Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral agendu své zástupkyni Monice Šimůnkové. Ta má přitom také mandát od Poslanecké sněmovny jako on. Křeček zrušil její veškerá podpisová práva. Tvrdí, že důvodem je nedůvěra ve spolupráci i manažerská selhání zástupkyně.

Stalo se tak tři dny poté, co Senát odsouhlasil usnesení, že je Křeček xenofobní, a odsoudil jeho výroky vůči menšinám nebo uprchlíkům. Šimůnková mluví o šikaně a tvrdí, že se k ní Křeček po celou dobu vzájemné spolupráce choval s despektem a označoval ji za aktivistku. 

 „Základním předpokladem úspěšné spolupráce je vůle a snaha všech zúčastněných se domluvit. A tuto vůli jsem bohužel ze strany paní zástupkyně necítil a necítím. Věcné diskuse nejen se mnou, ale i v širším kolektivu právníků kanceláře doprovází na její straně ostražitost a nedůvěra. V takové atmosféře pak spolupráce logicky stojí všechny zúčastněné značné úsilí,“ uvedl Křeček v reakci na dotazy HN. 

Podle něj provází práci zástupkyně lidské i manažerské komplikace, proto jí odebral dříve svěřenou agendu. „Stále samozřejmě zůstane mou zástupkyní ve smyslu zákona a bude mě zastupovat v době mé nepřítomnosti. Případně ji mohu pověřit řešením jednotlivých úkolů,“ uvedl Křeček.

Šimůnková s ním nesouhlasí a nyní řeší, jak se k celé situaci postaví. „Jsem v šoku, považuji to za špatný krok pro celou instituci. Vyprázdnil tím úplně pozici zástupce, který měl vždy půlku agendy, on sám nemůže vše zvládnout,“ říká Šimůnková s tím, že se dlouhodobé spory s Křečkem snažila zatajovat, aby nepoškozovala instituci. „Jeho výroky ale odrazovaly menšiny, aby se na nás obracely. Volaly mi mnohdy, že nemají kvůli jeho xenofobním výrokům zájem. I já jsem se potýkala se šikanou, bral mi rozšetřené případy, označoval mě za aktivistku bez životních zkušeností,“ dodává Šimůnková. 

S postupem ombudsmana nesouhlasí ani vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní by měla zasáhnout vláda a rozhodnutí zvrátit. „Paní Šimůnková byla do pozice jmenována transparentním procesem, má odbornou erudici pro to, aby v této roli mohla své závazky řádně vykonávat. Velmi dobře se mi s ní na řadě agend spolupracuje,“ říká pro HN zmocněnkyně. Podle ní by se situací měla zabývala vláda.

Podle zdrojů z úřadu souvisí Křečkova aktivita přímo se senátním usnesením. Křeček si podle informací HN myslel, že Šimůnková senátorskou akci iniciovala.

„Veřejný ochránce práv ve veřejném prostoru dlouhodobě a opakovaně pronáší předsudečné a xenofobní výroky, které mohou ve svém důsledku odrazovat oběti diskriminace vyhledávat pomoc v rámci působení veřejného ochránce práv,“ uvádí se v usnesení, které prosadil předseda senátorského klubu Senátor 21 a Pirátů Václav Láska. Podle něj jsou Křečkovy názory neztotožnitelné a nesouladné s posláním, které úřad ombudsmana má. „Je to uražená reakce na usnesení Senátu, dovozuji to i z toho, jak reagoval na plénu. Měl co dělat, aby nám senátorům nevynadal, byl agresivní. Je to dětinské vyřizování si účtů,“ říká Láska. 

Neziskové organizace Křečkův postup kritizují. „Panu Křečkovi bohužel chybí kolegialita i respekt zejména k jinému názoru. Žije v neudržitelném konceptu, že je vlastník nějaké obecně platné pravdy, kterou koriguje názory ostatních,“ říká ředitelka Otevřené společnosti Marta Smolíková. 

Podle advokáta Tomáše Nahodila je navíc Křečkův krok v rozporu se smyslem zákona, kterým byl úřad ombudsmana zřízen. „Ve vrcholném vedení úřadu jsou dvě osoby, protože se od počátku vědělo, že bude jeho záběr obsáhlý a že není v silách jednoho člověka vše zvládnout,“ poukazuje Nahodil. Podle něj ve veřejné správě nedává smysl, aby byla zřízena zákonem nějaká funkce, ale pak někdo svévolně odebral její náplň.

„Zákon není formulován jednoznačně a jasně. Ale nedává smysl vykládat ho tak, že máte dva představitele volené sněmovnou, ale jednoho z nich fakticky degradujete na pouhého zaměstnance úřadu. Tedy člověka, který čeká na práci, kterou dostane, a podle pokynu ji provede,“ vysvětluje.