Valašské Meziříčí - Oficiální web města

„Jsem členem spolku, který si říká Valašská garda, od svých 26 let a zabýváme se napůl historickým šermem i stále oblíbenějším LARPem. Stát se členem této skupiny pro mě bylo rozhodnutím téměř okamžitým, po zhlédnutí představení, kostýmů a seznámení se s členy,” prozrazuje na úvod Matouš Mareček a rovnou pokračuje: „V našem spolku nejsou jen muži, ale jsou mezi námi zastoupeny i ženy a případně i zvířata, která mají epizodní role. Spousta lidí vlastně netuší a neví, co si pod LARPem představit. Je to divadlo v dobových kostýmech, nemá jasnou dějovou linku a postupně se teprve jeho hra a děj vyvíjí. Každý hráč má přidělenou roli nějaké postavy, kterou během hry ztvárňuje, podobně jako herci na divadle. Oproti divadlu však nehrají hráči pro diváka, ale pro sebe samé a své spoluhráče. Každá postava má vytvořený charakter, podle kterého za ni hráč jedná, a své herní cíle, kterých se v rámci této role snaží dosáhnout. Vzájemnými rozhovory, interakcí a hereckou improvizací pak hráči společně rozvíjejí příběh. Rozuzlení celého příběhu obvykle není pevně stanoveno a je tedy zcela na hráčích, jak se rozhodnou herní situace v rolích vyřešit a ukončit.”

Své představení veřejnosti plánují divadelníci i rok dopředu. „Vždy se snažím představení skloubit i s prací na chirurgickém oddělení tak, aby herectví nezasahovalo do mých služeb a povinností,” říká Matouš Mareček, který je na oddělení chirurgie se svým kolektivem velmi spokojený.

Tento netradiční koníček plný improvizace nemá ale daleko ke zranění, obzvlášť při předvádění nejrůznějších soubojů. "Snažíme se o férové střetnutí bez nějakých záludností či negativních emocí. Pokud se však na bojišti chová někdo nefér, je následně rozhodčím okamžitě vyloučen. Nicméně těchto situací je velice málo a vždy se snažíme o ohleduplnost vůči sobě navzájem. I to je smysl těchto her,” vysvětluje Matouš, který zároveň zve zájemce, aby přišli na některé z následujících představení, během něhož se mohou aktivně zapojit nebo se dokonce stát členy Valašské gardy. 

A setkal se již sám s nějakým zraněním, které musel jako zdravotník řešit? „Ano, stalo se to během boje. Do příjezdu rychlé záchranné služby jsem pomáhal protihráči s první pomocí při poranění dolní končetiny tak, aby byl pacient předán zdravotní posádce ve stavu, který umožnil okamžitě jeho odvoz do nemocnice,” prozradil zkušený zdravotník.

Nicméně tyto hry jsou primárně o zábavě a setkávání. „Jezdíme různě po koutech České republiky, a zúčastňujeme se soutěží jako Helmův žleb, nebo obdoby turnajů, jaké jsou známé z filmů jako Pán prstenů či Hry o trůny. Netradiční záliba ve středověkých bojích však musí jít ruku v ruce i se znalostmi z historie. Stále se zabývám historií, která mě neskutečně baví. Při výběru povolání jsem stál na prahu rozhodnutí, zda se chci stát učitelem dějepisu nebo zdravotníkem. Vyhrála druhá volba, ale právě tyto turnaje a zápasy mě naplňují právě z pohledu historie a dějepisu,” říká rozhodně Matouš Mareček, který na otázku, zda se baví se o své zálibě v LARPu i se svými kolegy na oddělení v Nemocnici AGEL Valašské Meziříčí odpověděl: „V době pandemie jsem pracoval na našem covidovém oddělení. Tam byla možnost seznámit i své spolupracovníky s mým netradičním koníčkem, nicméně měl jsem na oddělení pacientku, která ve své léčbě a v nemožnosti návštěv hledala nový způsob zábavy. Povykládal jsem ji o LARPu, o Valašské gardě a byla z toho velmi nadšená a unešená,” říká hrdě Matouš s tím, že i vlídné slovo, pobavení, seznámení druhého s novými věcmi má velmi dobrý vliv na psychiku pacientů a jejich následné uzdravení.

Je tedy právě LARP moment, kdy dokáže Matouš vypnout a aktivně relaxovat? „Stoprocentně ano. Je to opravdový balzám pro duši. Aspoň pro tu mou. Práce, kterou vykonávám, je opravdu fyzicky i psychicky náročná. V žertu vždy říkám, že někteří sbírají známky, jiní zase pečou a já „mlátím“ lidi štítem po hlavách. Samozřejmě bez zranění,” říká s nadsázkou a úsměvem Matouš Mareček.

Zaslal:

Adam Knesl

PR manažer