„V obou zemích se odehrává debata o vstupu do naší obranné aliance, do NATO. Jsou to diskuze a rozhodnutí, které musí učinit samy Finsko se Švédskem. Pro nás je ale samozřejmé, že když se rozhodnou být součástí NATO, pak mohou počítat s naší podporou,“ řekl Scholz.
Kancléř po schůzce s premiérkami Finska a Švédska Sannou Marinovou a Magdalenou Anderssonovou zdůraznil, že ruská invaze na Ukrajinu byla momentem zvratu, neboť Rusko zvolilo útočnou válku a chce násilím opět změnit hranice v Evropě, což bylo dosud na kontinentu nemyslitelné.
„Nikdo si proto nemůže být jistý, že se ruský prezident Vladimir Putin s ruskou vládou nerozhodnou při jiné příležitosti násilím porušit dohody a práva dalších národů,“ řekl Scholz.
Dodal, že to je důvod, proč nyní Německo a západní spojenci posilují svou obranu. Německo se v reakci na invazi rozhodlo dávat na obranu více než dvě procenta hrubého domácího produktu, jak se státy NATO dohodly, a chystá zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu korun).
Marinová novinářům řekla, že Finsko se Švédskem jsou pevně odhodlané se bránit. „Švédsko s Finskem nyní čeká důležité bezpečnostní rozhodnutí,“ řekla finská premiérka.
Uvedla, že rozhodnutí Helsinek bude výhradně takové, které posílí nejen Finsko, ale i Evropskou unii. Anderssonová poznamenala, že bezpečnost její země a Finska je provázaná.
Zbraně chce Scholtz posílat Ukrajině i nadále
Scholz rovněž hovořil o tom, že Německo bude finančně, humanitárně i dodávkami vojenského a zbrojního materiálu podporovat Ukrajinu v jejím právu bránit se.
Uvedl, že dlouholetou zásadou Německa bylo nedodávat zbraně do oblastí konfliktů. „Po ruské invazi na Ukrajinu bylo správné a důležité, že jsme tuto politiku změnili. Nyní poskytujeme Ukrajině rozsáhlou podporu a budeme tak činit i nadále,“ řekl.
Německo, které se dlouhodobě snažilo mít s Ruskem přátelské vztahy, čelilo ještě před invazí kritice, že nechce Kyjevu poskytovat zbraně. Berlín se rovněž zdráhal přenechat ukrajinské armádě těžké zbraně, i tento postoj ale Scholzova vláda přehodnotila.
Scholz také uvedl, že podpora Ukrajiny, protiruské sankce a odklon od ruských fosilních energetických surovin budou mít hospodářské následky.
„Dlouhodobým cílem ale je modernizovat hospodářství natolik, že se staneme zcela nezávislými na fosilních zdrojích,“ řekl. Dodal, že Německo se nadále soustředí na to, aby se do roku 2045 stalo neutrálním státem pokud jde o uhlíkové emise.
