Praha - Spotřební daň z nafty a benzinu se od začátku června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Novelu zákona o spotřebních daních, která sazbu daně snižuje, podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při schvalování novely v Senátu připustil, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé.
Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že ceny u čerpacích stanic by mohly díky snížení spotřební daně klesnout až o 1,80 Kč na litr. Předpokládaný výpadek příjmů státního rozpočtu činí zhruba čtyři miliardy korun. Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který dostává 9,1 procenta z této daně, chce vláda jeho podíl nahradit.
Případné trvalé snížení sazby spotřební daně u nafty bude podle Stanjury záviset na vývoji cen na světových trzích. Ujistil, že do konce září budou pokračovat kontroly marží u prodejců, aby byla jistota, že se snížení daně do ceny promítne. Podle opozice je opatření nedostatečné a na cenách pohonných hmot se výrazně neprojeví. Opoziční hnutí ANO ve Sněmovně navrhuje například zrušit daň z přidané hodnoty u pohonných hmot.
Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr benzinu stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 korun za litr. Ministerstvo financí kvůli tomu začalo zhruba od poloviny března sbírat data o výši marží prodejců paliv, což se projevilo na snížení jejich cen.
Podle informací společnosti CCS k úterku cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 pokračovala čtvrtým týdnem v růstu. Za předchozí týden se zvýšila o víc než 60 haléřů na průměrných 44,80 koruny za litr. Nafta po třech týdnech zdražování v uplynulém týdnu lehce zlevnila o šest haléřů na průměrných 46,35 Kč/l.
Prezident Zeman podepsal daňové úlevy na pomoc Ukrajině
Dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamních neziskových organizací si bude možné odečíst z daňového základu. Navíc bude možné v letošním roce odečítat dary na zákonem stanovené účely až do 30 procent základu daně z příjmů. Počítá s tím zákon o opatřeních v oblasti daní, který podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to dnes oznámil Hrad.
Daňová novela představuje další z právních úprav na pomoc Ukrajině, která třetí měsíc čelí ruské vojenské agresi. Podle vládní předlohy budou mít možnost odečtu od základu daně také daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří nejméně 90 procent zdanitelných příjmů.
Pro letošní rok bude od daně osvobozen příjem ukrajinských zaměstnanců spočívající v tom, že jim a jejich rodinným příslušníkům zaměstnavatel poskytne ubytování v ČR kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině.
Navržené daňové úlevy se týkají darů poskytnutých v letošním roce. Od daně bude osvobozen bezúplatný příjem poskytnutý v letošním roce za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Vláda sice připouští, že pojem obranné úsilí není v zákoně definován, ale podle ní se tím bude rozumět cokoliv, co může sloužit k podpoře obranyschopnosti Ukrajiny, včetně zajištění souvisejících potřeb osob, které se na této obranyschopnosti podílejí.
Vládní předloha prodlužuje pro letošní rok vyšší limit pro odpočet darů na zákonem stanovené účely u fyzických osob. Za roky 2020 a 2021 bylo možné si snížit základ daně o poskytnuté dary až o 30 procent. Nově bude tento limit platit i pro letošní rok. Zvýšení limitu schválila Sněmovna v minulém období v souvislosti s pandemií covidu na popud tehdy opozičních stran. U právnických osob se bude tato možnost týkat zdaňovacích období ukončených od letošního 1. března do 28. února příštího roku.
Státní úřady, kraje i obce budou moci upustit od správního poplatku za různé úřední úkony. Možnost osvobození od poplatku se má týkat pouze fyzické osoby, která vstupuje nebo pobývá na území České republiky v návaznosti na ozbrojený konflikt na Ukrajině. Vláda uvedla, že nejde o plošné upuštění od výběru všech poplatků, ale pouze u těch, u nichž to při posouzení aktuální situace a nezbytnosti příslušný správní úřad uzná za vhodné.
Zeman podepsal standardizaci oznámení o geneticky modifikovaných organismech
Oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy budou mít standardní datový formát podle předpisů EU. Počítá s tím novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to dnes oznámil Hrad.
Změny mělo Česko do svého právního řádu promítnout do loňského 27. března. Dolní parlamentní komora v předvolebním složení je ale nestihla projednat.
Takzvané standardní datové formáty oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin. Zjednodušení režimu podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) neznamená liberalizaci procesu.
Předloha se týká také ochrany některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se kvůli tomu místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. Novela také doplňuje podmínky, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit.
Novela uvádí, že se "masivní využívání" standardních datových formátů nepředpokládá. "Pokud jde o žádosti o důvěrné zacházení s vybranými údaji obsaženými v předepsaných podáních, na základě dosavadních zkušeností se očekává nápad v řádu jednotek případů ročně," konstatovalo ministerstvo životního prostředí ve zdůvodnění předlohy.
