„V tomto směru nejsou žádné inovace. Prezident v zásadě takovou schůzku neodmítá, ale musí být pro ni připraveny odpovídající podmínky, konkrétně text dokumentu. Zatím vám tak něco nového oznámit nemohu,“ řekl Peskov.
Ten se podle agentury TASS vyjadřoval v souvislosti s tureckými snahami o zprostředkování schůzky. Jedině Ankara je podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana schopna zajistit, že v jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou dojde k pokroku.
Mezitím však Putin prohlásil, že ukrajinská strana přestala dodržovat dohody domluvené během březnového setkání ruské a ukrajinské delegace v Istanbulu, čímž rozhovory dostala do slepé uličky.
 |
O případném telefonickém rozhovoru Putina s Erdoganem hodlá Kreml informovat až poté, co se uskuteční. „Jestli a když se takový rozhovor uskuteční, hned vám to oznámíme,“ slíbil Peskov.
Kreml se také vyjádřil ke zprávám, že Finsko a Švédsko chtějí vstoupit do NATO. V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní, prohlásil místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
Výslovně také upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že už nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
„Až do dnešního dne Rusko taková opatření nepřijalo a ani se k tomu nechystalo. Pokud nás k tomu dotlačíte, tak dobře... vezměte na vědomí, že jsme to nebyli my, kdo to navrhl,“ dodal.
Medveděv řekl, že doufá, že Finsko a Švédsko dostanou rozum. Pokud ne, budou podle něj muset žít s jadernými a hypersonickými zbraněmi v blízkosti svých domovů. Rusko by je totiž umístilo do Kaliningradské oblasti.
„Žádný rozumný člověk nechce vyšší ceny a daně, zvýšené napětí na hranicích, Iskandery, hypersonické rakety a lodě s jadernými zbraněmi doslova na dosah ruky od vlastního domu,“ řekl Medveděv. „Doufejme, že zdravý rozum našich severních sousedů zvítězí,“ dodal.
Ruské hrozby o zvýšení vojenské přítomnosti v oblasti Baltského moře, včetně jaderných zbraní, nejsou ničím novým, reagovala na Medveděvova slova litevská premiérka Ingrid Šimonytéová. „To, že Rusko vyhrožuje, není nic nového. Kaliningrad je velmi militarizovanou zónou, je jí už mnoho let a je v Baltu,“ prohlásila.
Rusko, které 24. února napadlo sousední zemi a tím rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, dosud nedosáhlo výraznějšího úspěchu na bojišti, snad s výjimkou dobytí Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.
Armáda už však vyhnala miliony Ukrajinců z jejich domovů, včetně zhruba dvou třetin všech ukrajinských dětí. Vojáci zabili nebo zranili desetitisíce lidí. Rusové své oběti podle svědectví obyčejných lidí i zpráv ukrajinských úřadů mučí a znásilňují. Z Ukrajiny si také odvážejí tuny nakradených věcí.
Analytici nyní očekávají velké bitvy na východě Ukrajiny, které mohou být klíčové i pro osud celého tažení. Moskva podle komentátorů potřebuje vykázat úspěch před 9. květnem, kdy Rusové slaví sovětské vítězství nad nacistickým Německem.
Kreml i letos plánuje tradiční vojenskou přehlídku na Rudém náměstí. Peskov již dříve odmítl dotazy, zda není nevhodné pořádat přehlídku v době, kdy ruští vojáci válčí na Ukrajině.
2. března 2022 |
