Hlavní navigace

Kdo má šanci hlídat ČT? Ajťák, lovec hoaxů nebo zkušení novináři

19. 5. 2022
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

 Autor: Česká televize
Poslanci vybrali patnáct lidí, kteří mají šanci na místo v Radě České televize. Ta bude příští rok rozhodovat, kdo se stane generálním ředitelem.

Sněmovna se na začátku června znovu pokusí zaplnit volná místa v Radě České televize. Kontrolní orgán veřejnoprávního média je neúplný. Místo patnácti lidí jich v něm zasedá jenom deset. Televizi přitom čeká ekonomicky složité období a volba generálního ředitele. Doplnění televizní rady mají proto poslanci jako jednu z priorit. Tentokrát by se neměla volba radních na ničem zaseknout.

V úterý 17. května 2022 vybral sněmovní volební výbor celkem 15 finalistů ze všech lidí, kteří se přihlásili na celkem pět volných míst. Tři uchazeči mají šanci nahradit v Radě České televize odvolanou ekonomku Hanu Lipovskou. Zbylých dvanáct kandidátů se uchází o možnost zaplnit místa uvolněná po vypršení mandátů jejich předchůdců.

Letos zvolení členové Rady České televize budou ve funkci zřejmě až do roku 2028. Vláda sice chystá změnu způsobu volby mediálních rad, tato novela je ale momentálně u ledu a není jisté, kdy bude znovu na stole. Je také možné, že zvažované rozdělení volby radních mezi sněmovnu a Senát neprojde vůbec. Naráží totiž na některé právní překážky.

Do finále na místo po Haně Lipovské (mandát do 27. května 2026) se dostali:

Co se dozvíte v článku
  1. Jakub Končelík
  2. Ladislav Mrklas
  3. Jan Svačina
  4. Luboš Beniak
  5. Vratislav Dostál
  6. Bohuslav Fliedr
  7. Vlastimil Ježek
  8. Bohumil Kartous
  9. Kamil Machart
  10. Jan Mikuláštík
  11. Karel Novák
  12. Milada Richterová
  13. Tomáš Řehák
  14. Petr Šafařík
  15. Jiří Voráč

Jakub Končelík

Ředitel Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, expert na analýzy mediálních obsahů. Za základní nástroje Rady ČT považuje pravomoc schvalovat rozpočet, pravomoc kontrolovat využívání finančních zdrojů a pravomoc rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele. Naopak radní by neměli mluvit do programové skladby a personální politiky České televize. „Jasně, všichni můžeme mít nějaký názor na Václava Moravce nebo přítomnost baletu v programovém schématu, ale to nepatří do toho, o čem rada rozhoduje,“ řekl poslancům při veřejném slyšení. „ČT své úkoly v rámci mantinelů, jaké má, plní relativně dobře. Chceme po ní stejnou práci za tři čtvrtiny prostředků, které jsme jí definovali v roce 2008,“ podotkl také. V roce 2016 neúspěšně kandidoval na generálního ředitele Českého rozhlasu.

Ladislav Mrklas

Politolog a spoluzakladatel vysoké školy CEVRO Institut, která je spojena s politiky ODS. Zabývá se výchovou k odpovědnému občanství na školách. „Výchova k občanství je zásadní věcí i pro Českou televizi, vnímám tam velký dluh českého vzdělávacího systému. Česká televize je médium, které má obrovskou sílu a obrovské prostředky, jak zpracovat tato nelehká témata. Není to jenom nějaká znalost ústavního systému, jak funguje demokracie, ale také mediální a finanční gramotnost, kritické myšlení. Jinými slovy: příprava člověka na to, aby v životě nenaletěl žádným šmejdům,“ řekl poslancům. V letech 1998 až 2002 byl tajemníkem sněmovní mediální komise, z první ruky tedy viděl změny zákonů i tehdejší dramatické dění v České televizi i v televizi Nova. ČT by podle Mrklase měla být podrobena dohledu NKÚ. Mělo by být rozklíčováno, jakým způsobem financování ČT funguje, pak bude správná doba se bavit, jak model jejího financování případně upravit. „Když si vzpomenu na některé etapy covidové krize, nebyla úplně vyvážená. Místy byla velmi alarmistická a dopřávala sluch lidem s velmi vyhraněnými názory,“ dodal.

