Viktor Orbán

Viktor Orbán Zdroj: Profimedia.cz

Maďarský premiér Viktor Orbán při skládání slibu (16.5.2022)
Maďarský premiér Viktor Orbán při skládání slibu (16.5.2022)
Maďarský premiér Viktor Orbán při skládání slibu (16.5.2022)
Maďarský premiér Viktor Orbán při skládání slibu (16.5.2022)
Maďarský premiér Viktor Orbán při skládání slibu (16.5.2022)
8
Fotogalerie

V Bruselu by měli s peskováním Orbána brzdit. Naše ekonomické problémy to nevyřeší

Český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa označil maďarského premiéra Viktora Orbána za proruského trola a vyzval k tomu, aby Evropská rada začala rozhodovat kvalifikovanou většinou. Peksovi totiž vadí odmítavý postoj maďarské vlády k dalším navrhovaným protiruským sankcím. Opět se tak ukazuje, že problém vztahů s Ruskem je některými politiky využíván k prosazení omezení práv národních států a posílení EU jako jednoho superstátu, který by teď měl například nařizovat Maďarům, co mají dělat.

Europoslanec Peksa doslovně napsal: „Podle Politica letěla von der Leyen přesvědčit Orbána, aby kývnul na zastavení ruské ropy. Orbán ale zůstává proruským trolem a odmítá to. Opět se ukazuje, že Evropská rada musí začít rozhodovat kvalifikovanou většinou, protože jednomyslnost vede k nestabilitě celého kontinentu.“

Europoslanec Peksa označuje maďarského premiéra za „proruského trola“, protože Viktor Orbán dlouhodobě prosazuje politiku „maďarské zájmy“ na prvním místě a z Orbánova pohledu je pro Maďary dnes potřebné udržet aspoň trochu dobré vztahy s Ruskem a hlavně přísun levných surovin, zejména ropy a plynu, z Ruska do Maďarska.

Urážkám Peksy na adresu maďarského premiéra Orbána se ovšem nelze divit, protože v politickém spektru Peksa představuje pravý opak národního vlastence Orbána. Českého europoslance Peksu bychom mohli řadit do směru, jenž je označován za neomarxistický s jasně protinárodním zaměřením. Jiný názor než Peksa má ovšem odborník na Maďarsko Petr Balla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ten odmítá, že by maďarský premiér Orbán byl proruským, ale označuje ho za pragmatika.

„Orbán zdůrazňuje, že to není maďarská válka, a pokud by se do ní Maďarsko zapojilo, tak nemůže nic získat, ale může všechno prohrát. Obecně v Maďarsku nejsou byť jen marginální proruské nálady, přístup k Rusku je spíše pragmatický… Viktor Orbán vždy bude zdůrazňovat to, že pro něj je prvořadý maďarský zájem a konkurenceschopnost maďarské ekonomiky, která stojí i na tom levném plynu,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Petr Balla.

Možná stojí za pozornost i to, že Maďaři mají jedny z nejnižších cen plynu v Evropě. Například České noviny zveřejnily zprávu o cenách plynu v hlavních městech Evropy spolu s informací, že „ve srovnání cen elektřiny pro domácnosti v metropolích sedmadvacítky plus Londýn a Bělehrad vyšla Budapešť jako druhá nejlevnější, po hlavním městě Srbska. Maďarští spotřebitelé platili o 60 procent méně, než činil evropský průměr“.

V souvislosti s ropným embargem EU na Rusko prohlásil maďarský ministr zahraničí Pétera Szijjártóa, že by to v Maďarsku vedlo k nárůstu cen pohonných hmot o 55 až 60 % a těžce by to poškodilo maďarskou ekonomiku.

Postoj Viktora Orbána může být motivován i tím, že Evropská komise obviňuje maďarskou vládu z toho, že porušuje evropské standarty vlády práva. Což může vést k „odstřižení“ Maďarska od evropských dotací.

Mnozí (i čeští) obhájci budování EU jako jednoho velkého superstátu tento postup vítají, protože právě Maďarsko (společně s Polskem) je jednou z hlavních překážek přeměny EU do jednoho státního útvaru, kde by již lokální národní vlády plnily jen symbolickou funkci a postupně by bylo vše řízeno z jednoho evropského centra.

A právě toto dává najevo nepokrytě i český europoslanec Peksa, když píše, že „Evropská rada musí začít rozhodovat kvalifikovanou většinou, protože jednomyslnost vede k nestabilitě celého kontinentu“.

Je zjevné, že ani válka na Ukrajině nezastavila či neoslabila mocenský boj v rámci Evropy mezi zastánci národních států na jedné straně a zastánci evropského superstátu na straně druhé. To ovšem může být do budoucna velká politická výhoda pro Rusko.

Protože po naprosté politické katastrofě ruského vedení v souvislosti s invazí na Ukrajinu se na pozadí probíhající války na Ukrajině začíná pro Rusko rýsovat šance na obnovení jeho vlivu v Evropě. Paradoxně totiž Rusko bylo historicky impériem tvrdě potlačujícím menšiny žijící na hranicích jeho říše (Poláci by mohli vyprávět), avšak mimo své území ruské vedení podporovalo bojovníky za národní obrození a osamostatnění, ať již šlo o Čechy se Slováky v Rakousko-Uhersku nebo o balkánské národy žijící pod okupací Osmanské říše.  

Je nepochybné, že zastánci národních suverenit v Evropské unii dnes „tahají za stále kratší konec provazu“, a tato skutečnost je může nakonec přivést k hledání pomoci a podpory u Ruska. Maďarsko je toho příkladem, neboť levná dostupnost surovin z Ruska je zcela logicky motivována politickými, a ne ekonomickými zájmy ruského vedení, protože na Maďarsku Rusové ekonomicky vydělávají mnohem méně než na jiných státech Evropy (například České republice), které od nich nerostné suroviny kupují.

Možná i to by si měl europoslanec Peksa a další odpůrci maďarského premiéra Orbána uvědomit. Pokud totiž nedokáží zajistit obyvatelstvu levné zdroje energií a průmyslu levné dostupné suroviny, tak je jen otázkou času, než se lidé vzbouří a zvolí si politiky, kteří budou mít k Rusku obdobně pragmatický přístup jako Viktor Orbán.