Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Metallica přivezla do Letňan hity, thrashovou nostalgii a plameny

Metallica v rámci akce Prague Rocks, 22. 6. 2022, Letiště Letňany, Praha foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Recenze
Půldenní festival Prague Rocks přivezl na letiště v pražských Letňanech špičku tvrdé muziky. Programu vévodila Metallica, zahráli i Five Finger Death Punch, Steel Panther a Red Fang. Dorazilo necelých 60 tisíc lidí.
  11:56

Rockoví fanoušci mají letos žně - po dvou hubených letech najednou nevědí, kam skočit dříve. Hráli tu Rammstein, Tool a teď, v rámci necelého týdne, Guns N’Roses, Iron Maiden a ve středu také Metallica, která dominovala nabité soupisce.

V Letňanech se hrálo už od druhé odpolední a vedro bylo k posluchačům opět nekompromisní. I přesto se ke čtvrté hodině, když svůj set odstartovalo první velké jméno programu Red Fang, dokázala plocha slušně zaplnit. Jejich intenzivní a se zápalem podaný stoner rock tak měl velmi solidní odezvu.

Z úplně jiného soudku byli Steel Panther. Ti se v žádném případě neberou vážně a ve své tvorbě cíleně zesilují a parodují veškerá klišé glam metalu a zpívají, o čem taky jiném, než o holkách a sexu. Většina kapel se naučí česky pozdravit, tihle muzikanti z Los Angeles se důkladně našprtali hned několik peprných výrazů. Jejich set byl praštěný, naivní, ale proklatě zábavný, vtipný a ani na okamžik se nebral vážně.

Five Finger Death Punch dokázali překonat své démony a stali se jedním z největších jmen moderního metalu. Hrubá, neotesaná hudba, v níž ale zbylo místo na melodie, naživo jak se patří nakopávala. Tady si chválu zaslouží i zvuk, průzračný, ale důrazný i hutný, neskrývající nic podstatného – hlavně tedy sytý vokál charismatického frontmana Ivana Moodyho.

Oproti původnímu rozpisu svůj hrací čas zhruba o deset minut zkrátili, i tak to bylo výborné vystoupení. Five Finger Death Punch je přesně tím typem kapely, která naživo vyloženě rozkvétá, sytí se energií publika a to je motivuje ke skvělým výkonům. Teď ještě najít recept, jak přesně tuhle energii otisknout i do studiových nahrávek…

Existuje vůbec v rámci tvrdé kytarové muziky větší jméno než Metallica? Formace, kterou podle názvu zná snad každý a hit Nothing Else Matters dovede zabroukat i ten, kdo se jinak kytarám vyhýbá, byla pochopitelně hlavním tahákem celého programu.

Čtveřice James Hetfield, Lars Ulrich, Kirk Hammet a Robert Trujillo je dnes kategorie sama pro sebe, v rockovou instituci se proměnila s vydáním pověstného „Černého“ alba a dnes už by pohodlně mohla jet na setrvačník. Nicméně, alba stále točí (a vůbec ne špatná) a svět brázdí bez ustání – když už jim nehází do plánů vidle covid. A přílišnému zakonzervování se brání i na svých koncertech.

Pánové jsou si moc dobře vědomi toho, že jsou to právě jejich fanoušci, tedy rodina, jak Hetfield několikrát poznamenal, kdo je dostal až na vrchol a stále je tam drží. Koncert tak začali ne jak by se dalo čekat na odtažitě velké stage, ale přímo v obklopení fanoušků na předsunutém mostě ve tvaru písmene U.

Tady, doslova na dosah ruky s diváky, odehráli nekompromisní trojici Whiplash, Creeping Death a Enter Sandman. Nesmírně razantní začátek trochu kazil poněkud nepřehledný zvuk, vše se ale srovnalo na hlavní scéně a až do konce vše v tomto ohledu běželo jako na drátkách.

Setlist míchal koncertní tutovky Sad But True, For Whom The Bells Toll, Fade To Black a „povinnou“ Nothing Else Matters, s relativně novými kusy. Při Moth Into Flame došlo na plameny, které by se neztratily ani u německých pyromanů Rammstein, zkoušku časem ustála Dirty Window z proklínané desky St. Anger i hutná Cyanide.

Pro oddané posluchače tu pak byly archivní thrashové hymny jako Trapped Under Ice, Seek & Destroy či Damage, Inc. Nepříliš šťastnou volbou se ukázala být poněkud nevýrazná No Leaf Clover, při níž koncertu poněkud „spadl řetěz“, spolehlivě ho však nahodila hned následující Sad But True a pak už americká formace na tempu a intenzitě nepolevila.

Metallica je instituce, to je bez pochyby. V rámci této doby si ale našla cestu, jak dát fanouškům koncerty, které nepůsobí jen jako hitový kolovrátek. I po více než čtyřiceti letech na scéně je Metallica životná a opravdová až dost.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...