Jan Svačina

Skoro čtyři desítky let se jako filmový a televizní kritik zabývá praktickou a teoretickou stránkou televize. Díky tomu má povědomí o minulém i současném kontextu televizní tvorby. Kritiky, recenze a sloupky vydává v řadě českých periodik. Je členem odborné poroty cen Trilobit. Rovněž byl členem Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj kinematografie. V roce 1972 si při skoku do vody zlomil krční páteř. Od té doby je kvadruplegik, při svém představení před poslanci zdůraznil, že by si lidé s handicapem zasloužili svého zástupce v Radě ČT. Patří mezi několikanásobně neúspěšné kandidáty do Rady ČT, proto při veřejném slyšení poslancům řekl, že si nemyslí, že bude zvolen.

Finalisté na plnohodnotné mandáty do roku 2028:

Luboš Beniak

Novinář, moderátor a manažer, bývalý šéf Reader's Digest Výběr pro střední Evropu. V letech 2014 až 2020 zasedal v Radě České televize. „Česká televize by měla existovat jako silná a významná mediální a kulturní instituce. O dozorování ČT by se měli ucházet lidé, kteří mají tento názor, kteří tam nejdou proto, aby tu Českou televizi zbořili, ale aby jí pomohli stát se lepší, významnější, relevantnější pro její diváky,“ řekl poslancům. Varoval, že se blíží bod zlomu, protože výše televizního poplatku se nezvedla od roku 2008, navíc je vysoká inflace a rostou mzdové náklady. „ČT začala omezovat výrobu z finančních důvodů, což je logické, nemůžou začít natáčet něco, na co prostě nemají peníze, a tím pádem bude taky neudržitelný počet zaměstnanců. Nepochybně budou muset začít propouštět,“ nastínil Beniak. „Určité navýšení poplatků by bylo namístě. Ať zvedne ruku ten, komu se od roku 2008 nezvýšil příjem,“ vyzval poslance. „Pod současným vedením se za těch téměř jedenáct let Česká televize velmi vylepšila. Na to, že působí na tak malém trhu, dokáže dělat velmi dobré věci,“ uzavřel.

Vratislav Dostál

Novinář, politický reportér a komentátor serveru Info.cz. Člen Rady České televize v letech 2014–2020. „Nejzásadnější věcí je financování ČT. O jedné věci jste mluvili, to je navýšení koncesionářského poplatku a jeho indexace. Já bych ještě zmínil nutnost změny definice poplatníka, protože ta současná je zastaralá. Já myslím, že by to měl být každý dospělý člověk, protože každý dospělý člověk používá internet,“ apeloval na poslance. „Pokud v letošním nebo příštím roce nebude poplatek zvýšen, tak ČT bude muset šetřit na některém ze svých programů. Jednou z cest je šetřit na výrobě, budou se propouštět lidi, bude se vysílat víc repríz, případně se budou pořady nakupovat. Čeká nás debata, kde šetřit: na Déčku, na sportovním vysílání? Nezruší se dokonce sportovní kanál?“ upozornil. Na zpravodajství by nešetřil, naopak by investoval do regionálního vysílání. Česká televize podle něj dlouhodobě a výhledově bude mít obrovský problém s generací diváků mezi 15 a 35 lety. „Jsou naučení a zvyklí konzumovat obsah jiným způsobem, než jak vypadá televize dnes,“ varoval.

