Duševní zdraví
Do roku 2030 by mělo být v ČR 14 krizových center pro psychiatrickou pomoc

Do roku 2030 by mělo být nejméně 14 krizových center pro lidi s akutními duševními obtížemi. V současné době jsou v ČR tři, dvě v Praze a jedno v Brně. V tiskové zprávě o tom ve středu informovala Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. S duševním onemocněním se podle statistik potýká každý pátý Čech, jejich počet dlouhodobě roste. Ani polovině se ale podle odborníků nedostane diagnózy a odborné péče.

Centra krizové péče budou fungovat v nepřetržitém provozu, propojené budou s urgentními příjmy běžných nemocnic. Na základě rozhodnutí ministerstva mají přibýt jedno až tři nová centra v každém kraji, zhruba na 300 tisíc až 500 tisíc obyvatel. Národní akční plán pro duševní zdraví počítá s vytvořením minimálně 14 krizových center pro dospělé a čtyř center pro děti do roku 2030.

"Cílem plánovaných komunitních center nebo krizových center v rámci nemocnic je zajistit regionální dostupnost a koordinaci těchto služeb ve všech krajích republiky. Centra budou zachycovat lidi v krizi, poskytovat akutní pomoc a v případě potřeby jim po ošetření zajistí psychiatrickou péči v lůžkovém zařízení," uvedl místopředseda odborné společnosti Pavel Mohr.

Krizová intervence v centrech se podle odborníků ukazuje jako funkční, protože snižuje opakované hospitalizace. "Výhodou je, že odpadá nutnost mít doporučení, čekat na objednání, péči lze poskytnout i anonymně," uvedl Mohr. Výhodnější je taková péče i ekonomicky, protože dokáže odlehčit akutní lůžkové péči o psychiatrické pacienty.

"Centra, která budou své služby poskytovat nonstop, představují pro pacienty první bod kontaktu v psychiatrické, psychologické nebo adiktologické krizi. Zajištěna bude telefonická krizová intervence a nepřetržitá ambulantní péče zaměřená na zvládnutí krize," doplnil člen výboru společnosti Martin Anders.

Předpokládá, že tamní týmy složené z různých odborníků budou pomáhat lidem, u kterých se projeví nebo prohloubí příznaky duševního onemocnění nebo kteří prožívají úzkostné a depresivní stavy, zabývají se sebevražednými myšlenkami nebo se potýkají s problémy finančními, partnerskými, osobními, čelí ztrátě blízkého nebo se stali obětí trestného činu či obětí domácího násilí.

V Praze funguje Centrum krizové péče ve VFN v testovacím režimu od 1. dubna letošního roku. Jako výhodu Anders vidí spolupráci s urgentním příjmem a dostupnost všech profesí a lékařských odborností, které jsou potřeba, jako jsou psychiatři, zdravotní sestry s psychiatrickou specializací, psychologové, ale také odborníci na závislosti, sociální pracovníci, nutriční terapeuti zaměření na stravování a další terapeuti.

Do psychiatrické péče plynou ročně tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun ročně. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Psychiatra navštěvuje podle odhadů asi 700 tisíc lidí, přičemž včetně léčených primárně s další diagnózou jich může být až 1,1 milionu.