se zástupci zemí EU shodli na pátém balíku protiruských sankcí.
