Samozřejmě, ruce a nohy nás mohou brnět kvůli páteři, rozvíjející se cukrovce nebo třeba skřípnutému nervu, ale poměrně častým důvodem bývá nedostatečný příjem vápníku. Krom toho to někdy může souviset i s nedostatkem vitamínů B nebo E, které rovněž mají vliv na náš nervový systém.

Proč je pro nás vápník neboli kalcium tak důležitý? Je to nejčastěji se vyskytující minerál v lidském těle, najdeme ho především v kostech a zubech, ale vyskytuje se i ve svalech. Neobejdeme se bez něj, protože ho potřebujeme pro správnou funkci krevní srážlivosti, činnost svalů a přenos signálů v buňkách. „Pokud ho přijímáme málo, začne si ho náš organismus brát z kostí, které se tím pádem stávají křehčími. Bohužel, nestačí do sebe sypat potravinové doplňky s vápníkem, jeho nedostatek nám totiž paradoxně hrozí i při celkově vysokém příjmu kalcia,“ upozorňuje web Vím, co jím. Stává se to například tehdy, když zároveň hodně solíme nebo jíme živočišné produkty.

Jak poznáme, že ho máme málo?

Kromě již zmíněného brnění rukou a nohou nás na to mohou upozornit následující potíže:

  • Svalové křeče
  • Necitlivost v rukou, nohou a v obličeji
  • Deprese
  • Halucinace
  • Slabé a lámavé nehty
  • Lámavost kostí

Když jíme moc masa, potřebujeme více vápníku

Asi největší problémem je osteoporóza, ohrožující zejména ženy po menopauze – její výskyt je častější, pokud člověk zároveň přijímá málo vitamínu D a příliš mnoho živočišných bílkovin a sodíku. Vyšší příjem sodíku totiž zvyšuje vylučování vápníku v moči, příjem živočišných bílkovin zvyšuje nároky na příjem vápníku – obsah síry a fosforu v živočišných bílkovinách totiž komplikuje metabolismus vápníku a zvyšuje jeho vylučování.

Proto potřebujeme dostatek vitamínu D, například z mořských ryb, vajec, mléčných výrobků, hub, pomáhá i pobyt na denním světle. Zároveň si ve stravě hlídejme množství živočišných bílkovin a vyhýbat se jejich přebytku – mají svá velká pozitiva, ale i tady platí, že všeho moc škodí. Vyhýbejte se přesoleným průmyslově zpracovaným produktům, pozor, sůl bývá běžně i třeba i ve snídaňových v cereáliích. Pozor na fosforečnany, v potravinách je najdete jako přídatná látky, běžně jsou v uzeninách, tavených sýrech, mražených polotovarech, kolových nápojích a podobně. Důležité je naopak dbát na dostatečný příjem hořčíku.

„Naše denní potřeba vápníku se odvíjí od našeho věku, pohlaví a specifické životní situace. Dospělý muž potřebuje kolem 1000 mg vápníku denně a dospělá žena 1200 mg. Těhotné a kojící ženy, sportovci a dospívající mládež budou vápníku potřebovat ještě o něco víc. Pro zabezpečení dostatku vápníku je výhodné volit kombinaci více zdrojů,“ doporučuje web Vím, co jím.

  • Mléčné výrobky, sýr, mléko, jogurty
  • Tmavá listová a brukvovitá zelenina jako špenát, brokolice, růžičková kapusta, kadeřávek, květák
  • Luštěniny, například bílé fazole, čočka, sójové produkty (ideálně fermentovaný tempeh)
  • Ryby, jako jsou sardinky, ančovičky
  • Pseudocereálie jako amarant (laskavec), teff (milička habešská)
  • Semínka jako mák, sezamové, konopné a chia
  • Ořechy, například mandle (zde ale pozor na jejich vysokou kalorickou hodnotu)

Zdroje:

www.vimcojim.cz

https://www.webmd.com/a-to-z-guides/ss/slideshow-why-my-hands-feet-tingling