Mezi lidmi, kteří by se mohli stát cílem izraelských zabijáků, mohou být členové Hamásu operující z Libanonu či Kataru. The Times tak zmiňuje například prominentního velitele vojenských jednotek Saleha Arúrího a Zahera Džabarina, který má v hnutí na starosti finance.
Útok na lídry přímo v Gaze by se mohl stát rozbuškou pro další palestinsko-izraelskou válku. Zdroje britského listu z tajných služeb uvádějí, že se Izrael nicméně snaží vyslat „jasnou zprávu“ svým protivníkům. A hodlá také přitlačit ve svých požadavcích. Tamní premiér Naftali Bennett oznámil, že Izrael vstupuje do „nové fáze války s terorem“.
Charakterizuje ji třeba fakt, že začíná vznikat „civilní národní garda“ složená z pohraničníků, rezervistů a dobrovolníků. Zasahovat má v nouzových situacích. „Hlavním cílem vlády je znovu zajistit osobní bezpečí izraelským občanům,“ podotkl premiér.
Od poloviny března zemřelo při útocích nejméně devatenáct Izraelců. Tři lidé byli zabiti a sedm dalších zraněno například minulý týden ve čtvrtek, kdy se dva muži vyklonili z auta ve městě Elad a začali máchat sekerou na kolemjdoucí. Policie je nakonec dopadla v lese.
Nová vlna terorismu v Izraeli. Střelba v Tel Avivu si vyžádala dva mrtvé |
O víkendu pak následovaly dva pokusy o útok, uvádí se v analýze listu Haaretz. U Damašské brány v Jeruzalémě pobodal Palestinec policistu. Ten utrpěl lehké zranění, zatímco útočníka postřelili a zranili vážně.
Zhruba o hodinu později došlo k incidentu v osadě Tekoa jižně od Betléma, kde se muž s nožem snažil vniknout do jednoho z domů. Zastřelila ho ostraha osady, další muž však podle svědků uprchl.
Vyhrocená atmosféra z posledních týdnů se přitom znovu týká jeruzalémské Chrámové hory, kde stojí slavná mešita al-Aksá, muslimská svatyně Skalní dóm a v minulosti i židovský Chrám. Pod Chrámovou horou pak dodnes stojí židovská Zeď nářků. A kvůli obavám, že se vláda chystá povolit židům modlitby i přímo na Chrámové hoře, docházelo v místě k pravidelným střetům mezi muslimy a policií.
„Muslimové se modlí na Chrámové hoře, nemuslimové ji mohou pouze navštívit. To se nemění a nebude se to měnit,“ ujišťoval v dubnu izraelský ministr zahraničí Jair Lapid. Dodal že však policie na místě být musí, protože tam chodí stovky palestinských „buřičů“ vysílaných extremistickými organizacemi.
A byť se jen jeden z množství nedávných útoků podařilo spojit přímo s Hamásem, Izraelci říkají, že má podíl i na těch ostatních. Podněcuje totiž Palestince, kteří pak útočí na vlastní pěst. Dubnovou střelbu v Tel Avivu například Hamás pochválil, ale nepřihlásil se k ní.
O zavraždění vysoce postavených představitelů hnutí, jež za teroristické považují i Spojené státy a Evropská unie, se po útoku v Eladu začalo ve velkém diskutovat na internetu. Konkrétně přitom padlo jméno samotného vůdce Hamásu Jahji Sinvára.
„Nechť se každý, kdo má pušku, začne připravovat. A pokud ji nemáte, nachystejte si sekáček, sekeru nebo nůž,“ vyzval totiž Sinvár Palestince. Co s ním, se tak údajně řešilo i na poradách bezpečnostních složek Izraele. Žádná z nich vraždu šéfa radikálů nedoporučila – i vzhledem k tomu, jaké důsledky takový čin může mít. Výhrůžky už však k Sinvárovi měly doputovat.
