Když Finsko a Švédsko naznačily, že uvažují o historickém rozhodnutí vstoupit do NATO, očekávala Severoatlantická aliance tvrdou reakci Moskvy, nikoliv však jednoho ze svých členů. Byl to zástupce Turecka, kdo zkazil náladu na sobotním zasedání ministrů zahraničí států aliance s jejich finskými a švédskými protějšky, na němž se měla slavit největší změna na poli evropské bezpečnosti za poslední desetiletí, napsala agentura Reuters.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu byl "v krizovém režimu", řekl jeden z aliančních diplomatů o sobotním setkání na německém ministerstvu zahraničí v Berlíně. O den dříve turecký prezident Recep Tayyip Erdogan šokoval kolegy z NATO prohlášením, že členství Finska ani Švédska nemůže podpořit.
Çavuşoglu nejenže stanovil podmínky pro přijetí finské a švédské žádosti, ale také zvýšil hlas na švédskou ministryni zahraničí Ann Lindeovou. Tři diplomaté NATO to v rozhovoru s Reuters shodně označili za "trapné" porušení protokolu.
"Pro nás to byl historický okamžik. Çavuşoglu přesto prohlásil, že ho otravuje 'feministická politika' Lindeové, čímž vnesl do jednání hodně dramatu," uvedl další diplomat, který zároveň popisoval velmi napjatou atmosféru na setkání. Kvůli ní se mnozí spojenci rozhodli raději mlčet, aby uklidnili situaci.
"Snažili jsme se pochopit, co náš turecký kolega chce - víte, co opravdu chce," řekl diplomat, který kvůli citlivosti tématu stejně jako ostatní hovořil pod podmínkou anonymity. "Bylo to trapné," dodal.
Hlavními požadavky Ankary jsou, aby severské země zastavily podporu kurdských militantních skupin přítomných na svém území a zrušily zákazy prodeje některých zbraní do Turecka.
Turecký diplomatický zdroj uvedl, že Çavuşoglu prezentoval postoj Turecka uctivě, a odmítl údajné tvrzení Lindeové, že turecký nesouhlas se vstupem je způsoben feministickou zahraniční politikou Švédska.
"Její komentáře nepomáhají švédské kandidatuře do NATO. Naopak prohlášení od Finska jsou pečlivě připravená," uvedl zdroj. Švédské ministerstvo zahraničí na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo.
Obě severské země v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu podaly dnes žádost o vstup do NATO. Krok se setkal s chladným přijetím ze strany Ruska, které tvrdí, že hrozba rozšiřování NATO byla hlavním důvodem, proč poslalo vojáky na Ukrajinu.
Zatímco náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že vstup Finska a Švédska do NATO je "vážnou chybou" s "dalekosáhlými důsledky", prezident Vladimir Putin v pondělí uvedl, že jejich žádost o vstup do NATO nepředstavuje pro Rusko přímou hrozbu.
Mrzutá nálada na sobotním jednání byla o to překvapivější, že diplomaté ještě na začátku května agentuře Reuters sdělili, že všech 30 členských států podporuje vstup Finska a Švédska do aliance kvůli bezpečnostním výhodám, které by tento krok přinesl.
Spojenci z NATO chtěli dokončit vstup v rekordně krátkém čase a tím upevnit svou pozici ve vztahu k Rusku. V pondělí nicméně Erdogan prohlásil, že švédská a finská delegace ani nemusí jezdit do Ankary, jak se původně původně plánovalo.
Prezidentova kancelář dnes uvedla, že klíčový Erdoganův poradce hovořil s kolegy ze Švédska, Finska, Německa, Spojeného království a Spojených států. Pokrok v jednáních je podle ní možný pouze v případě, že budou splněna turecká očekávání.
Jiný zdroj agentury obeznámený se situací poskytl povzbudivější hodnocení současného stavu. Podle něj rozhovory se Švédskem byly pozitivní a otevřely dveře pro návštěvy delegací příští týden. Dnešní telefonické rozhovory se přesto uskutečnily až po pěti dnech snah Finska a Švédska o kontakt s Erdoganovou kanceláří, dodal zdroj s tím, že "to vše kalí vodu, ale nebrzdí to celkový plán přistoupení".