Bohuslav Fliedr

Novinář, hudebník, zakladatel Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku. Neúspěšně kandidoval do Senátu za koalici STAN a KDU-ČSL, není ale členem žádné strany. Žurnalistiku studoval na Institutu Roberta Schumana v Bruselu. Osm let pracoval v České televizi, dalších pět let s ní externě spolupracoval. „Znám práci před kamerou i za kamerou, dělal jsem dramaturga diskusních pořadů i dokumentárních filmů,“ představil se poslancům. „V téhle zvláštní válečné dezinformační době považuji televizi za takové rodinné stříbro. Má-li si tahle země uchovat sociální smír, nemáme-li se rozhádat, tak bychom si až žárlivě měli střežit veřejnoprávní média a z nich především Českou televizi, která má asi největší vliv na lidi,“ je přesvědčen Fliedr. Pokrytí konfliktu na Ukrajině podle něj ukázalo, jak kvalitní novináře ČT má a dokáže je vychovávat. „Je mi líto odchodů některých dobrých novinářů v minulosti. Při dobré vůli a určité moudrosti dotyčných vedoucích pracovníků odcházet nemuseli. Když ale někdo odejde a založí DVTV, která z mého pohledu odvádí dobrou práci, tak mě těší, že ti, co odešli, nepromarnili svůj profesní život, ale dali mu novou kvalitu,“ poznamenal.

Vlastimil Ježek

Bývalý ředitel Českého rozhlasu a Národní knihovny, jedna z osobností studentského stávkového hnutí v listopadu 1989. Neúspěšně kandidoval do Senátu za KDU-ČSL. „Zvolit špatně generálního ředitele znamená uvrhnout ČT do několikaměsíční velmi nepříjemné agónie,“ řekl Ježek. „Se současným rozsahem služeb vydrží Česká televize zhruba rok až rok a půl,“ upozornil poslance. Nelíbilo by se mu, pokud by televize musela z ekonomických důvodů omezovat svou činnost. U televizních poplatků by navrhoval zavést automatickou valorizaci, ale myslí si, že to nikdy neprojde. Česká televize nemůže ignorovat sledovanost jako jeden z parametrů úspěchu. „Nikdo nechce vyrábět programy, na které se bude dívat zanedbatelný podíl populace. Vyvolalo by to otázky, zda je instituce potřeba, když ji skoro nikdo nesleduje. Třetina trhu, kterou má ČT, je velmi dobrý výsledek a uchovává velmi dobré postavení v mediálním sektoru,“ míní Vlastimil Ježek.

Bohumil Kartous

Publicista, ředitel Pražského inovačního institutu založeného pražským magistrátem v roce 2020. V médiích vystupuje jako mluvčí hnutí Českých elfů, které sleduje dezinformace v českém digitálním prostoru. „Jsem politicky nezávislý, nejsem vázaný na žádné médium, takže v tomto ohledu nemám žádný střet zájmů,“ zdůraznil. „Vím, že Česká televize je jedním z hlavních cílů dezinformací, protože se dostává velmi často do střetu s tezemi, které jsou součástí informačních psychologických operací, které se v digitálním prostoru České republiky vedou. A je tedy nutné Českou televizi určitým způsobem bránit,“ řekl poslancům. Přiklání se k zachování současného způsobu financování ČT. „Chtěl bych, aby zdroje, kterými disponuje, směřovaly tam, kde ČT něco tvoří, což znamená do původní tvorby a zpravodajství. A méně do toho, co tvoří ten druhý stupeň, to jakési ekonomické a provozní pozadí ČT,“ naznačil. ČT by se měla daleko více zaměřit na digitální formáty, už to není televize 20. století, je to digitální komplex, který musí reagovat na změny technologického charakteru. Nejslabším místem je podle něj cílová skupina 18–40 let.

Kamil Machart

Grafik, ilustrátor a nakladatel. Jeho rodinné nakladatelství vydává regionálně zaměřené publikace, tituly pro děti či příznivce historie. Věnuje se též knižní ilustraci, zejména učebnic a dětských knížek. Zasedá v berounském zastupitelstvu za Beroun sobě. „Česká televize dělá, co může, snaží se veřejnoprávní roli plnit i přes překážky, které jsou jí kladeny z politického spektra. Mohla a měla by ale dělat víc, procházíme turbulentní dobou, která by vyžadovala silné a sebevědomé médium. A na to jsou potřeba peníze,“ zdůraznil při veřejném slyšení před poslanci. Zpravodajství by nemělo počítat výskyt politických stran na minuty, ale zohledňovat relevanci vyjádření. V březnu 2022 neúspěšně kandidoval do Rady Českého rozhlasu. Dostal se sice do finále, ale poslanci upřednostnili historika Jaroslava Šebka.

