Finsko a Švédsko usilují o vstup do NATO. Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová v neděli oznámili, že Finsko požádá o členství v NATO. Ve Švédsku pak v ten samý den vstup do NATO podpořila vládní sociálně demokratická strana. Finové i Švédové přitom mají dobře vyzbrojené armády, které s NATO již v mnohém spolupracují. Čím konkrétně tyto severské země disponují?
Finsko přehodnocuje svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a chystá se vstoupit do NATO. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění televize Yle nyní vstup do NATO podporuje 76 procent Finů a pouze 12 procent dotázaných se vyjádřilo proti.
Finsko má podle vojenských analytiků moderní a kompetentní ozbrojené složky. Na obranu vynakládá čtyři až pět procent svého HDP, alianční závazek je vydávat na obranu dvě procenta HDP.
Švédsko rovněž přehodnocuje svou neutralitu. Na rozdíl od Finska nemá s Ruskem společnou hranici, a tak se podle analytiků staví k možnému vstupu do NATO zdráhavěji.
Podle průzkumu veřejného mínění v posledních týdnech ale setrvale stoupá podíl Švédů, kteří členství v alianci podporují. Průzkum společnosti Demoskop pro deník Aftonbladet v dubnu ukázal, že pro vstup do NATO je aktuálně 57 procent lidí, v březnu to bylo 51 procent.
Armáda země s 5,5 milionu obyvateli může mít v případě války až 180.000 bojeschopných vojáků (výcvik ale má přes půl milionu dalších obyvatel), což je v rámci EU výjimečný počet. Běžné počty jsou však mnohem nižší - profesionální armáda má zhruba 3600 vojáků, k tomu je každoročně povoláno na 18.400 mladých Finů (z toho je tisícovka žen-dobrovolnic) k povinné základní službě a stejný počet rezervistů prochází cvičením.
Profesionální část armády je doplňována branci povolávanými na základní vojenskou službu v trvání 6 až 12 měsíců. Ta je povinná pro všechny muže ve věku od 18 do 29 let. Může však být nahrazena 11 měsíců dlouhou civilní službou.
Švédská armáda má 64.000 vojáků, z toho přes 30.000 rezervistů. V roce 2017 opět zavedla brannou povinnost.
V roce 2020 Švédsko vydalo na obranu 1,2 procenta HDP. Alianční závazek je vydávat na obranu dvě procenta HDP. Na dvě procenta by se Švédsko mělo dostat do roku 2028.
Vzhledem k téměř 1300 kilometrů dlouhé hranici s Ruskem si Finsko bezpečnostní hrozbu ze strany Moskvy bezprostředně uvědomuje. Švédsko naopak s Ruskem nehraničí vůbec, jako nárazníková zóna pro ně historicky fungovalo právě Finsko.
Jak se v Helsinkách žertem říká, Švédsko po staletí ve válkách bojovalo do posledního Fina. A zdrženlivější přístup Švédska je podle Gunilly Herolfové ze švédského Ústavu mezinárodních vztahů dán dlouhou tradicí neutrality. "Vzhledem k dvousetleté historii neutrality je to pro obyvatele (Švédska) přirozená věc. Finsko se naopak v dějinách opakovaně ocitalo v dramatické situaci," řekla listu Financial Times.
Časy se však mění a Putinova invaze otevírá Švédům oči. Ještě na sjezdu loni v listopadu přitom sociální demokracie svůj odmítavý postoj ke vstupu do NATO potvrdila, premiérka Magdalena Anderssonová ale v poslední době několikrát naznačila, že ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci. Dnes strana podpořila vstup země do Severoatlantické aliance, oficiální žádost by Švédsko podle Anderssonové mělo podat během několika dní.
Švédsko společně s Finskem vstoupilo v roce 1994 do programu NATO Partnerství pro mír a v roce 1997 se obě země připojily k Euroatlantické radě partnerství (EAPC), které sdružuje všechny spojence a partnerské země NATO v euroatlantickém prostoru.
Staly se tak jedněmi z nejaktivnějších partnerů NATO, účastnily se misí vedených aliancí na Balkáně, v Afghánistánu a v Iráku, stejně jako mnoha společných vojenských cvičení. Rusko nyní varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské enklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně.
Komisařka ruského prezidenta pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová poprvé osobně jednala s ukrajinskou stranou o navrácení dětí, které zprostředkoval Katar. „Dnes jsme na schůzce projednali aktuální seznamy, na kterých pracujeme. Je na nich 29 dětí, které žijí v Rusku, a pracujeme na jejich opětovném spojení s blízkými na Ukrajině. Požádala jsem také o pomoc při návratu do Ruska 19 dětí, které jsou na Ukrajině nebo z různých důvodů skončily v EU,“ uvedla podle agentury TASS.
Poděkovala Kataru za vytvoření prostoru pro dialog mezi Ruskem a Ukrajinou v zájmu dětí. „Poprvé jsme se díky katarskému zprostředkování setkali s ukrajinskou stranou ve formátu face-to-face,“ dodala dětská ombudsmanka.
„Kybernetičtí specialisté SBU vyřazují nepřátelské sledovací systémy a zařízení elektronického boje na frontě,“ tweetuje Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU). „Pomocí kamikaze dronů pravidelně ničí termální kamery a technické sledovací systémy Murom, Grenader a Pergam.“
Ukrajina obdrží další systémy Patriot pro posílení své protivzdušné obrany, ujistil dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Reagoval tak podle agentury Unian na zprávy médií, že západní partneři vyvíjejí tlak na Řecko a Španělsko, aby se podělily o své „patrioty“ s Ukrajinou, čelící již déle než dva roky agresi Ruska a v poslední době především sílícím útokům na energetickou infrastrukturu.
Atény se chystají Ukrajině předat jednu a možná i dvě baterie patriotů ve verzi PAC-3, napsal řecký server Pronews s odvoláním na vládní zdroje, podle kterého má Řecko na oplátku obdržet blíže neupřesněné americké záruky vůči turecké hrozbě a finanční kompenzaci. Řecko vnímá Turecko jako hlavní ohrožení. Verze PAC-3 je schopna sestřelovat i balistické rakety.
„Mohu říci, že nové patrioty budou. A upřímně řečeno, je vedlejší, odkud k nám dorazí. Hlavně aby byly, a to co nejrychleji, protože jde o ochranu našich měst a lidí,“ zdůraznil Jermak. Na toto téma se podle kancléře jedná se zahraničními partnery doslova každý den, přičemž partneři nejednají pouze s Řeckem a Španělskem, ale i s mnoha dalšími státy. Nejvíce jednání se podle Jermaka vede s Američany. Patriot je totiž zbraň americké konstrukce a výroby a navíc na Američanech závisí mnohé. „Jsem přesvědčen, že velice brzy budeme mít dobré zprávy,“ dodal.
7°C
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.