Recenze hry Evil Dead: The Game. To nejlepší možné béčko

Okurková sezóna se pomalu blíží a tak je čas na poslední herní opozdilce před podzimním nášupem. Příliš jsme si od multiplayerové survival akce Evil Dead: The Game neslibovali, i když v rámci oficiálních trailerů vypadala zajímavě. Zkušenost tak nějak naznačuje, že hry podobného typu nejsou tím nejzářivějším. Hned v úvodu ale musíme přiznat, že jsme se pekelně spletli. Tohle béčko má totiž vše, co by mít mělo.

Skvělá předloha je základ

Evil Dead je herní adaptací dnes již čtyřicet let staré filmové předlohy Evil Dead režiséra Sama Raimiho. Pokud jste se s touhle franšízou ještě nesetkali, doporučujeme zhlédnout minimálně první díl, který do jisté míry změní výsledné nahlížení na hru. Lesní Duch z roku 1981 je totiž ukázkovou esencí béčkového hororu v nezapomenutelné podobě.

Na výlety po lese jen tak nezapomenete

Snímek se stal i přes značnou kontroverzi komerčně velice úspěšným a položil nové základy pro budoucí vyvražďováky. Série Evil Dead je typická pro brutalitu i humor a zrcadlí Raimiho bezbřehou fantazii. Snímek můžete milovat nebo nenávidět, nelze mu ale upřít kultovní status.

Stejným směrem se vydali vývojáři ze studia Saber Interactive, kteří vycítili potenciál, který se ve značce skrývá a přetavili materiál do videoherní podoby. Využili přitom spojení se stále populárnějším žánrem asymetrických hororových akcí jako např. Dead by Daydlight či Friday the 13th: The Game.

K dispozici jsou legendární filmové postavy

Oproti zmíněným však disponují naprosto perfektní předlohou. Ne snad, že by Pátek 13 nebyl výtečný vyvražďovák, v porovnání s Raimiho snímky však působí trochu konzervativněji. Jako by všechny ty jeho čtyřicet let staré úchylárny nabízely v kombinaci se správným vývojářským týmem skvělé podhoubí pro vznik ještě úchylnější videoherní adaptace.  Evil Dead: The Game je ve finále přesně tak béčkové, jako jeho filmová předloha, ale v dobrém smyslu. Titul je přesně tak zvrácený, brutální a úsměvný, jak bychom si ho jenom mohli vysnít.

Přežijí jen ti nejsilnější

V základu se hra opírá zejména o kooperativní PvP režim, ve kterém si to proti sobě rozdávají přeživší a pekelná armáda kandarianského démona. Přeživší mají za úkol zmocnit se knihy mrtvých Necronomicon Ex Mortis. V praxi to znamená  během půlhodinového časového limitu sesbírat tři kusy mapy, chybějící stránky knihy a dýku, následně porazit temnotu a ochránit Necronomicon v závěrečném boji.

Zlo číhá všude

Jednoduchá premisa, překvapivě uspokojivý herní zážitek. Evil Dead totiž není jen o hloupém pobíhání a ukrývání se před démony, ale především tuhým bojem o přežití. Důraz je kladen je správu nalezených zdrojů a oproti konkurenci se jeví poměrně komplexně. Klíčový je nejen výběr samotné zbraně, ale rovněž nalezení léčebných nápojů, sirek či amuletů. Vězte, že bez pozorného průzkumu vám temnota nakope zadek.

Samozřejmostí je levelování postav

Hra tak oproti konkurenci ještě více zdůrazňuje důležitost kooperace a strategického plánování. Do hry navíc mimo samotných nepřátel vstupuje také faktor strachu, který vzrůstá v momentech odloučení od skupiny či během soubojů. Stoupající hladina má mimo jiné za následek zhoršení zorného pole či sluchu hrdiny. V poslední fázi přichází na řadu posednutí démonem a útok na ostatní přeživší. Faktor strachu je jedno z nejdůležitějších měřítek ve hře za přeživší a bude vás trápit neustále.

Přeživší vs. démoni

Hrdinové jsou rozděleni do čtyř tříd: Leader, Warrior, Hunter a Support. Každá z postav pochopitelně disponuje jinými přednostmi a rovněž speciální schopností. Získané body lze přidělovat v rámci vývojového stromu, který je pro každou z postav pěkně našlapaný a jeho naplnění bude vyžadovat spousty her.