Jan Mikuláštík

Patnáct let se profesně zabývá informačními technologiemi, z toho pět let IT bezpečností a tři roky se zabývá dezinformacemi. „To mě přivedlo k zájmu o Českou televizi. Považuji totiž veřejnoprávní média nejen za zcela zásadní instituci nejen v boji proti dezinformacím, ale za pilíř liberální demokracie,“ zdůraznil před poslanci. Upozornil na důvěryhodnost a sledovanost České televize. „Troufnu si tvrdit, že zpravodajské pokrytí války na Ukrajině, a to včetně uprchlické vlny u nás doma, bylo naprosto ukázkové. I díky němu většina obyvatel ruskou válečnou agresi odsuzuje a přijetí uprchlíků z Ukrajiny je až nečekané. Dovolím si proto tvrdit, že ČT jako celek naplňuje nejen literu, ale i smysl zákona o České televizi,“ zdůraznil. Kritizoval fungování Rady ČT pod vedením Pavla Matochy. Způsob, jakým jedná a rozhoduje, podle Mikuláštíka vytváří nepříjemnou atmosféru, která bude důležitým aspektem při rozhodování kvalitních kandidátů, zda se v příštím roce přihlásí do výběrového řízení na post generálního ředitele. V radě by chtěl vytvořit evidenci přijatých podnětů a stížností včetně možnosti jejich zadání přes webový formulář. Jednání rady by mělo být přístupné přes online videopřenos, v současné době je možné jenom audio. Jan Mikuláštík je řadovým členem KDU-ČSL. Apeloval na vyřešení současného podfinancování České televize. „Chápu, že to je citlivé téma, ale pokud chceme alespoň udržet současnou kvalitu služby, tak je navýšení koncesionářského poplatku nevyhnutelné,“ dodal.

Karel Novák

Bývalý šéfredaktor zpravodajství České televize a neúspěšný protikandidát Petra Dvořáka při volbě generálního ředitele v roce 2017. Před poslanci pochválil televizi za to, jak informuje o ruské invazi na Ukrajinu. Připomněl, že tradiční média včetně BBC čelí výzvám moderní doby, kdy se diváci přesouvají do internetového prostředí a uvažuje se o nových modelech financování. „Četl jsem článek jednoho mého bývalého kolegy, který dlouhou dobu působil v České televizi a který psal o tom, že z Kavčích hor se v publicistice line radikální liberalismus. Že to vysílání je přívětivější pro mladého liberála z metropole než třeba pro konzervativce středního věku z okresního města nebo levicového seniora žijícího na periferii. Je to sice určité zjednodušení, ale v souvislosti s tím, že podobným způsobem je vnímána ta britská BBC, je to věc, nad kterou by se mohla Česká televize zamýšlet,“ poznamenal. „Chtěl bych popřát České televizi, aby byla vnímána podobně, jako se mluvilo o BBC v jedné z bílých knih britské vlády. A sice jako o jedné z nejcennějších institucí národa. Česká televize prostě musí uchovávat kulturní odkaz, musí točit české programy a produkovat českou tvorbu,“ řekl Karel Novák.

Milada Richterová

Novinářka, dlouholetá rozhlasová redaktorka. V letech 2012 až 2018 byla členkou a místopředsedkyní Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kam ji nominoval poslanecký klub TOP 09. Většinu kariéry strávila v Československém a Českém rozhlase, s výjimkou let 1993–1995, kdy působila v tehdejší televizi Premiéra a soukromém rádiu Alfa. „Do televizní rady kandiduji, protože i nadále mediální sféru včetně veřejnoprávního rozhlasu a televize sleduji a zajímá mě jejich vývoj. Ale také kvůli přesvědčení, že i ty zkušenosti z takzvané velké rady budu moci uplatnit v té televizní, i přes rozdílnost zákonných kompetencí,“ vysvětlila. „Ráda bych také osobně zjistila, v jaké kondici Česká televize je a jak se jí daří hospodařit s prostředky, které má k dispozici. Zda je namístě, jak tvrdí někteří kritici, změnit její směřování,“ řekla. „Vzhledem k dlouhodobé působnosti ve veřejnoprávním rozhlase tady nikdo nemůže očekávat, že bych například při diskusi o budoucnosti rozhlasu a televize, kterou jinak považuji za legitimní a důležitou, stála na straně nějakých omezení, nebo dokonce zrušení veřejnoprávních médií v České republice,“ dodala.

