Jeden z největších politických pomníků bývalé vlády ČSSD a ANO má být nenávratně svržen. Zavedení elektronické evidence tržeb přitom stálo miliardy korun. Výdaje za samotný systém zaplatil stát, restauratéři, hoteliéři a obchodníci pak investovali do speciálních pokladních zařízení. Právě podnikatelé chtějí, aby EET zůstala zachována. Ovšem na dobrovolné, a nikoli povinné bázi, což by podle odhadů ministerstva financí přišlo až na 100 milionů korun ročně.
O úplný zánik digitálního nástroje proti daňovým únikům usiluje stávající vládní koalice Spolu a Pirátů se STAN. Návrh na zrušení zákona ke konci roku nyní protlačila Poslaneckou sněmovnou prvním kolem.
Pro dobrovolnou EET je Svaz obchodu a cestovního ruchu. Za připojení k systému žádá bonusy jako například možnost odkladu daňových povinností o tři měsíce. „Bonusem by mohlo být i jasné navázání dotačních a kompenzačních mechanismů právě na data z evidence, jak oborové svazy požadovaly třeba u náhrad souvisejících s pandemií koronaviru,“ řekl šéf svazu Tomáš Prouza.
Debatu o zneužívání hotovosti by podle Prouzy vyřešil rychlejší přechod na elektronické platby. „Ideálně by každý podnikatel měl zákonem danou povinnost nabídnout zákazníkovi kromě platby v hotovosti i platbu kartou nebo bankovním převodem,“ dodal.
Úplné zrušení online evidence tržeb nechce ani Asociace českého tradičního obchodu. Její předseda Pavel Březina je přesvědčen, že systém vedl k efektivnějšímu potírání šedé ekonomiky a přinesl pozitiva pro firmy i zákazníky. „Nyní se místo využívání moderních digitálních nástrojů diskutují takové nesmyslné nápady, jako jsou kontroly marží obchodníků. Někteří naši členové EET dále používají,“ uvedl Březina.
Podobně argumentuje i Hospodářská komora, podle níž elektronické pokladny stále využívají desítky tisíc subjektů. „I jim samotným zvýšila EET tržby, protože občas dochází ke konfliktům mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který realizuje svoje obchody v provozovně zaměstnavatele. To systém odhalí,“ řekl Ladislav Minčič z komory.
Výhody pro poskytovatele stravovacích a ubytovacích služeb ani pro maloobchodníky a velkoobchodníky, kteří by byli k EET dobrovolně připojeni, však odmítá ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Skutečně neexistuje žádný bonus, který by mohl stát podnikatelům využívajícím elektronické pokladny nabídnout,“ tvrdí. Podle Stanjury může daňová správa sledovat pomocí systému pouze část příjmů firem, ale nezíská přístup k jejich výdajům. „Proto je nelze vyřadit ani z možnosti daňových kontrol,“ podotkl.
Z údajů rezortu financí plyne, že vybudování EET stálo zhruba půl miliardy korun, další dvě a půl miliardy si vyžádal provoz systému od spuštění v prosinci 2016. Ministerstvo odhaduje, že fungování EET na dobrovolné bázi by spolklo 80 až 100 milionů korun ročně. Z toho náklady na software vycházejí asi na polovinu.
Bývalá šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) kritizuje vládu za to, že zrušením systému obere státní rozpočet každoročně o 13 miliard korun. „Elektronická evidence tržeb jako hospodářsko-politické opatření jednoznačně splnila očekávání,“ míní. „U podnikatelů dojde k opětovnému obnovení nekalé konkurence a šedé ekonomiky. Na zrušení EET budou biti ti poctiví,“ varuje.
Jenže skutečný efekt systému pro příjmovou stranu státního rozpočtu nebylo možné nikdy přesně vyčíslit, částka uváděná exministryní je odhad. „Přínosy a výnosy EET nelze exaktně spočítat. Navíc bylo potřeba přijmout na tři stovky zaměstnanců pro obsluhu systému a vyhodnocování dat. Řádu několika miliard korun pak dosáhly náklady podnikatelů na nákup elektronických pokladen a jejich provoz,“ uvedl Michal Bláha, šéf projektu Hlídač státu, který slouží jako veřejná kontrola státních a veřejných institucí.
Vynaložení státních i soukromých peněz představovalo podle Bláhy velký náklad, který s sebou systém přinesl. Na prodeji pokladen, programového vybavení a jeho aktualizacích profitují mimo jiné mobilní operátoři.
Čtyři fáze elektronické evidence tržeb, poslední dvě zůstaly u ledu
– 1. vlna od 1. 12. 2016
Stravování, pohostinství a ubytování. EET začala platit v restauracích, jídelnách a dalších provozovnách se zázemím, nikoli v zařízeních, kde prodávali jídlo do ruky nebo s sebou. Evidence se začala vztahovat také na hotely, kempy, penziony či na ubytovny
– 2. vlna od 1. 3. 2017
Elektronické pokladny musely začít používat všechny maloobchodní a velkoobchodní provozovny.
– 3. vlna, původně měla být spuštěna 1. 3. 2018
Fáze měla zahrnout stánkový prodej, zemědělce, dopravce a profese, jako jsou řezníci, pekaři, cukráři a také automechanici či kominíci. Do této vlny měli spadat i lékaři a veterináři a dále advokáti, notáři a účetní.
– 4. vlna, původně měla být spuštěna 1. 6. 2018
Poslední fáze EET měla platit pro výrobní a zpracovatelská odvětví, firmy opravující stroje, různá zařízení a také počítače pro domácnosti. Poslední vlna se měla dotknout i stavebních činností, jako jsou elektrikáři, malíři a další řemeslníci.
