Dům se střechou ve tvaru ubíhajících vln je domovem pro tři generace jedné rodiny

Moderní bělostný dům při pohledu přes koruny stromů hustě rostoucích v okolí připomíná zpěněné vršky vln, které jako by ubíhaly směrem k pobřeží.

Je určen pro tři generace jedné rodiny, z nichž každá v něm má vyčleněn svůj prostor. Tvar domu není přitom nijak náhodný, autoři se inspirovali místní historickou architekturou domků stavěných z bloků korálů, které jsou uzavřené právě charakteristicky tvarovanými prejzovými střechami.

Dalším charakteristickým rysem jsou okna dělená svislými sloupky, které zvyšují jejich odolnost vůči silným větrům. I jejich tvar architekti do novostavby převzali, promítli je do podoby stínící prvky balkonů a teras.

Samotná novostavba je tvořena trojicí vedle sebe uložených objemů, jež se navzájem liší tvarem „své“ střechy. Všechny tři části jsou uložené na společném podstavci zhruba čtvercového půdorysu, který ale přesahují.

V srdci přízemí je velký rodinný pokoj, zároveň je právě toto místem, kde se rodina setkává se svými hosty. Pro ně jsou ostatně vyhrazeny i dvě ložnice s vlastními koupelnami, proti nim je umístěna garáž.

V prvním podlaží je pak centrálním prvkem obývací pokoj se stropem ve výšce 5 m. Právě ten slouží rodině jako hlavní prostor pro společná setkání, obzvláště u příležitosti nejrůznějších svátků a oslav.

S ním na východní straně sousedí dvě ložnice rodičů doplněné vlastními koupelnami. Mezi ně architekti vložili malé nádvoří se stromkem.

Na západní straně sousedí s obývacím pokojem rovněž ložnice s vlastní koupelnou, ale také kuchyň a na ni navazující samostatná jídelna. Ta nabízí hezký výhled na zahradu tvořenou pečlivě střiženým trávníkem a lemovanou hustě rostoucími stromy. Z jídelny lze díky posuvným proskleným dveřím na zahradu vyjít.

Hlavní ložnice je umístěna právě na západní straně domu, ovšem ve třetím, nejvyšším podlaží.

Na stejné úrovni, ovšem na východní straně, je pak umístěný rodinný oltář zasvěcený předkům (Tchajwanci vyznávají nejčastěji taoismus nebo buddhismus) s malým balkonkem a výhledem na již zmíněné nádvoří se stromkem.

Architekti vzhled domu přizpůsobili i místnímu podnebí. Mající znalosti o studených silných větrech, které tu vanou v zimě od severovýchodu, ponechali tuto stranu domu co nejvíce uzavřenou. Naopak, dlouhé přesahy a stínicí prvky uplatnili na straně jižní a západní.

Zdi i střecha jsou silné 30 cm a všechny jsou obkládané panely z bílé žuly, které tvoří dohromady dešti odolný plášť zlepšující tepelně izolační vlastnosti stěn i zvyšující jejich odolnost vůči vichřicím.

Jako u mnoha jiných domů v oblasti je i v tomto promyšlené umístění oken tak, aby bylo možné dům důkladně provětrávat a tím i ochlazovat bez nutnosti použití klimatizace, a to i když je venku 35 °C.

Zajímavostí jsou omítky v ložnicích na bázi přírodní hlíny, které regulují přirozenou vlhkost vzduchu a tím zabraňují tvorbě plísní, které jsou jinak slabinou mnoha domů na ostrově.

V interiéru pak opakující se kamenné obklady doplňuje dřevo. Strop je tak ve všech místnostech tvořen latěmi z borového dřeva, které je zútulňuje a dodává jim příjemnou vůni. Z odřezků dřeva pak vznikly i některé kusy nábytku, například sedáky.

Tchajwanští architekti vytvořili 12 metrů vysoký, ryze moderní dům s užitnou plochou 645 čtverečních metrů, jenž vychází z principů původní místní architektury, jejíž počátky sahají až od období, kdy byl Tchaj-wan součástí říše Čching (ta skončila v roce 1912 a Čína při té příležitosti ztratila právě Tchaj-wan).

Je hezkou ukázkou možnosti toho, jak lze moderní architekturu s tou historickou plnohodnotně a pro uživatele i výhodně kombinovat.