Článek
Finsko téměř jistě míří do NATO. Prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová ve společném čtvrtečním prohlášení zdůraznili, že jejich země „musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci“. Podobný krok se v příštích dnech očekává také od sousedního Švédska.
Důvod, proč se obě severské země chtějí vzdát tradiční vojenské neutrality, je jasný – rostoucí obavy z Ruska po útoku na Ukrajinu.
Pokud se naplní nynější předpoklady, Finsko a Švédsko požádají o vstup do NATO už příští týden. Na plnohodnotné členství si ale počkají ještě měsíce. Hlavně proto, že jejich přistoupení do NATO musí projít ratifikací ve všech 30 současných členských státech.
Finští a švédští politici se obávají, že během tohoto schvalovacího období budou jejich země vůči Rusku zranitelnější. Záruka pomoci od ostatních aliančních států při obraně před agresorem (vyplývající z článku 5 Severoatlantické smlouvy) se totiž nevztahuje na kandidátské, ale teprve na členské země.
V uplynulých dnech však byly Stockholm i Helsinki opakovaně ujištěny, že budou pod ochranou NATO ještě před formálním vstupem.
Asi nejsilnější signál vyslal britský ministerský předseda Boris Johnson. Ten byl ve středu na návštěvě Stockholmu a Helsinek a podepsal tam deklarace o bezpečnostních zárukách.
„Ať už v případě katastrofy nebo vojenského útoku, dnes říkáme, že na žádost druhé strany bychom jí přišli na pomoc,“ řekl Johnson na společné tiskové konferenci se švédskou premiérkou.
„Budeme stát při sobě a podporovat se za všech okolností, za dobrého i špatného počasí,“ prohlásil po setkání s Johnsonem finský prezident Niinistö.
Podobné záruky jako Británie slibují kandidátům do NATO také tradičně spřízněné státy, které už členy aliance jsou – Norsko, Dánsko, Island nebo Estonsko.
Ještě před Johnsonovou návštěvou se představitelé Finska a Švédska vydali pro podporu do zahraničí. Premiérky Magdalena Anderssonová a Sanna Marinová minulý týden jednaly o svých záměrech s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně. Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová zase navštívila Spojené státy a Kanadu.
"President Putin thought he could cause division, but he has achieved the opposite."
— Sky News (@SkyNews) May 11, 2022
Swedish PM Magdalena Andersson is speaking at a news conference alongside Boris Johnson after agreeing mutual security assurances. https://t.co/8R4XPEMfgU pic.twitter.com/DOAvJQKBtx
Tahounem společného vstupu do NATO je spíše Finsko, které má více než 1 300 kilometrů dlouhou společnou hranici s Ruskem, a vnímá tak hrozbu z východu bezprostředněji. Ve Finsku je také o něco vyšší veřejná podpora začlenění do aliance, podle nedávného průzkumu pro stanici Yle stoupla z únorových 53 procent na 76 procent.
Během víkendu by měly vstup do NATO posvětit nejsilnější vládnoucí strany v obou zemích, sociální demokracie. Důležité vyjádření společné vůle by mělo vzejít z úterní oficiální návštěvy finského prezidenta Niinistöa ve Stockholmu.
Ve Švédsku i Finsku se přirozeně hodně diskutuje o tom, jak se Rusko k ohlášenému vstupu do NATO postaví. V prvních reakcích se Moskva zatím držela svého obvyklého slovníku.
„Přistoupení Finska k NATO vážně poškodí dvoustranné rusko-finské vztahy,“ uvedlo ve čtvrtek ruské ministerstvo zahraničí. Prohlášení finského prezidenta a premiérky označilo za „radikální změnu“ ve finské zahraniční politice.
„Rusko bude nuceno podniknout odvetné kroky, jak vojensko-technického, tak jiného charakteru, aby zabránilo hrozbám pro jeho národní bezpečnost, které v tomto ohledu vznikají,“ dodalo ministerstvo.
Podle finského prezidenta se však Moskva vmanévrovala do nynější situace sama tím, že napadla Ukrajinu. „Vy jste to způsobili, podívejte se do zrcadla,“ vzkázal Niinistö Kremlu v odpovědi na dotaz novinářů.
Estonský prezident Alar Karis, který ve středu mluvil se svým finským protějškem, si myslí, že Rusko na Finsko nebo Švédsko nezaútočí. „Rusko uvedlo řadu hrozeb, takže pravděpodobně něco řekne, ale není to tak důležité. Nemyslím si, že Rusko nějak vojensky vstoupí do Finska a dalších zemí,“ řekl Karis.
