V předvečer žádosti o členství si Finsko pozvalo vojska NATO na cvičení

Zejména na Finy doléhají v poslední době rostoucí obavy, že by se ruská válka na Ukrajině mohla rozšířit do dalších částí Evropy.

„Výcvikové akce našich mechanizovaných jednotek se konají dvakrát ročně. Jarní slouží jako hlavní cvičení branců, zatímco na podzim se zdokonalují záložníci. Tentokrát se cvičení Arrow 22 účastní mezinárodní partneři z Velké Británie, Lotyšska, Estonska a USA. Těším se, až budu moci sledovat, jak hostující vojenské jednotky Challenger 2 MBT, Stryker a nová obrněná vozidla Patria 6x6 zapadnou do finského prostředí a jak se začlení do našeho taktického myšlení,“ uvedl finský plukovník Rainer Kuosmanen, velitel cvičení.

14 fotografií

Cvičení zahrnuje rozvoj mechanizovaných jednotek rychlé reakce a seznámení finských sil se systémy NATO. Akce má za cíl urychlit výcvik finských branců, kteří začínají vojenskou službu, která je v zemi povinná. Finsko dokáže během několika dnů postavit stálou armádu o síle 280 tisíc vojáků a má celkem 900 tisíc záložníků, což v přepočtu na jednoho obyvatele představuje jednu z největších ozbrojených sil v Evropě.

Letos na jaře proběhla řada dalších cvičení, kterých se účastní členové Severoatlantické aliance a její spojenci. Další budou pokračovat i v létě, přičemž v červnu proběhne v Polsku a pobaltských státech největší pozemní integrované letecké a raketové cvičení na světě.

Finské cvičení Arrow 22 je však předehrou k něčemu, co by mohlo znamenat zásadní geopolitický posun. Očekává se, že Finsko i sousední Švédsko v příštích týdnech požádají o členství v NATO. To by znamenalo ukončení desetiletí trvající neutrality a přiblížení aliance až k severozápadní hranici Ruska.

Zdá se, že významní členové NATO jsou tomuto kroku nakloněni. Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová ve středu uvedla, že její země obdržela od Spojených států záruky, že dostane podporu v žádosti o vstup.

„Samozřejmě nebudu zacházet do žádných podrobností, ale jsem si velmi jistá, že nyní máme americkou podporu,“ řekla Lindeová švédské televizi po setkání s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem.

Chorvatský prezident nechce Finy a Švédy v NATO. Nejdřív žádá změny v Bosně

Pokud k tomuto kroku severské země přistoupí, tak se podle prohlášení německého kancléře Olafa Scholze mohou spolehnout i na podporu jeho vlády.

„V obou zemích se odehrává debata o vstupu do naší obranné aliance, do NATO. Jsou to diskuze a rozhodnutí, které musí učinit samy Finsko se Švédskem. Pro nás je ale samozřejmé, že když se rozhodnou být součástí NATO, pak mohou počítat s naší podporou,“ řekl Scholz.