Washington umožní americké společnosti Chevron, aby jednala s PDVSA o budoucí spolupráci. „Nedovoluje to ale uzavření jakékoliv dohody s PDVSA ani zapojení do jakékoliv aktivity týkající se PDVSA,“ řekl tisku vysoký představitel americké administrativy.
Americká vláda také zruší sankce uvalené na vysokého představitele Madurova režimu a synovce první dámy Carlose Erika Malpicu-Florese. Spojené státy ale ponechají v platnosti zákaz provádět finanční transakce s venezuelskou vládou či státními firmami.
Cílem opatření je podle Washingtonu podpořit jednání mezi vládou a opozicí. V loňském roce zástupci vlády a opozice jednali v Mexiku. Cílem bylo najít dohodu, která by vedla k uspořádání svobodných a férových voleb výměnou za zmírnění amerických sankcí, které tvrdě dopadají na fungování venezuelského ropného sektoru. Maduro jednání pozastavil v říjnu poté, co byl do USA vydán ke stíhání blízký spolupracovník venezuelské vlády Alex Saab.
Podle agentury EFE o zmírnění sankcí požádala opozice vedená předákem Juanem Guaidóem, kterého Washington uznává za prozatímního prezidenta země. Uvolnění sankcí je podle amerického představitele „výsledkem dohody mezi oběma stranami o návratu k rozhovorům, což by mělo být ohlášeno co nejdříve“. Další uvolnění sankcí bude záviset na konkrétních výsledcích jednání.
Rozhodnutí vlády kritizovali někteří američtí zákonodárci. „Nic se nemělo udělat, než (venezuelský) režim otevře humanitární cesty a vrátí se k jednáním v Mexiku,“ uvedl demokratický senátor a předseda výboru pro zahraniční záležitosti Robert Menendez. Republikánský senátor Marco Rubio uvedl, že Bidenova administrativa svými rozhodnutími „posiluje nelegitimní a zkorumpované režimy“. Skupina amerických senátorů naopak tento měsíc vyzvala Bidena, aby sankce přehodnotil.
Venezuelská vláda rozhodnutí USA přivítala. Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová doufá, že se tím otevře cesta k úplnému odstranění sankcí, které Caracas považuje za nelegální.
Uvolnění sankcí odmítla organizace venezuelských disidentů v exilu Veppex. Její předseda José Antonio Colina rozhodnutí považuje za „projev slabosti před tyranským režimem, který nadále má politické vězně a porušuje lidská práva“.
Venezuela má jedny z největších zásob ropy na světě, v posledních letech ale těžba postupně klesala. Částečně za to mohou i americké sankce. Již zmíněná společnost Chevron spolupracovala s PDVSA na části těžby, což musela v roce 2020 kvůli sankcím přerušit. Špatná kondice klíčového ropného sektoru má dopad na celou venezuelskou ekonomiku, jež má v posledních letech výrazné problémy se zásobováním. Kvůli špatným ekonomickým podmínkám i vládním represím Venezuelu v uplynulých letech opustilo na šest milionů lidí.