Tomáš Řehák

Ředitel Městské knihovny v Praze, předseda Sdružení knihoven České republiky. Vystudoval teorii pravděpodobnosti a matematickou statistiku. „Nejsem mediální guru, jakkoliv jsem vyrostl mezi novináři. Nikdy jsem v médiích nepracoval. To, co naopak přináším, je poměrně solidní balík manažerských zkušeností,“ představil se poslancům. Neúspěšně se o pozici v radě ucházel už v březnu. Dvě desítky let řídí městskou knihovnu s pěti stovkami zaměstnanců. Stál u zrodu knihovního systému Koniáš, který převedl výpůjční systém do elektronické podoby. „Pokud se bavíme o fakticitě, tak tam dost dobře nelze hledat vyváženost, tam je třeba hledat objektivitu. Tam je třeba se snažit popisovat svět, jaký je. Zpravodajství má předkládat svět, jaký je. A musí být velmi dobře zřetelné, co jsou informace o světě a co jsou názory na to, jaký by svět měl být,“ podotkl. Osobnosti a politici vyjadřující se k veřejným záležitostem by měly mít ve vysílání vyvážený prostor.

Petr Šafařík

Šéfredaktor odborného časopisu Fórum sociální politiky, germanista. Externě vyučuje na Institutu mezinárodních studií FSV UK, kde se zabývá také předměty týkajícími se problematiky masové komunikace. Bývalý člen a předseda Rady Českého rozhlasu (zasedal v ní v letech 2011–2012 a 2012–2018). Po nabourání e-mailových schránek politiků ČSSD v roce 2016 se na extremistickém webu objevily čtyři zprávy údajně podepsané Petrem Šafaříkem, v nichž informoval tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku o volbě generálního ředitele Českého rozhlasu. Radní se od jejich autorství distancoval a prohlásil je za neautentické. Rada ČT by podle něj měla důsledněji hlídat dodržování Kodexu ČT, například při živém vysílání. Citoval sprostá slova z pořadu Máte slovo z 28. dubna, která moderátorka nechala bez jakékoliv reakce. Před poslanci vyjádřil pochybnosti, jestli má televize vyrábět tolik kriminálek a pořadů o vaření. Nelíbí se mu, že si televizní radní na vyřizování stížností najali externí výpomoc. „I při jejich odměnách by to měli zvládat sami,“ namítl Šafařík.

BRAND24

Jiří Voráč

Filmový historik, univerzitní profesor, bývalý člen Rady České televize (2003–2009). „Zakládal jsem v Brně na Masarykově univerzitě tamní katedru filmové vědy, kterou jsem léta řídil. Nyní působím na uměleckých školách na Slovensku a v Praze. Kromě toho působím také jako expert Státního fondu kinematografie nebo Slovenského audiovizuálního fondu,“ představil se poslancům. „Jako případný člen rady bych se rád zaměřil na jeden z aspektů, který není příliš často reflektován, a to je problematika regionálních studií – jak v oblasti programu, tak v oblasti řízení. Řekl bych, že v dnešní době je ten model, který byl nastolen v 90. letech, už přežitý. Neodpovídá moderním trendům veřejnoprávních televizí v Evropě. Ten model je příliš centralizovaný a podíl regionálních studií, který je daný zákonem, je plněn namnoze formálně. Domnívám se, že regionální studia by měla získat vyšší míru samostatnosti. Měla by mít možnost lépe a efektivněji využívat svůj kreativní potenciál. Často se dnes stává, že ten podíl daný zákonem, což je 20 %, se řeší reprízami v nesledovaných časech,“ popsal své klíčové téma. „Televize veřejné služby je nezastupitelné médium, je to jeden z pilířů demokracie, a to zvláště v dobách tak velkých společenských procesů, jaké zažíváme,“ upozornil.

O nových členech Rady České televize by měli poslanci rozhodnout tajným hlasováním pravděpodobně 3. června 2022.

Koho byste zvolili do Rady České televize?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).