Ankara tvrdí, že zákaz vývozu zbraní - přijatý skandinávskými zeměmi v reakci na vojenský vpád Turecka do severní Sýrie namířený proti kurdským ozbrojencům v roce 2019 - je pro budoucí členy bezpečnostního paktu nevhodný.
Turecká státní televizní stanice TRT uvedla, že Švédsko a Finsko neschválily žádost Turecka o vydání 33 osob s údajnými vazbami na skupiny, které Ankara považuje za teroristické.
Předseda zahraničního výboru švédského parlamentu Kenneth Forslund uvedl, že by se mohlo najít řešení, ale v jiných oblastech. "Že by Švédsko začalo vyhošťovat lidi, kteří nejsou považováni za teroristy podle seznamu teroristů Evropské unie, je naprosto nemyslitelné," řekl.
Diplomaté v evropských hlavních městech říkají, že už dříve zažili Erdoganovo diplomatické balancování na hraně, které nakonec vedlo k dohodě. Turecko - nepředvídatelný, ale strategicky klíčový spojenec NATO - pod Erdoganovým vedením prosazuje nezávislou zahraniční politiku, ale zůstává velkým přispěvatelem do misí NATO.
Nové napětí mezi Washingtonem a Ankarou přichází právě ve chvíli, kdy se zdálo, že se po pěti letech rozporů v otázce Sýrie, sbližování Turecka s Moskvou a omezování práv a svobod v zemi začaly vzájemné vztahy zlepšovat.
Zdroj blízký procesu uvedl, že Çavuşoglu na veřejnosti zaujímá tvrdý postoj, na který tlačí Erdogan. Existuje však riziko, že zahraniční spojenci Turecko izolují, pokud Ankara zajde příliš daleko. Erdogana čekají v polovině roku 2023 volby a jeho výpady proti Evropě nahrávají domácím nacionalistickým náladám.
Spojené státy stále věří v řešení. Šéf americké diplomacie Antony Blinken na nedělní tiskové konferenci řekl, že rozhovory o neshodách mezi Tureckem, Finskem a Švédskem pokračují. "Pokud jde o proces členství, jsem zcela přesvědčen, že dosáhneme shody," řekl.
Související
Erdogan vstřebává porážku. V čele Ankary a Istanbulu bude opozice
Turecko sčítá hlasy ve volbách. Erdoganův favorit ztrácí
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 37 minutami
Lavrov odhalil podlost Ruska. Teď chtějí Charkov, kvůli pohybující se „sanitární zóně“
před 54 minutami
Čech prosazuje v Bruselu návrh, který by mohl přitížit Ukrajině
Aktualizováno před 1 hodinou
Čaputová pochválila Slováky za sbírku na munici pro ukrajinskou armádu
před 2 hodinami
Smrtící útok medvěda na Slovensku. V blízkosti lidí napadl býka
před 2 hodinami
Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité
před 3 hodinami
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
před 3 hodinami
Jste Chamberlain nebo Churchill? Napětí v americkém Kongresu roste
před 4 hodinami
Napadení v ubytovně v Praze. Cizinec utrpěl zranění, případ šetří policie
před 4 hodinami
Zimní počasí pokračuje. V noci bude mrznout, sněžení se přesune do Beskyd
před 5 hodinami
Na Ukrajině zahynul ruský válečný reportér deníku Izvestija
před 5 hodinami
Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu
před 6 hodinami
USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku
před 6 hodinami
Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují
před 7 hodinami
Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety
před 7 hodinami
VIDEO: Tragédie u soudu s Trumpem. Muž se zapálil, incident vysílala CNN
před 8 hodinami
Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem
před 9 hodinami
Počasí: Zima udeřila v plné síle. Na Šumavě spadlo přes 20 centimetrů sněhu
před 11 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu zimu. Místy napadne sníh
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
Evropská unie připravuje 14. balík sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi proti Ukrajině. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na vysoce postaveného představitele EU.
Zdroj: Libor Novák