Správa zdrojů je klíčovým prvkem hry

Tato vylepšení jsou pochopitelně trvalá, oproti tomu lze během každé z her přidělovat ještě dočasné body upgradu, které poslouží v rámci konkrétního kola. Opět tak vzrůstá důležitost strategického plánování. Taktika náhodného pobíhání a nulové podpory je přímou cestou do pekel. Nekoordinovaná hra přeživších tak krásně nahrává lovu armády z temnot.

Oproti tomu hra za démony nabízí naprosto odlišný zážitek. Vybírat lze ze tří tříd, kterými jsou Warlord, Necromancer a Puppeteer. Cílem démonů je pochopitelně zastavit snažení přeživších, a to za pomoci démonické armády. Na nebožáky lze sesílat snad všechny možné představitelné formy zla, klást pasti či úplné převzít jejich ovládání. Posednout lze například stromy nebo vozidla. Klíčovým prvkem je sbírání temné energie, která umožňuje provádět jednotlivé útoky, vytvářet portály či spawnovat bossy. 

Brutalita autorům není cizí

Přibližovat lov jako takový je asi v rámci žánru zbytečná věc, každopádně jedná se skutečně o zábavnou naháněčku se slušným množstvím možností. Je třeba však počítat s tím, že v začátcích budete děsiví jako košík s koťaty. Vše je vázané na cooldown a do doby, než trochu nalevelíte toho příliš nezmůžete. Navíc hráčem ovládaný démon je v každé hře vždy jen jeden, takže je třeba se skutečně otáčet. Hra za démona je tak o dost dynamičtější než za přeživší. Vyžaduje svižnější hratelnost a neustálou aktivitu. I v tomto případě je pochopitelně upgradování uskutečňováno na základě skill pointů.

Single bonus

Mimo multiplayerovou složku si navíc vývojáři přichystali též obsah pro jednoho hráče. A to jednak v rámci již zmiňovaného survival vs. demon režimu nebo rovnou v rámci připravené kampaně. Od té si rozhodně neslibujte žádné zázraky, jde totiž o soubor několika misí, které příliš neohromí. Jsou však ve shodě s celkovou náladou a atmosférou hry, můžou tak posloužit jako skvělé ponoření do světa Evil Dead. V hlavní roli je zde opět béčková zábava, kupa lesních monster a hektolitry krve. Připravte se však na docela tuhou obtížnost, s prstem v zadku lesní havěť rozhodně neporazíte.

Postav na výběr je celá řada

Ačkoli veškerý obsah titulu vypadá víceméně tradičně, výsledek je v rámci žánru opravdu silně nadprůměrný. Všechny ty klíčové prvky totiž zapadly skvěle do sebe. Máme tu velkou herní mapu, zábavnou a trvanlivou hratelnost, poměrně komplexní možnosti herní strategie, důraz na přežití jako takové, skvělou autentickou filmovou atmosféru, hektolitry krve, a hlavně tisíce momentů plných nečekaných překvapení. V tomhle lese si zkrátka nemůžete být jisti opravdu ničím. Potěší rovněž slušné grafické zpracování, na poměry žánru řekněme nadprůměrné. K tomu všemu musíme ocenit skvělou stylizaci, která perfektně zapadá do celkového konceptu. To samé platí o hudebním doprovodu. Béčko ze hry sálá v každém ohledu.

I tak ovšem najdeme nějaké ty nedostatky, které nelze odpustit. V první řadě je třeba zmínit prapodivný matchmaking, který k sobě řadí hráče s dosti odlišným levelem. Jednotlivé hry tak nejsou vždy správně vybalancované. Připomínky rozhodně máme i k samotnému ovládání.  V rámci soubojového systému navíc chybí lock nepřátel, což značně stěžuje souboje nablízko. A slavné to není ani s gunplayem, pokud na něho dojde. Ten je značně zkoprnělý a nepřirozený. Hra za démony zase trpí nepřirozenou citlivostí a setrvačností při samotném pohybu. V tomto případě jde ale spíše o zvyk. Co se technického stavu týče, mimo občasné bugy v rámci fyziky jsme nezaznamenali výraznějších problémů.

V celkovém měřítku jde však spíše o nedostatky, které lze postupně vyladit, než o zásadní problémy. S přihlédnutím k poloviční cenovce hry jde o nedostatek, který jsme ochotni přijmout. Míra zábavy, kterou hra přináší totiž vše dokonale vynahrazuje.