NATO nechce do války s Ruskem. Putin ho už ale změnil – a úplně jinak, než chtěl

Ohavný a brutální.

Těmito slovy světoví lídři zemí G7 na summitu v Německu odsoudili ruský raketový útok na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku. V době útoku v něm bylo podle prezidenta Volodymyra Zelenského tisíc lidí a počty obětí a raněných se počítaly na desítky.

Po více než čtyřech měsících války, kterou vede Rusko proti Ukrajině, se město na břehu Dnipru přidalo k dlouhému seznamu ukrajinských měst, jako jsou například Irpiň, Buča, Charkov a Mariupol, kde se podle všeho staly válečné zločiny.

Mnozí z lídrů nejvyspělejších zemí světa se po schůzce v Bavorsku dnes setkávají i v Madridu – na summitu NATO. Ten má nálepku nejdůležitějšího setkání Aliance od konce studené války. Jeho hlavním tématem bude, jak se vyrovnat s Ruskem, které tentokrát už i pochybovači označují za přímou hrozbu.

Následky války na Ukrajině jsou přirovnávány k průlomu, kterým si prošel Západ po útocích v New Yorku a u Washingtonu 11. září 2001. Jakým způsobem se s novou světovou realitou vyrovná NATO, bude jednou z nejdůležitějších otázek klíčového summitu 30 členských zemí.

K čemu NATO nemá vůli

„Útoky, které nerozlišují nevinné civilisty, představují válečný zločin. Ruský prezident Vladimir Putin a lidé, kteří jsou za ně zodpovědní, ponesou následky,“ prohlásili společně lídři G7.

Přečtěte si také

Závazky ze summitu G7: Udeříme na ruskou válečnou pokladnici přes zlato a ropu

Na summitu NATO si bude většina z nich a zástupci dalších členských zemí povídat o posílení bojových jednotek na východním křídle i o nové strategické koncepci. Jedno ale ve španělské metropoli příští tři dny řešit nebudou.

Podobně jako po